Soud poslal do vazby Afričana, který měl znásilnit nezletilou dívku z Terezína

ČTK ČTK
20. 6. 2019 18:30
Litoměřický okresní soud ve čtvrtek poslal do vazby muže obviněného ze znásilnění nezletilé dívky. Podezřelý je původem z Afriky a neúspěšně žádal o azyl v Německu. Muže jménem Abdallah Ibrahim Diallo zadrželi policisté krátce po činu, který se stal v úterý kolem poledne.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Do vazby soud poslal devětadvacetiletého Afričana kvůli možnému útěku a páchání další trestné činnosti. "Byly shledány důvody pro vazbu útěkovou, je to osoba bez jakéhokoliv zázemí, bez dokladů," řekl novinářům po vazebním zasedání předseda litoměřického okresního soudu Miroslav Kureš.

Muž je obviněn ze znásilnění a majetkové trestné činnosti. Hrozí mu vězení od dvou do deseti let. Proti rozhodnutí o vazbě podal stížnost, o níž bude rozhodovat ústecký krajský soud. "Řekl, že do vězení nechce," uvedl Kureš.

Česká policie loni podle svých statistik vyšetřovala 651 nových případů znásilnění, objasněno bylo do konce roku 439 z nich. Cizinci spáchali zhruba 18 procent z objasněných případů. Předloni byla čísla mírně nižší. Cizinci spáchali zhruba 15 procent z 418 objasněných znásilnění, nových případů bylo za celý rok 598.

Třikrát trestaný

Obviněný muž žádal v Německu o azyl. Z informací, které poskytla litoměřickému soudu saská policie, vyplývá, že v roce 2017 mu byl azyl zamítnut. "Od té doby se pohybuje na území Německa v rámci režimu tzv. strpení, ale je bez dokladů, není ho kam vyhostit zřejmě," uvedl Kureš.

Německé ministerstvo vnitra odmítlo dřívější spekulace, že Afričan byl do České republiky vyhoštěn. "Pravdou je to, že musel zemi opustit. Kvůli chybějícím náhradním cestovním dokladům ale dosud nemohl být vyhoštěn do vlasti," citoval deník Bild mluvčí ministerstva Patricii Vernholdovou. Jak se muž dostal do Česka, ministerstvo neví.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že muž byl propuštěn z německého vězení s takzvaným vízem ke strpění patrně do deportace do země původu. Do Česka se dostal na základě volného pohybu osob po unii.

Obviněný byl v Německu třikrát trestán, v roce 2017 za neupřesněnou závažnou trestnou činnost, v roce 2018 za násilnou trestnou činnost, letos už má také jeden záznam. "Je veden jako osoba s agresivními pohnutkami," uvedl Kureš. "Poslední trest byl jednoměsíční, který vykonával za to, že nezaplatil pokutu," řekl předseda soudu.

Německé ministerstvo vnitra také uvedlo, že muž byl v úterý propuštěn z vězení, v němž strávil 46 dní za jízdu na černo a za vyhrožování pracovnici sociálního úřadu. Původně za tyto skutky dostal pokutu, kterou ale neuhradil, proto mu byl uložen náhradní trest vězení. Odpykal si ho v káznici v Budyšíně (Bautzen), odkud byl před propuštěním přeložen do Drážďan.

Pachatel nekomunikuje

Afričan podle Kureše příliš nekomunikuje. "Ani při výslechu nebylo konkretizováno, jestli se jedná o Afričana z Libye, z Mali. Tlumočník se s ním snažil hovořit arabsky, francouzsky, anglicky," uvedl soudce.

Skutek je podle soudce poměrně dobře důkazně podložen. "Údajně měl být propuštěn z jednoměsíčního náhradního trestu, koupil si lístek, jel do Děčína. Pak si koupil další lístek do Ústí, zřejmě pokračoval vlakem a asi ho vysadil u Lukavce (na Litoměřicku) průvodčí jako černého pasažéra," řekl Kureš.

Na dotaz, zda se k činu přiznává, obviněný podle Kureše uvedl "víceméně ano". "Pak zase řekl, že ne, že tomu nerozumí," dodal. U soudu Afričan řekl, že chce do Francie. Podle soudce sebral napadené mobilní telefon.

Obětí je dívka mladší osmnácti let. Litoměřický deník napsal, že dívka je z Terezína a je jí 16 let. "Oběť byla náhodná," řekl soudce.

V souvislosti s případem se policie zabývá nenávistnými komentáři, které se objevily na sociálních sítích.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy