Praha - Poslanecká sněmovna odsoudila vyvražďování Arménů v Osmanské říši a události z období první světové války poprvé označila za genocidu. Dosud se na podobném prohlášení shodl před dvěma lety jen sněmovní zahraniční výbor. Jde o diplomaticky citlivé téma - Turecko vždy proti uznání masakru za genocidu ostře protestuje.
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odsuzuje zločiny proti lidskosti prováděné nacisty v letech druhé světové války na židovském, romském a slovanském obyvatelstvu na ovládnutých územích, genocidu Arménů a dalších národnostních a náboženských menšin na území Osmanské říše v období první světové války," stojí v deklaraci, již poslanci schválili spolu s novelou zákona o státních svátcích.
Ten mezi významné dny zařazuje i 9. březen jako den Vyhlazení terezínského rodinného tábora v Auschwitz II - Birkenau a 18. červen - Den hrdinů druhého odboje.
"Podpořil jsem to, protože si myslím, že je správné podpořit myšlenku, že by se Turecko mělo přihlásit ke genocidě vůči Arménům. Asi na to budou nějaké reakce Turecka, ale jsme suverénní stát a sněmovna je také suverénní, šlo o demokratické rozhodnutí," prohlásil ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD).
Na usnesení se shodli vládní i opoziční poslanci. "Spolupracujeme docela hodně s Armény a myslím si, že ti slabší se musí chránit. Byť jsem si vědom, že Turecko je na takové usnesení citlivé, tak věřím, že to jeho reakce nevyvolá. Navíc toto usnesení nebylo zaměřeno jen na genocidu Arménů," uvedl k hlasování Antonín Seďa z ČSSD.
S usnesením souhlasil i klub hnutí ANO. "Považuji to za morálně správné. Navíc se k této věci už dříve poměrně radikálně postavily další státy, například Německo," řekl šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.
"Chtěl bych upozornit, že usnesení se netýká dnešního Turecka, ale Osmanské říše. A to, že to byla genocida na Arménech, je pravda. Jsem rád, že jsme usnesení přijali, protože někdy se pravdy musí připomínat. Zajisté na to bude Turecko reagovat, zejména dnešní prezident bude dělat bengál. My jsme se ale vždycky zastávali lidských práv, a dnes je nutné to Turecku připomenout," doplnil exministr zahraničí a šéf zahraničního výboru Karel Schwarzenberg (TOP 09).
"Co se týká arménské genocidy, vždy jsem říkal, že šlo o genocidu. Neměl jsem žádné pochybnosti," dodal Marek Benda z ODS.
Návrh podpořili i většina lidovců. "Stanovisko sněmovny k této genocidě je zřejmé, byť se toto doprovodné usnesení netýká jen Arménů a Turků, nešlo o usnesení speciálně zaměřené jen k této události. V minulosti jsme o tomto tématu už několikrát mluvili a nynější podobu považuji za vhodnou," sdělil šéf klubu KDU-ČSL Jiří Mihola.
Česko události z let 1915 až 1918 odsuzuje, ale za genocidu je dosud neoznačilo s tím, že jde o téma pro historiky. Jde totiž o citlivé téma, které vždy vyvolává ostré reakce Turecka.
Když před rokem přijal podobné usnesení německý Spolkový sněm, Ankara si odvolala svého velvyslance ke konzultacím, prezident Recep Tayyip Erdogan hrozil "vážnými dopady na turecko-německé vztahy".
Za genocidu v úterý masakry, při nichž přišlo o život na 1,5 milionu Arménů, znovu označil i prezident Miloš Zeman. "Domnívám se, že ony události probíhající v celkově pohnuté době představují jedno z nejhorších zvěrstev, kterého bylo lidstvo v moderní době svědkem," napsal v dopisu Barseghu Pilavchyanovi, představenému Arménské apoštolské církve v Česku. V pondělí si svět připomněl 102 let od vypuknutí masakru, za genocidu jej zatím označilo dvě desítky zemí.
V doprovodnem usnesení ke dvěma novým významným (svatecnim) dnům jsme v Poslanecké snemovne odsoudili také genocidu Armenu.
— Jiří Mihola (@JMihola) April 25, 2017
