"Ukrajinci velmi dobře vědí, že útok na Severodoněck stál Rusy 15 tisíc vojáků, a dobývání Bachmutu dokonce 100 tisíc vojáků. To nebyla ruská vítězství, to byla prohra," vysvětluje Svárovský. Ukrajinci podle něj touto cestou nejdou. Když zahájili protiofenzivu, měli sice na první obranné linii ztráty, ale změnili strategii, zkrátka nešli dál za každou cenu.
"To je úplně jiné myšlení než na straně ruské, kde jsou generálové vychovaní na starých sovětských školách a je jim úplně jedno, kolik obětí operace přinese," doplňuje analytik a upozorňuje, že ukrajinská armáda stále disponuje velkými rezervami, které ještě ani k vytlačování Rusů nasazeny nebyly.
Svárovský nepochybuje, že obsazený Krym padne, je to prý jen otázka času a toho, kolik to bude stát lidských životů. Že by Rusové převzali iniciativu, si nemyslí.
"Pozemní armáda je v zásadě vyčerpaná, přišla o rozhodující část důstojnického sboru, a to už v těch velkých bitvách u Kyjeva, Černihivu a Sumy. A kdyby někde třeba prorazili, daleko se stejně nedostanou, prostě nedokážou zásobovat pohybující se jednotky," popisuje Svárovský.
Podle něj Rusové mrhají vojáky i v době, kdy je jasné, že prohrají. I když to může ještě nějakou dobu trvat. "Je to obrovská tragédie, každý den umírá 500, 700, někdy 800 ruských vojáků, do toho jsou možná tisíce přeběhlíků, a přesto bojují dál, aniž by se část armády vzepřela," dodává.
Jak s mocenským uspořádáním v Rusku zamávala Prigožinova smrt? Kterých pět lidí z nejužšího kruhu kolem Vladimira Putina může vládce Kremlu úspěšně sesadit? A proč pozice ruského prezidenta slábne?
