reklama
 
 

Klíčový soud vrátí do hry stovky osudů

5. 11. 2005 15:53
Brno - Třicet osm let starý případ Němce Richarda Schlenze, který byl zastřelen při pokusu utéct z ČSSR do Rakouska, jde znovu před soud.

Vrchní soud v Olomouci totiž musí na základě nařízení Nejvyššího soudu znovu posuzovat vinu bývalého pohraničníka Josefa Mlčouška, šestapadesátiletého dělníka z Vyškova. Ten sloužil na hranicích ve chvíli, kdy byl Schlenz zastřelen.

Jde přitom o spor zásadní. Krajský soud v Brně i Vrchní soud v Olomouci už jednou Mlčouška osvobodili s tím, že nejde prokázat, že by střílel on. A olomoucký Vrchní soud dokonce stíhání Mlčouška zastavil s tím, že už jde o promlčený trestný čin a nemůže být proto za něj souzen.

Proti tomu podala k Nejvyššímu soudu dovolání bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Nejvyšší soud jí vyhověl - nyní přikázal Vrchnímu soudu, aby se případem znovu zabýval a rozhodl, zda je případ promlčen, nebo ne.

Stovky mrtvých, vina žádná?

Rozhodnutí soudu, který bude jednat o tomto případu ve středu 9. 11., bude mít vliv i na posuzování dalších kauz. Od roku 1948 do roku 1989 zahynulo při pokusech dostat se z komunistického Československa ilegálně do Rakouska nebo Spolkové republiky Německo na 260 lidí, 170 z nich zastřelili pohraničníci.

Přečtěte si: Střelci zasáhli sedm členů rodiny

Kvůli těmto případům dosud stanulo před soudem osmnáct mužů, většina byla právě zproštěna viny nebo dostala podmíněné tresty. Dalších sedm čeká na soud.

Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu navíc nyní uzavírá případ dalších pěti vojáků, kteří na hranici někoho zastřelili.

Konec Richarda Schlenze

Případ, který musí Vrchní soud znovu projednat, se stal v srpnu 1967, kdy se východní Němec Richard Schlenz se třemi přáteli pokusil dostat přes tehdejší Československo za železnou oponu do Rakouska.

Poté, co se čtyři muži dostali přes drátěný zátaras, skočili do řeky Moravy a plavali na rakouskou stranu. Dvoučlenná hlídka pohraničníků po nich začala střílet. Zaznělo celkem osmačtyřicet ran.

Tělo Richarda Schlenze pak rakouští policisté našli na svém území v řece Moravě pod slovenským hradem Děvín. Střela podle znalce zasáhla Schlenzův mozek. Dalším třem mužům se podařilo uniknout.

Pohraničníci při akci stříleli i na rakouskou stranu řeky Moravy. Někdejší strážce československé hranice Mlčoušek podle obžaloby s bodákem v ústech doplaval až k prostoru kamenné hráze, která byla na rakouské straně hranice. Případ v té době ještě víc vyostřil česko-rakouské vztahy, Rakušané tehdy výrazně zpřísnili kontroly hranic.

U soudu později Mlčoušek opakovaně tvrdil, že je nevinný. "Nikoho jsem nezabil," řekl. Za zásah proti skupině prchajících Němců byl jako voják odměněn - dostal volno k opuštění útvaru a hodinky.

Velitelé trestům unikají

Soudy zatím potrestaly pohraničníky pouze v několika případech. Nepodmíněně byl před šesti roky k osmnácti měsícům odsouzen bývalý pohraničník Václav Smejkal. V roce 1968 zastřelil vojáka, který se snažil dostat do Německa.

Miloš Roudnický, který před čtyřiačtyřiceti roky zastřelil dva mladíky při jejich pokusu o emigraci do Rakouska, dostal dvacetiměsíční podmínku.

V některých kauzách soudy rozhodly, že se na případy střelby na hranicích vztahuje amnestie z roku 1960, anebo že pohraničníci nestříleli s úmyslem zranit. Proto například plzeňský krajský soud osvobodil dva muže, kteří na hranici v roce 1977 zabili dvacetiletého Slováka.

Před soud se však nikdy nedostali ti, kteří střelbu na hranicích nařídili.

Setkání po letech: Bez lítosti

Z rozhovorů a reakcí bývalých pohraničníků je zřejmé, že většinou vinu za smrt lidí, kteří chtěli utéct před komunismem, necítí. To, že by stříleli po nevinných lidech, odmítají. Tvrdí, že taková byla doba a že jen dodržovali tehdy platné zákony.

V říjnu se na tři sta bývalých strážců socialistické hranice sešlo v Praze. Předseda Národní rady Klubu českého pohraničí Karel Janda před shromážděnými prohlásil, že pohraničníci ztratili po roce 1989 svou vlast. A komunistické Haló noviny po setkání napsaly: "Antikomunisté se ovšem horlivě učí. Nelehkou službu na čáře všemožně kriminalizují a snaží se obránce vlasti posílat do vězení."

autor: Tomáš Fránek | 5. 11. 2005 15:53

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama