* Doplnili jsme dokumenty: Plné znění vládních zpráv. Odkaz na ně naleznete v infoboxu
Praha - Opálení, Romové v "naší" společnosti nebo cigáni, kteří by měli žít za elektrickým plotem. To nejsou výroky ultrapravicových extremistů, ale slova předních politiků z parlamentních stran.
Zazněla v minulých třech letech.
Konkrétně od lidoveckého senátora Jiřího Čunka, dvojky ODS na ústecké kandidátce Ivany Řápkové a senátorky Liany Janáčkové, která se nyní hlásí ke Straně svobodných občanů.
Právě tito tři představitelé jsou často zmiňováni jako lidé, kteří posunuli hranici toho, jak se ještě v české politice dá mluvit o romské menšině.
Odborníci se nad atmosférou v české společnosti shodnou: Vrací se rasismus devadesátých let, jehož symboly se staly fyzické útoky na Romy, smrt sedmnáctiletého Tibora Danihela nebo zeď v Matiční ulici v Ústí nad Labem.
Dnes se situací vyloučených romských komunit zabývala i vláda a jednoznačně řekla: Extremismus v Česku narůstá. Vládě se Zpráva o stavu romských komunit za rok 2008 dostala na stůl týden poté, co Kanada Česku zavedla kvůli velkému počtu emigrantů víza. I to je opakování situace z devadesátých let. Stejně jako nedávné žhářské útoky na romské rodiny.
Podle Kocába mají vedle extremistů i samotná města a obce část odpovědnosti za to, že Romové z Česka utíkají.
Nepřehlédněte:
- Nabízíme vám možnost projít si vládní materiály v plném znění:
Dokument: Zpráva o stavu romských komunit v České republice za rok 2008
Dokument: Informace o integraci romských komunit
"Za vlnou emigrace stojí extremismus v součinnosti s některými nešťastnými postupy měst a obcí. Pokud by Romové byli vystaveni tlaku jenom extremistů a měli by pocit, že stát a samosprávy jsou na jejich stranách, neměli by tak tíživý pocit," uvedl Kocáb pro ČT24.
Jako příklad uvedl postup chomutovské radnice, která exekuovala dlužníkům sociální dávky přímo na úřadě.
Kocáb navíc upozorňuje, že se někteří lokální politici snaží romskou otázku populisticky využít.
"Všechny tyto populistické snahy směřují k tomu, aby jejich nositelé byli většinovou veřejností vnímáni jako zastánci "nás slušných" proti "těm druhým" a získali tak volební úspěch. Smutné přitom je, že u nás - na rozdíl od většiny zemí západní Evropy - se toho dopouštějí lokální politici zvolení za "normální" strany politického spektra, ne jen krajní pravice. A co horšího, vedení těchto stran se od takových starostů nedistancuje, ale naopak jim za "úspěch" ve vyhrocování etnických konfliktů dává vstupenku na kandidátky do parlamentu," řekl Kocáb.
To potvrdil například exministr vnitra Ivan Langer, který se otevřeně postavil za postup chomutovské primátorky Ivany Řápkové a schválil exekuci sociálních dávek.
Podle experta organizace Člověk v tísni Jana Černého se lokální politici stávají naopak vzorem pro otevřené extremisty třeba z Dělnické strany.
"Proto už Dělnická strana nemluví o nacionalismu, potlačuje vlasteneckou notu a zaměřuje se hlavně na Romy," řekl Aktuálně.cz Černý. "Zjemňuje svůj projev až na úroveň toho, co si beztrestně dovolí Řápková, Čunek a spol."
Jemnějšímu vyjadřování se naučili i sami politici. Například chomutovská primátorka Ivana Řápková důsledně hovoří o nepřizpůsobivých, dlužnících a naproti tomu o slušných lidech. Řápková říká, že rasismus absolutně odmítá. "Takové označení mě uráží. A hodně," řekla nedávno v rozhovoru pro Lidové noviny.
