Ve čtvrtek 11. ledna vynesl senát Krajského soudu v Brně vedený soudcem Miroslavem Novákem jedno z nejdiskutovanějších justičních rozhodnutí poslední doby. Původní tříleté vězení srazil na podmíněný trest muži, který více než dva roky znásilňoval nevlastní dceru. Takto jí ubližoval třikrát až pětkrát týdně.
"Nebylo možno odhlédnout ani od toho, že prvotní impuls k intimnímu sexuálnímu kontaktu vzešel od poškozené a bez tohoto by s vysokou mírou pravděpodobnosti ke spáchání trestné činnosti obžalovaným nedošlo," vysvětlil soudce mimo jiné rozsudek kriticky přijatý laickou i odbornou veřejností.
Nejvyšší soud nyní vyhodnotil postup soudce Nováka jako nezákonný. Ke zmírnění trestu nebyly splněny podmínky. Zkritizoval jeho přístup k oběti. Podstatnou část doby, kdy ji otčím znásilňoval, nebylo dívce osmnáct let. Muž ji ke styku nutil hrozbou zveřejněním videa, jejž si pořídil z jejich prvního, tehdy konsenzuálního, sexuálního kontaktu.
Bagatelizoval utrpení dívky
"(Soudce Novák) nezohlednil požadavek na odstrašující účinek potrestání závažného jednání, jehož se obviněný dopustil, které naopak bagatelizoval nemístným poukazem na údajnou spoluodpovědnost poškozené za jeho spáchání," uvádí Nejvyšší soud v rozhodnutí, které vynesl senát soudkyně Milady Šámalové.
Podle ní soudce Novák odvolací řízení, v němž se otčím bránil proti trestu vězení, vedl neodůvodněně v jeho prospěch. Nebral při tom ohled na intenzitu a délku utrpení dospívající mladé ženy. Soudce navíc přecenil význam toho, že se muž k činu doznal. O jeho vině přitom nade vší pochybnost svědčilo několik jiných důkazů.
"Také zcela pominul, žádným způsobem neověřoval, že poškozená otěhotněla a podstoupila ve věku nedovršených sedmnácti let interrupci, přičemž z časových souvislostí je zjevné, že gravidita spadala do časové fáze pohlavních styků, které si obviněný vynucoval," popisuje další selhání soudce Nováka nejvyšší instance.
Novák zmírnil muži trest také s odůvodněním, že na jeho výdělku je závislá matka a sestra znásilňované dívky. Jenže v tomto ohledu se spolehl na vyjádření obviněného, aniž by ho ověřil. Podle Nejvyššího soudu navíc tento argument sám o sobě nemůže pachatele "imunizovat před uložením nepodmíněného trestu odnětí svobody".
Nezajímal se o psychický stav dívky
Nejvyšší soud se také pozastavil nad tím, že soudce Novák dramaticky změnil původní rozsudek, aniž provedl takzvané dokazování. Tedy veřejně projednal důkazy, které ho k rozhodnutí ve prospěch otčíma vedly. Proto jeho dílčí závěr, že se muž od období, kdy nevlastní dceru znásilňoval, nedopustil dalších špatností, nemůže obstát.
"Nejvyšší soud může upozornit například na skutečnost z výpovědi poškozené ze dne 27. 7. 2023, v níž uvedla, že obviněný ji poté, co vše nahlásila policii, několikrát kontaktoval a činil na ni psychický nátlak, tvrdil jí, že jí nikdo nebude věřit a že si má dávat pozor a vyhrožoval jí, že má fotky, které předá policii," stojí v rozsudku.
"Je patrné, že se odvolací soud jednostranně zabýval okolnostmi ve prospěch obviněného, nepřiměřeně favorizoval jeho osobní a rodinné poměry, aniž by zohlednil zásadní dopady spáchaného trestného činu do života poškozené a intenzitu a dlouhodobost zásahu do její integrity, které v podstatě vůbec nezjišťoval."
Ze stejných důvodů byla nemístná i Novákova poznámka, že na začátku kauzy stál konsenzuální sexuální styk, jejž iniciovala dívka. Údajně tím chtěla matce dokázat, že otčím pro ni není dobrým partnerem a vztah s ním by měla ukončit. Dívka to však prohlásila na policii pouze při úvodním podání vysvětlení, v postavení svědkyně už to netvrdila.
"Závěry, že poškozená trestné jednání obviněného iniciovala, čímž snížila závažnost činu obviněného, nejsou podloženy výsledky dokazování a lze je označit za vadné a nepoužitelné pro jakékoli další úvahy," uvádí soud. Soudce Novák se ani nezajímal o stav oběti, jejíž prognózu označil za dobrou. Mladá žena přitom byla v psychiatrické léčebně.
Proč je rozsudek akademický
Přestože pravomocný verdikt o podmíněném trestu, muž dostal od soudce Nováka 32 měsíců se zkušební lhůtou čtyř let, byl nezákonný, nic se na něm nemění. Rozhodnutí Nejvyššího soudu je akademické. Jeho význam spočívá v tom, že se jím mají nižší soudy řídit při vyřizování obdobných případů.
Důvodem je zachování zásady rovnosti zbraní. Proti stížnosti ministra spravedlnosti v neprospěch obviněného nemá pachatel odpovídající nástroj, jimž by se mohl u soudu bránit. Stát je tak proti němu v silnější pozici. Proto se postavení pachatele v trestní kauze nesmí výsledným rozhodnutím soudu zhoršit.
Do podstaty případu, tedy do výše trestu, však ještě může zasáhnout Ústavní soud, kam se mladá žena obrátila. Její stížnost posuzuje plénum, tedy všichni ústavní soudci. "Poškozená je tímto nepřijatelným přístupem odvolacího soudu druhotně zraňována," uvedl k přístupu soudce Nováka advokát mladé ženy Marcel Jurčaga.
Muž z Vyškova jí ubližoval od března 2019 do dubna 2021. Na okraj čerstvého rozhodnutí Nejvyšší soud podotkl, že muž videa z prvního styku s dívkou nakonec stejně ukázal její matce. "Je to hodně těžké, protože se člověk začne nenávidět, hodně se obviňovat, i když za to nemůže," řekla serveru Seznam Zprávy mladá žena, která se po odvolacím rozsudku pokusila o sebevraždu.
