Podle odborné asistentky Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Barbory Řebíkové je náhradní mateřství jednou z cest, jak by mohly homosexuální páry mít své děti. Z etického hlediska se podle ní debata nad tím, komu náhradní matka odnosí dítě, vůbec neliší.
"Kdybych nemohla mít děti, sama bych to zvažovala," říká Radka Zítková, která "pomohla" mít syna svému bratrovi, jenž žije ve Spojených státech.
Právě za oceánem je možné, aby žena porodila cizímu páru dítě, ovšem jedině z altruistických důvodů. "Takže za to ona žena není placená, je placená pouze za náklady, které jsou s tím spojené," popisuje Zítková a vysvětluje, že před chlapcem narozeným z jejího vajíčka nemá rodina žádné tajnosti.
"Vysvětlovali jsme mu to průběžně. Ví, že má dva táty. Ví, že má náhradní matku, to je Sára a že byl u ní v bříšku. A ví, že já jsem poskytla 'část mě' tak, aby mohl vzniknout," vysvětluje.
V Česku teď o zákonnou úpravu náhradního mateřství usilují poslankyně a poslanci z různých politických stran. Objevil se návrh od poslankyň za hnutí ANO, které chtějí náhradní mateřství úplně zakázat a udělat z toho věc, která je trestná. "Těžká otázka, jak udělat ideální zákon, ale tohle mi přijde zvláštní. Divím se, že na to úpravu už dávno nemáme a myslím, že by to nemělo jít cestou úplného zákazu, ale nějaké rozumné regulace. A měla by umožňovat tu altruistickou podobu," dodává Řebíková.
