Rozhodl, že případ není promlčený a nařídil Krajskému soudu v Brně, aby znovu posoudil vinu bývalého pohraničníka Josefa Mlčouška, šestapadesátiletého dělníka z Vyškova. Ten sloužil na hranicích ve chvíli, kdy byl Schlenz zastřelen.
PŘEČTĚTE SI: Jiný příběh - Střelci zasáhli 7 členů rodiny
Státní zástupce dnes u soudu uvedl, že střelbu po lidech, kteří přebíhali hranice z komunistického Československa a byli už na území druhého státu, neumožňovaly ani tehdejší zákony komunistického režimu. Kulky vystřelené pohraničníky kromě uprchlíků z Německa ohrozily i lidi na rakouské straně hranice, kteří se pohybovali v nedalekém lese na druhé straně řeky Moravy.
Trestných činů bylo více?
Státní zástupce navíc uvedl, že se soudy dosud nezabývaly tím, zda se Mlčoušek kromě trestného činu pokusu o vraždu neprovinil také dalším trestným činem zneužití pravomoci veřejného činitele. I stíhání tohoto trestného činu se sazbou tři až deset let už umožňovaly zákony platné v šedesátých letech a nemohlo dojít k promlčení.
Soud se dnes znovu zabýval posudky znalců, podle kterých nejde jednoznačně prokázat, zda Mlčoušek střílel. Podle některých svědectví totiž Schlenze zasáhl druhý člen hlídky Jozef Hudák. Ten zemřel v roce 1988. Znalci včera znovu potvrdili, že po tolika letech se nedá přesně určit, kdo a jak střílel. Nedá se tak jednoznačně určit, zda střílel Hudák nebo Mlčoušek, oba celkem přes řeku vystříleli čtyřicet osm ran. Podle znalců by nepomohla k objasnění případu ani rekonstrukce přímo na místě, na soutoku řek Moravy a Dunaje pod hradem Děvín nedaleko Bratislavy.
Pohraničník: Nikoho jsem nezabil
Mlčoušek, kterého dnes do Olomouce přišli podpořit také bývalí pohraničníci, u soudu tvrdil, že je nevinný. "Nikoho jsem nezabil," řekl. Dnes odmítl vypovídat. Jeho obhájce navrhl, aby byl definitivně zprošten obžaloby.
Krajský soud v Brně i Vrchní soud v Olomouci původně Mlčouška osvobodili s tím, že nejde prokázat, že by střílel on. A olomoucký Vrchní soud dokonce stíhání Mlčouška zastavil s tím, že už jde o promlčený trestný čin a nemůže být proto za něj souzen.
Proti tomu podala k Nejvyššímu soudu dovolání ještě bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Nejvyšší soud jí vyhověl a nyní přikázal Vrchnímu soudu, aby se případem znovu zabýval a rozhodl, zda je případ promlčen nebo ne.
Stovky mrtvých, odsouzených několik
Od roku 1948 do roku 1989 totiž zahynulo při pokusech dostat se z komunistického Československa ilegálně do Rakouska nebo Spolkové republiky Německo na 260 lidí, 170 z nich zastřelili pohraničníci. Kvůli těmto případům dosud stanulo před soudem osmnáct mužů, většina byla právě zproštěna viny nebo dostala podmíněné tresty. Dalších sedm čeká na soud.
Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu navíc nyní uzavírá případ dalších pěti vojáků, kteří na hranici někoho zastřelili.
Soudy zatím potrestaly pohraničníky pouze v několika případech. Nepodmíněně byl před šesti roky k osmnácti měsícům odsouzen bývalý pohraničník Václav Smejkal, který v roce 1968 zastřelil vojáka, který se snažil dostat do Německa.
Miloš Roudnický, který před čtyřiačtyřiceti roky zastřelil dva mladíky při jejich pokusu o emigraci do Rakouska, dostal dvacetiměsíční podmínku.
