Brno - Verdikt o tom, zda bude předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová potrestána za chyby v hospodaření soudu, jak to chce ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, se odkládá na neurčito.

Kárný senát Nejvyššího soudu, který má posoudit Brožové vinu, totiž tvrdí, že ministr spravedlnosti vůbec neměl právo takové řízení vůbec zahájit a jeho krok byl v rozporu s ústavou. Proto jednání přerušil a obrátil se na Ústavní soud.

Brožová podle ministerstva spravedlnosti špatně kontrolovala hospodaření soudu. Soud pozdě odevzdal závěrečné vyhodnocení stavební investice za 20 milionů korun z let 2003 a 2004. Úřad nařídil vrácení investovaných peněz a vyměřil penále ve stejné výši, celkově tedy 40 milionů korun.

Zrušte to

Ministr spravedlnosti Pospíšil podal na Brožovou kárnou žalobu. Tu zamítl Vrchní soud v Olomouci, Pospíšil se ale odvolal a potrestání Brožové měl rozhodnout kárný senát Nejvyššího soudu.

Ten ale jednání nyní přerušil a navrhl ústavním soudcům, aby zrušili část zákona o soudech a soudcích.

Soudci Nejvyššího soudu tvrdí, že ustanovení zákona, které dává ministrovi právo zahájit kárné řízení s Brožovou kvůli závažným chybám při výkonu státní správy soudů, je protiústavní, a proto by mělo být zrušeno.

Práce jen pro Klause

Podle soudců tak Brožová v této oblasti se ministrovi nezodpovídá, kárné řízení by mohl vyvolat pouze prezident Václav Klaus.

Brožová přitom už od roku 2006 vede spory s prezidentem, které už také několikrát řešil Ústavní soud. Brožová k němu podala stížnost poté, co ji prezident odvolal z funkce, protože podle něj neplnila své povinnosti.

Obrátila se na něj také, když Klaus jmenoval místopředsedou soudu bývalého ministra spravedlnosti a někdejšího kandidáta ČSSD na funkci prezidenta Jaroslava Bureše. Ústavní soudci dali Brožové v obou případech za pravdu. Na svém postu zůstala, Bureš musel z funkce odejít.

Kárné žalobě kromě Brožové čelí i místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera a to kvůli jeho zapojení do kauzy místopředsedy vlády Jiřího Čunka.