"Praha má jednu velkou výhodu, kterou si neuvědomujeme. A tedy, že v ní nejsou žádná ghetta. My pro to máme krásný termín - sociálně prostupné město, což v praxi znamená, že vedle sebe bydlí bohatí a chudí lidé," vysvětluje jedno z velkých pozitiv Prahy Boháč, podle kterého se dá o takovou hodnotu velmi snadno přijít, když ve městě nebude dostupné bydlení.
"Praha je za mě skvělé místo pro lidi, kteří v ní bydlí. Ale je to výrazně těžší pro ty, kteří by v hlavním městě chtěli bydlet, ale to bydlení tady nemají," tvrdí ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Pavel Čejka, podle kterého nedostatek bytů anebo možností, jak si žití v Praze zajistit, skoro působí, jako by se kolem metropole postavila pomyslná zeď.
Podle architekta Pavla Hniličky je v hlavním městě a kolem něj spousta míst, kde může být nová výstavba. To se ale neobejde bez dobré dopravní infrastruktury.
"Kdo bydlí někde daleko za městem a dojíždí do něj, tak většinou musí použít osobní automobil. Potřebuje velkou dopravní cestu, která musí mít nějakou kapacitu a pak potřebuje nároky na parkování, tudíž to pak znemožňuje kvalitu veřejného prostoru," vidí jednu z nevýhod rozrůstání města do okrajů architekt.
Všichni hosté debaty Spotlight Public: Dokonalé město se shodují na tom, že ve všech ohledech by českým městům a městským částem prospělo rychlejší stavební řízení. "V momentu, kdy se kopne do země, tak už jsme vyhráli. U nás je problém to mezi tím, ten čas mezi projektem a zahájením stavby," dodává Boháč.
V porovnání s Prahou pak dává za pozitivní příklad druhé největší české město Brno, které má i s velkým množstvím městských částí soustředěný rozhodovací proces pod jeden stavební úřad. "Praha jich má dvacet dva. Když některé agendy zkoncentruje, potom se povolování a rozvoj města určitě snáz rozjede," dodává šéf IPR.
Partnery Spotlight Public: Dokonalé město byli Raiffeisen stavební spořitelna, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy a Centrum Architektury a Městského Plánování (CAMP).
