Brno - Už dopoledne vynese Krajský soud v Brně rozsudek v jednom z nejotřesnějších kriminálních případů v historii, známém jako kauza Kuřim.
Šestice obžalovaná z krutého týrání chlapců a jejich blízcí vyslechnou verdikt, který lze předem jen stěží odhadnout.
Státní zástupkyně Zuzana Zámoravcová navrhla tresty odnětí svobody ve výši čtyři roky (Jan Turek, Hana Bašová a Jan Škrla), deset let (sestry Klára a Kateřina Mauerovy) a sedm let (Barbora Škrlová).
Po vynesení rozsudku ale zůstanou otázky, které během procesu nikdo nezodpověděl. Chybí totiž jasný motiv pachatelů, stejně jako všechny okolnosti případu.
Kuřimské nejasnosti
- Děti týrala matka Klára Mauerová. Nabádala ji k tomu prý sestra Kateřina. Proč to Kateřina dělala?
- Pokyny k týrání zadával Kláře "pan doktor". Kdo to byl?
- Kateřina přivedla Kláře domů třicátnici Barboru Škrlovou jako třináctiletou Aničku. Proč to udělala?
- Klára dříve Barboru znala. Proč ji nepoznala?
- Barboru znali i ostatní obžalovaní - její bratr Jan Škrla, Jan Turek a Hana Bašová. Proč jim nepřipadalo divné, že se vydává za dítě?
- Proč se tito tři vůbec podíleli na týrání malých dětí?
- Co všechny spojovalo, bylo to náboženství?
- Pokud má případ náboženské pozadí, kdo byl šéfem sekty - byl to otec Barbory Josef Škrla?
- Kde je Josef Škrla dnes?
- Proč skupina týrání dětí nahrávala?
- Neexistují ještě jiné nahrávky, které policie nenašla?
Před soudem během čtyřměsíčního líčení nevykrystalizoval jasný důvod, proč skupina lidí zavírala chlapce ve stísněných prostorách, svazovala je, bila, řezala a pálila.
Není zřejmé, jaké vztahy byly mezi jednotlivými týrajícími, jestli jim někdo velel a proč. Bylo to z náboženských důvodů, jak se domnívají někteří odborníci na sekty, nebo snad skupina vyráběla dětskou pornografii?
Na rozsudek v kauze Kuřim můžou mít tyto nejasnosti podstatný vliv. Motiv je totiž v trestním právu důležitý proto, že vedle ostatních skutečností vypovídá o tom, nakolik je trestný čin nebezpečný, tedy - kolik za něj má viník "vyfasovat".
Motiv. Co když neexistuje?
"Motiv může být polehčující, nebo přitěžující," vysvětluje expertka na trestní právo Helena Válková.
Zjednodušeně, zvláště zavrženíhodný motiv je pro obžalované téměř poukázkou na nejtěžší trest.
Pokud by se například během uplynulých čtyř měsíců v kauze Kuřim podařilo prokázat, že týrání se odehrávalo v rámci výroby dětské pornografie, tresty pro obžalované by se zřejmě pohybovaly při horní hranici trestu.
Naopak, kdyby se prokázalo "vymytí mozků" sektou a hrubá manipulace obžalovanými, o jaké mluvili psychologové a psychiatři, mohlo by jim to tresty snížit.
Nic z toho ale v soudní síni nebylo objasněno. Motiv chybí. Pro soud to ale není formální překážka pro vyhlášení rozsudku. "Motiv není nutný k prohlášení viny," říká Válková.
Nahrává situace obhajobě?
Situace, kdy zřetelný motiv chybí, může podle dalšího odborníka na trestní právo, advokáta Václava Mandáka nahrát obhajobě. A obhájci v kauze Kuřim toho náležitě využili.
Například advokát Barbory Škrlové Richard Novák zpochybnil, že se jeho klientka vůbec na týrání chlapců podílela. Neměla k tomu podle něj důvod. "Ptám se veřejnosti: Měla nějaký motiv dětem ubližovat?" přednesl Novák v závěrečné řeči.
Advokát matky týraných hochů Kláry Mauerové zase pro klientku požaduje mírnější trest z toho důvodu, že byla zmanipulována.
"Byla účelově směrována Aničkou a sestrou Kateřinou. To vyvolalo v mé klientce přesvědčení, aby se starala o Aničku a převychovala chlapce. Měla vymytý mozek," tvrdí Ševčík.
Žalobkyně: Pornografie to nebyla
Chybějící motiv přiznala i státní zástupkyně Zuzana Zámoravcová.
"Kauza je plná nejasností. Motiv se nepodařilo objasnit. Domnívám se, že cílem bylo vytvořit z hochů jedince s podlomenou vůlí. Rozhodně se nejednalo o dětskou pornografii," to jediné je schopná ke spletitému případu Zámoravcová říct.
Předseda senátu Krajského soudu Pavel Göth i přes nejasné okolnosti případu v úterý rozhodl, že v pátek vynese rozsudek.
"Dokazování je dostačující. Šlo i nad rámec trestné činnosti," prohlásil Göth.
Soud má v pátek ráno v podstatě tři možnosti. Může se přiklonit k některému z motivů zvažovaných obžalobou nebo obhajobou, nebo může dojít k vlastnímu, jinému závěru. Anebo se také může jednoduše spokojit s tím, že motivace všech obžalovaných je nejasná.
"Pokud nelze jednoznačně dospět k závěru o motivu, soud se s touto skutečností musí vypořádat v odůvodnění rozsudku. Nemusí ale říct - toto byl motiv. Může zůstat v obecné povaze nejasné motivace," potvrzuje Válková.
Míru nebezpečnosti trestného činu pak soud vyvodí především z ostatních indicií, jako je způsob provedení, okolnosti činu nebo jeho následky.
"V kauze Kuřim budou jistě velkou roli hrát následky trestného činu," odhaduje Mandák.
