Olomouc - Olomoucký vrchní soud pravomocně zprostil bývalého předsedu Krajského soudu v Brně Jaromíra Pořízka obžaloby v souvislosti s předraženou stavbou brněnského justičního areálu. Potvrdil tak rozsudek ostravského krajského soudu, proti němuž se odvolal žalobce. Podle něj dlouholetý předseda soudu část stavby zadal firmě bez výběrového řízení, čímž způsobil státu škodu přesahující 35 milionů korun. Odvolací soud se však ztotožnil se závěrem, že žalovaný skutek není trestným činem.
"Z provedeného dokazování nebylo prokázáno, že by pan doktor Pořízek nejednal s péčí řádného hospodáře, spíše naopak. Ze stanoviska generálního projektanta vyplynula potřeba dostavby obou budov zároveň, jinak by zde vznikaly vícenáklady," uvedl mluvčí soudu Stanislav Cik.
Soudce Pořízek je rád, že řízení skončilo. "Od počátku tvrdím, že mé stíhání je nesmyslné. Postupoval jsem podle pokynů ministerstva spravedlnosti a domnívám se, že jsem postupoval jako řádný hospodář," řekl. Podle něj naopak řadu prostředků ušetřil a poukázal na to, že budova nyní slouží svému účelu. "Cítím se poškozen, protože proti mně je již deset let vedeno trestní stíhání. Jsem nevinen, žádné trestné činy jsem nespáchal ani úmyslně, ani z hlediska nedbalosti," dodal.
Podle obhájce Radka Ondruše bude obhajoba požadovat po státu odškodnění za nemajetkovou újmu. "Trestní stíhání bylo od počátku nedůvodné. Obžalovaný jako předseda krajského soudu nerozhodoval sám, ale v soustavě. Nevíme, proč byl obviněn a obžalován pouze on. Rozhodovalo tam více lidí, vše bylo řádně schvalováno," řekl obhájce.
Žalobce Ladislav Hruban dnes žádal zrušení rozsudku a vrácení kauzy zpět k ostravskému krajskému soudu. "Jediným a vhodným postupem obžalovaného mělo být zadání výběrové řízení, které by bylo otevřené pro ostatní účastníky, na základě kterého by byla možnost posoudit podmínky," zopakoval u soudu žalobce. Rozsudek komentovat nechtěl, uvedl pouze, že s případnými kroky počká na písemné odůvodnění.
Bývalý předseda se zodpovídal před soudem ze zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku, za což mu v případě prokázání viny hrozilo tři až deset let vězení.
Justiční areál v Brně byl dokončen v roce 2009. Stavba měla podle předpokladů z roku 2005 stát 805 milionů korun. Po přesném vyčíslení nákladů vzrostla na 1,674 miliardy korun, tuto investici schválilo i ministerstvo spravedlnosti. Celkové náklady ale nakonec dosáhly 1,938 miliardy. Už v roce 2008 vydal Nejvyšší kontrolní úřad zprávu, podle které byla stavba a příprava investice předražená.
Kauza se řešila deset let. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v roce 2008 podal kvůli financování víceprací na stavbě areálu na Pořízka kárnou žalobu, kterou ale odmítl Vrchní a následně i Nejvyšší soud. V říjnu 2012 Pořízka obvinila policie, v únoru 2014 padla obžaloba. Ostravský soud případ projednal v roce 2014, kdy v prosinci v neveřejném zasedání trestní stíhání zastavil. Vrchní soud v Olomouci ale rozhodnutí v květnu 2015 zrušil a nařídil projednání případu.
V roce 2014 ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) dočasně zprostila Pořízka výkonu funkce soudce i předsedy soudu. Po jeho rozkladu rozhodla, že Pořízek může nadále soudit, zproštění z předsednické funkce ale zůstalo v platnosti. Pořízek, který své pochybení po celou dobu popíral, působí nadále jako soudce brněnského krajského soudu.
