Brno – "Není to náhodou cenzura?" hřímal u brněnského Nejvyššího správního soudu Miloš Zbránek, soudce krajského soudu v Ústí nad Labem, který čelí kárné žalobě kvůli sérii článků, v nichž se vysmíval uprchlíkům, muslimům nebo neziskovým organizacím.
Předseda ústeckého soudu a Zbránkův nadřízený Luboš Dörfl se na správní soud obrátil se žalobou, ve které soudci navrhuje snížit plat o 15 procent na tři měsíce. Při jednání – které bylo nakonec odročeno na 6. června – řekl, že autorská činnost Zbránka je v rozporu s etikou soudce.
"I svoboda slova má zákonné omezení. Problém není v tom, že by soudce nemohl publikovat. Jde o obsah článků, které poškozují soudcovskou funkci," zdůraznil Dörfl. "Články mohou formovat špatný předsudek a stereotypy, které jsou podstatou xenofobie, rasismu," dodal.
Zbránek působící u liberecké pobočky ústeckého krajského soudu se hájil, že soudcovský stav nemohl poškodit, protože u problematických článků neuvedl svoje zaměstnání. Podle něj povolání soudce dehonestovali lidé, kteří jeho funkci "vyslídili". Na případ jako první letos v únoru upozornil deník Aktuálně.cz.
Předseda senátu Nejvyššího správního soudu Radovan Havelec při jednání ze Zbránkových satirických článků, i přes vulgarity, které obsahují, citoval – autor se v nich posměšně vyjadřuje i o "sluníčkářích" nebo projektu Hate Free Culture. V povídkách, které publikoval na několika internetových serverech, například popisuje dění ve fiktivním islámském městě, kde muslimové znásilňují a zabíjejí.
"Je všeobecně známo, že teroristické skupiny zabíjejí bezvěrce, jiné muslimy, znásilňují jezídské ženy a podobně. Co je na tom dehonestujícího? Koho to dehonestuje? Mají se snad urazit teroristé z Islámského státu?" tázal se Zbránek. Později odmítl odpovědět na otázku, zda je autorem skutečně on. Správní soud ale jeho autorství považuje za nepochybné.
Žalobu nadřízeného Zbránek považuje za absurdní a politicky orientovanou. "Na autorskou činnost mám ze zákona právo. Soudci zahýbající manželce nebo ti, co chodí ve volném čase do nevěstinců, také - pokud se tam nechlubí, že jsou soudci - nečelí kárným žalobám. Neškodí náhodou soudcovskému stavu více?" bránil se v závěrečné řeči.
Zbránek publikoval dál i přes výtku nadřízeného
Soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem byl za své texty už jednou potrestán. Od svého nadřízeného, předsedy soudu Luboše Dörfla, loni v červnu dostal výtku a slíbil mu, že ihned přestane s útoky na veřejnou ochránkyni práv Annu Šabatovu, o které se v článcích rovněž vyjadřoval.
"Magistr Zbránek přijal závěr můj i vedení soudu o tom, že obsahy jeho článků vztahující se k romské menšině nebo napadající homosexuály a migranty mohou vést čitatele k závěru, že autor článku – soudce - má negativní vztah k těmto skupinám a nelze od něho očekávat spravedlivé rozhodnutí," napsal tehdy ve zdůvodnění Dörfl.
Po udělení napomenutí ale soudce Zbránek, který řeší hlavně obchodněprávní agendu a k jeho práci jinak nemají nadřízení výhrady, dál v psaní výsměšných textů pokračoval. Vedení ústeckého soudu se proto obrátilo na Nejvyšší správní soud s kárnou žalobou, v níž navrhoval, aby mu kárný senát snížil plat o patnáct procent na tři měsíce. Podle předsedy Dörfla soudce Zbránek publikační činností narušil důstojnost soudcovské funkce a ohrozil nezávislé rozhodování soudu.
I ministr spravedlnosti Robert Pelikán se dříve vyjádřil, že u některých Zbránkových textů má pocit, že jsou homofobní a islamofobní. "Z mého pohledu musí soudce dbát na to, aby nevzbuzoval žádné obavy z podjatosti, a tomu musí přizpůsobit i svou případnou aktivitu v mediální oblasti," uvedl v únoru Pelikán.
