Vyšších platů se domáhali čtyři soudci Vrchního soudu v Praze. Požadovali, aby se jim jejich plat počítal podle služebního zákona, což by pro ně byl výrazně výhodnější způsob.

Ve svých žalobách po státu požadovali desetitisícové doplatky plus úroky (v rozmezí od 63 tisíc do 70 tisíc korun) za červen 2002, kdy podle jejich názoru vznikl nárok na vyšší platy. A městský soud v Praze jim loni vyhověl a rozhodl, že na vyšší platy mají nárok.

Nejste policisté a vojáci

Nejvyšší soud ale nyní rozhodnutí městského soudu zrušil. Podle senátu vedeného Ljubomírem Drápalem jsou soudci vůči státu v zaměstnaneckém poměru a jejich platy jsou proto vypočítány správně.

Služební zákon totiž podle soudu platí pouze pro policisty nebo vojáky. Městský soud proto musí nárok soudců na vyšší platy rozhodnout znovu, je přitom vázán názorem Nejvyššího soudu.

Vypočítaný rozdíl v platech je přitom výrazný.

Zatímco podle toho, jak nyní určuje platy soudců stát, jeden ze soudců Vrchního soudu v Praze bere přes osmdesát tisíc korun měsíčně. Způsob výpočtu požadovaný soudci ale počítá téměř s dvojnásobnou sumou.

Jde už o další vlnu stížností na výpočet platů, kterou posuzoval Nejvyšší soud. Ten už jednou rozhodl, že nárok na vyšší platy nemá ani jedenáct soudců trestního kolegia Nejvyššího soudu a ani čtyři soudci pražského obvodního soudu.

Pokud by soudy soudcům vyhověly, stát by podle ministerstva spravedlnosti mohl přijít o tři miliardy až pět miliard korun.

Vrácené stovky milionů

Soudci ve sporech o své platy už v minulosti uspěli u Ústavního soudu. Ten totiž rozhodl, že stát musí soudcům vyplatit 13. a 14. platy za roky 2003 a 2004, které jim speciální zákony odebraly kvůli úsporám ve státním rozpočtu.

Stát tak navíc musel vydat 605 milionů korun.

Ústavní soudce nepřesvědčil argument zákonodárců, že odebrání platů soudcům a dále státním zástupcům a poslancům Evropského parlamentu bylo nutné k získání peněz na odstranění škod, které způsobily v Česku povodně v roce 2002.