Praha - Vyzná se v rockové muzice, svým svěřencům ji ve škole pouští na YouTube a když před dvaceti lety odjížděla už coby dospělá žena na stáž muzikoterapie do Izraele, neuměla anglicky ani slovo.
Teď má Jaroslava Patloková z této dnes už téměř univerzální řeči dva diplomy. První z univerzity v Olomouci a druhý si v březnu převzala v Americkém centru v Praze. Stojí na něm: Angličtinářka roku.
Jenom anglčtina!
Výuka angličtiny je dnes na domácí půdě téma. Poradní orgán vlády Petra Nečase NERV přišel s nápadem, že jediným povinným jazykem by na českých školách měl být právě jazyk Williama Shakespeara i Hollywoodu.
"Angličtina by měla být dominantní, ale neměla by tu chybět nabídka dalších jazyků. Angličtina v CV dnes už není žádná přednost," říká Patloková, kantorka z moravských Boskovic.
Svoje opodstatnění tento kontroverzní návrh ale má: Češi svou znalostí angličtiny pořád výrazně zaostávají za vyspělou Evropou. Touto cizí řečí se dorozumí podle průzkumů třetina domácích, perfektně slovem i písmem jen každý desátý.
Patloková je zřejmě tím typem učitele, který tyto statistiky do budoucna změní. Na její kariéře zaujme totiž ještě jedna věc. Neučí na prestižním pražském gymnáziu, ani na soukromé základce. Ale na Střední technické škole a učilišti André Citröena.
Speciální angličtinářka
Se svými studenty, kteří ji přijeli do Prahy podpořit, dokázala v národním kole Evropského parlamentu mládeže porážet i gymnazisty.
Jak by se tedy měla učit v Česku angličtina?
"Pro mě je jedůležitější vztah učitel a žák. Vždycky se snažím pátrat v paměti, jak jsem sama vnímala výuku. A vím, že práce s učebnicí mě moc nebavila," vypráví vystudovaná speciální pedagožka, která se dříve orientovala na terapii hudbou. Odborná porota v soutěži o titul Angličtinář roku ocenila právě přátelské prostředí v hodinách.
Za hlavní pomůcku ke své práci považuje interaktivní "smartboard" a internet. A témata nenalinkovaná učebnicí. "Dám příklad, teď co se děje v Japonsku v souvislosti s tsunami, určitě se o tom budeme v hodinách bavit, aby studenti viděli, že angličtina je živý jazyk," popisuje.
Džungle nových technologií
"Není to jednoduché držet krok se všemi moderními technologiemi, ale je to nezbytné," říká dále. A musí udržovat třeba i tempo s hudebním vkusem svých náctiletých studentů, proto prý shromažďuje CD nosiče, které bodují v hitparádách. Se svými svěřenci se prý shodnou třeba na rockové skupině Nickelback. "Možná to působí komicky...," říká.
Ale její studenti se tváří spokojeně.
"Hodně se nám věnuje a používá moderní technologie," pochvaluje si výuku jeden ze studentů, který s Patlokovou dorazil do Prahy.
Při výuce angličtiny se oceněná kantorka řídí také vlastními zkušenostmi z dob, kdy se s jazykem ještě prala. Když v roce 1990 přednášela ve Vyškově o hudební terapii, přišla jí nabídka na stáž v Izraeli. Nejdřív chtěla odmítnout - právě proto, že neuměla anglicky.
"Kolegyně mě přesvědčily, abych jela. Nastoupila jsem na intenzivní kruz a po třech měsících, když jsem odjížděla z Izraele, mi lidé ze stáže řekli: It was nice talking to you. Tehdy jsem pochopila, že výuka jazyků nemusí být dlouhodobá záležitost. Namotivovaný člověk se cizí řeč může naučit velmi rychle," dodává Angličtinářka roku.