Praha - Ministerstvu dopravy se podařilo zlepšit čerpání evropských dotací a výrazně pokročilo v přípravě klíčových dopravních staveb. Naopak nezačala stavba žádné strategické silnice, pro kterou se zrychleně podařilo získat posudek dopadu na životní prostředí (EIA). Po úterním jednání s ministrem dopravy Danem Ťokem (ANO) to novinářům řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Problémy s posudky EIA měla v Česku asi stovka dopravních staveb za zhruba 130 miliard korun. Šlo o staré posudky vzniklé podle zákona z roku 1992, tedy před vstupem ČR do EU, které unie neuznává. U devíti staveb vyjednala česká vláda u Evropské komise výjimku. Stačilo pro ně vydat aktualizované stanovisko. Žádnou z nich se ale letos nepodařilo zahájit.
"Není to jen otázka připravenosti, tempa přípravy, ale i někdy otázka zlé vůle blokovat stavby," řekl premiér. Důvodem jsou podle něj v řadě případů obstrukce občanských sdružení, které blokují výstavbu. Podle ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jana Kroupy existuje šance zahájit přípravné práce na přelomu letošního a příštího roku u úseků dálnice D6, D35, D11 nebo u poloviny obchvatu Frýdku-Místku.
Změnou stavební legislativy by podle Sobotky měl začít i příští kabinet vzešlý z říjnových voleb. Bez zjednodušení povolovacích procesů se v Česku nepodaří postavit důležité dopravní stavby jako například rychlotratě a dokončit dálniční síť. Ekonomika sice velmi dobře roste, zároveň má Česko vysokou zaměstnanost. Brzdou dalšího hospodářského růstu se ale stává dálniční síť. Potřeba je urychleně dostavit například obchvaty kolem měst včetně Pražského okruhu, dodal premiér.
V současnosti délku stavebního řízení zdržují opakované možnosti veřejnosti a různých sdružení vyjadřovat se ke stavebním záměrům v různých fázích přípravy. Vede se diskuse, zda je potřeba, aby ten samý konflikt, který byl již jednou vyřešený během vypořádávání připomínek v procesu získávání zeleného posudku EIA, se mohl opakovat v dalších krocích, při územním a stavebním řízení, uvedl premiér. Jednodušší stavební řízení má podle Sobotky například Německo.
Zrychlení výstavby považuje za prioritu do budoucna i opoziční ODS, která ale působení Ťoka na ministerstvu dopravy spíše kritizuje. "Nedostatečná výstavba dálnic a odklad konkurence na železnici jsou hlavní problémy, které pod ministrem dopravy Danem Ťokem vznikly," uvedl předseda poslaneckého klubu strany a bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura. Podle něj úřad za čtyři roky, během kterých jej řídí ANO, otevřel pouze zhruba 50 kilometrů nových dálnic.
Premiér naopak resort za zahájení výstavby pochválil. Podařilo se mu podle něho zprovoznit 120 kilometrů dálnic a silnic I. třídy, do kterých je však započítána i modernizace dálnice D1. Dalších 230 kilometrů komunikací se v současnosti staví a dalších 152 kilometrů dálnic a silnic I. třídy je připraveno k výstavbě. Sám Ťok k počtu nově otevřených úseků dlouhodobě uvádí, že mu předchůdci v resortu nepředali dost připravených projektů, které by se daly během jeho funkčního období dokončit.
Pochvalu dostal Ťok od premiéra za čerpání peněz z evropských fondů. Zejména čerpání Operačního programu doprava se podle předsedy vlády hodně zlepšilo a nyní je tento program, který je určen pro rozvoj výstavby dopravní infrastruktury, nejlépe čerpaným programem napříč resorty.
Zlepšení čerpání evropských peněz bylo spolu s vypsáním soutěže na provoz mýtného systému hlavním úkolem, kterým premiér ministra dopravy pověřil na loňské bilanční schůzce. Soutěž úřad vyhlásil v polovině letošního června, koncem srpna se pak do tendru za téměř 30 miliard korun přihlásili čtyři zájemci.
