Policie proto může zahájit vyšetřování. Doležal obvinění, že žádal od podnikatelů pro radního Prahy 10 Tomáše Hrdličku (ODS) 800 tisíc korun, odmítá.

O vydání sám nepožádal, protože se prý obává "nestandardních" postupů při vyšetřování.

Sněmovna proti výboru

Sněmovna se překvapivě neztotožnila s názorem svého mandátového výboru, který dopoledne doporučil poslancům, aby Doležala nevydávali.

Pro vydání hlasovalo 91 ze 156 poslanců - drtivá většina sociálních demokratů, komunistů a všichni tři přítomní unionisté. Velká
většina občanských demokratů včetně Doležala se hlasování zdržela. Tentýž postoj zaujala i většina lidovců, čímž fakticky nepodpořila vydání.

Proti hlasovali jen čtyři zákonodárci.#reklama

Prověrka odposlechů

Sněmovna rovněž rozhodla o tom, že její komise pro kontrolu policejních odposlechů do 24. ledna prověří využití monitorovacích metod v Doleželově kauze.

Poslanci také dvě hodiny spíše než o podstatě případu diskutovali o počínání ministra vnitra Františka Bublana. Ministr po rozhodnutí mandátového výboru pozval do kuloárů sněmovny dva vyšetřovatele s dalšími informacemi a kompletním spisem o případu. Kritici z řad ODS to označili za bezprecedentní zasahování ministra do vyšetřování i do nezávislého rozhodování poslanců. Zastánci na tom nevidí nic mimořádného.

Bublan uvedl, že chtěl jen vyvrátit výhrady poslanců z mandátového výboru k policejní práci a předloženým důkazům.

"Podklady, které jsme obdrželi, podobné podezření (z korupce) nedokládají," uvedla zpravodajka výboru Zuzka Rujbrová (KSČM). Případ podle ní navíc souvisí s činností zákonodárce. Většina sněmovny ale argumenty výboru odmítla. "Sněmovna nemá rozhodovat o tom, zda byl či nebyl spáchán trestný čin," řekl například poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský a dodal, že skutek, z něhož policie Doležala viní, má podle něj "obecně kriminální povahu".