"Jedna věc je vnější nepřítel a druhá některé záležitosti spojené se specifiky vnitropolitického vývoje na Ukrajině - ať už jde o nízkou důvěru občanů ke státu, nebo korupci. A to je něco, s čím by si měli na Ukrajině v první řadě poradit politici," říká Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK k tomu, že budoucnost Ukrajiny nestojí v současné době jen na vojenských úspěších.
Křehkou stabilitu země by podle něj mohly narušit i prezidentské volby. "Momentálně nevidím na ukrajinské politické scéně nikoho, kdo by tak jednoduše mohl prezidenta Zelenského zastoupit," vysvětluje odborník na postsovětský prostor.
Podle Šíra je nesmysl předpokládat, že by se Ukrajina měla s ohledem na možné ukončení války vzdát svých území okupovaných Ruskem.
"Že by spojenci vyvíjeli tlak na Ukrajinu, aby se vzdala nějakého území pod chimérou možného příměří s Ruskem? K tomu, myslím si, nikdo nemá ani právo, ani pravomoc a doufám, že ani drzost," říká politolog. Připomíná také, že s Putinem podle dosavadních zkušeností opravdu nemá smysl vyjednávat.
A jak daleko jsme v dnešní době od míru v Evropě? "Daleko. Evropa zažívá největší konflikt od roku 1945. A to podle škod, ztrát na životě, nasazení vojenské síly i dopadů, které hrozí. Současný konflikt má totiž ohromný eskalační potenciál," varuje Šír a dodává, že Ukrajina a mezinárodní společenství na jedné straně a Rusko na druhé mají tak vzdálené pozice, že kompromis nepřipadá v úvahu.
