Němci označili turecké vraždění Arménů za genocidu. Ankara odvolala velvyslance

Marek Hudema Marek Hudema
Aktualizováno 2. 6. 2016 14:20
Spolkový sněm přijal rezoluci, která označuje masakry Arménů - spáchané Turky v roce 1915 v průběhu první světové války - za genocidu. Proti byl jediný z přítomných zákonodárců. Turecký prezident i premiér s předstihem varovali, že takový krok může poškodit vztahy obou zemí. A Ankara vzápětí z Německa odvolala velvyslance. Přitom Německo je jednou ze zemí, které výrazně těží z dohody mezi Tureckem a EU o omezení přílivu uprchlíků do Evropy.
Ostatky Arménů povražděných Osmany mezi lety 1915 až 1918
Ostatky Arménů povražděných Osmany mezi lety 1915 až 1918 | Foto: Henry Morgenthau

Berlín/Ankara - Více než sto let staré události otřásají vztahy mezi Německem, Evropskou unií a Tureckem. Důvod? Německý parlament takřka jednomyslně přijal rezoluci, která označuje vraždění Arménů Turky za genocidu.

A to navzdory prohlášením čelných tureckých politiků. Premiér Binali Yildirim prohlásil, že půjde o test přátelství dvou spojenců, Německa a Turecka. Prezident Recep Tayiip Erdogan pro změnu varoval, že to "samozřejmě poškodí budoucí diplomatické, ekonomické, obchodní, politické a vojenské vztahy" mezi oběma zeměmi.

Prvním krokem po schválení bylo, že Ankara odvolala z Berlína svého velvyslance.

V Turecku jde o citlivou záležitost. Tamní politici vždy popírali, že v případě masakru Arménů šlo o genocidu, i když připouští, že docházelo k jejich vraždění.

"Jedna z normálních událostí"

V průběhu první světové války se úřady Osmanské říše, předchůdce dnešního Turecka, rozhodly vystěhovat Armény z jejich domovů. Údajně proto, že se obávaly, že nejsou loajální vůči vládě a že budou spolupracovat s Ruskem, se kterým tehdy Osmanská říše válčila.

Vraždění a znásilňování Arménů, ke kterému tehdy docházelo, prý bylo spontánní, nikoliv řízené s cílem zbavit se určité národnostní či náboženské skupiny. "Byla to jedna z normálních událostí, která se mohla stát v jakékoliv zemi v podmínkách první světové války," prohlásil turecký premiér Yildirim.

Některá vyjádření tehdejších oficiálních činitelů ovšem naznačují, že šlo o cílenou snahu zbavit se Arménů v Osmanské říši. Výsledkem bylo něco mezi 500 000 až 1,5 milionu mrtvých. V Osmanské říši přitom tehdy žily zhruba dva miliony Arménů.

Německý parlament rezoluci, kde jsou tyto události označeny jako genocida, schválil navzdory Ankaře. Proti byl jediný zákonodárce, jeden byl nepřítomný.

V textu je mimo jiné uvedeno, že spoluodpovědnost za ni měla i Německá říše, spojenec Osmanů v první světové válce. Podobné rezoluce či dokonce zákony zakazující popírání arménské genocidy schválilo už více než dvacet zemí. Když to udělala minulý rok Francie, Turecko protestovalo a ze země odvolalo svého velvyslance.

V Německu měli poslanci o rezoluci hlasovat už loni, ale byla stažena právě kvůli obavám z reakce Ankary. Letos se opět vrátila na pořad jednání a o její schválení usilovali především Zelení a jejich předseda Cem Özdemir, původem Turek. Pro jsou i poslanci vládních stran SPD a CDU/CSU. Hlasování se ale nezúčastnili kancléřka Angela Merkelová a ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Jsou mimo Německo.

Dohoda Turecko-EU v ohrožení?

Turecký prezident Erdogan podle agentury Reuters Merkelové ve středu telefonoval, aby dal najevo své znepokojení z možného přijetí rezoluce. Ta přesto pravděpodobně v parlamentu projde.

Turecký premiér Yildirim označil její schvalování za zlý úmysl, ale dodal, že to nemusí mít negativní vliv na dohodu mezi Ankarou a Evropskou unií o uprchlících. "Dodržujeme dohody, jsme Turecká republika, ne nějaký kmenový stát," prohlásil. Zároveň ovšem varoval, že také EU musí dodržovat svá slova.

Turečtí představitelé si neustále stěžují, že to je Evropa, která dostatečně neplní své sliby vyplývající z dohody, zejména pokud jde o zrušení vízové povinnosti pro Turky směřující do EU. Ankara ale zároveň nesplnila dohodnuté podmínky, kterými byl bezvízový styk podmíněn. Turečtí politici se několikrát vyjádřili, že některé věci ani splnit nechtějí. Pokud Německo schválí rezoluci o genocidě Arménů, Ankara bude zřejmě v jednání s Unií ještě méně ochotná a celá dohoda by se nakonec mohla zhroutit.

O život mezi lety 1915 a 1923 přišlo v Osmanské říši až 1,5 milionu Arménů. Turecko nicméně termín "genocida" dodnes odmítá a tvrdí, že šlo o oběti válečného chaosu. | Video: Rádio Svobodná Evropa, Radan Šprongl
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Lazio vyhrálo pojedenácté v řadě a ztrácí tři body na Juventus

Fotbalisté Lazia Řím zdolali ve 20. kole italské ligy 5:1 Sampdorii Janov, za kterou odehrál první poločas český záložník Jakub Jankto. Třikrát se prosadil kanonýr Ciro Immobile. Díky jedenácté výhře za sebou ztrácí Lazio z třetí pozice bod na druhý Inter Milán a tři body na vedoucí Juventus Turín.

Lazio rozhodlo o vítězství za 20 minut, kdy třikrát skórovalo. Nejprve se trefil Felipe Caicedo a poté dvakrát Immobile. Po přestávce upravili skóre Bastos a znovu Immobile, který druhým gólem z penalty završil hattrick. Italský reprezentant je s 23 trefami nejlepším střelcem Serie A. Za hosty snížil Karol Linetty. Od 74. minuty dohrávali bez vyloučeného Juliana Chabota.

Sampdoria nenavázala na výhru 5:1 nad Brescií z minulého kola a je šestnáctá.

Fiorentina vyhrála v Neapoli 2:0 a bodově se na svého soupeře dotáhla. Pod druhý ligový triumf "Fialek" za sebou se podepsali Federico Chiesa a Dušan Vlahovič. Neapol prohrála v lize potřetí v řadě a od prosincového nástupu trenéra Gennara Gattusa nebodovala ve čtyřech z pěti utkání Serie A.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Ministr zahraničí KLDR přišel o svůj post, tvrdí americký portál

Severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho přišel o svůj post. Oznámil to americký portál NK News, který se specializuje na informace z KLDR. Pokud se zpráva potvrdí, půjde podle serveru o významnou změnu, která může mít nemalý vliv na severokorejskou diplomacii.

NK News se odvolává na své zdroje v Pchjongjangu, které uvedly, že dosavadního ministra by měl vystřídat Ri Son-kwon, někdejší šéf Výboru pro mírové sjednocení vlasti (CPRK). Tento diplomat byl mimo jiné vedoucím severokorejské delegace při klíčových jednáních mezi KLDR a Jižní Koreou na začátku roku 2018.

Ri Jong-ho působil ve funkci šéfa severokorejské diplomacie od roku 2016, zahraniční politikou se podle amerického serveru zabývá 38 let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy