O tom, že Češi slovenštině už moc nerozumí, svědčí i fakt, že tvůrci nového česko-slovenského filmu Piargy, který do kin v ČR přijde 5. ledna, slovenské znění snímku opatřili českými titulky, zjistila ČTK.
"Jako nakladatel mohu potvrdit, že Slovensko zůstává významným odbytištěm českých knih. Dosáhnu tam zhruba deset procent svého obratu," uvedl nakladatel a předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka. Potvrzuje, že to není způsobené jen oblibou češtiny na Slovensku. "Je to do značné míry dáno tím, že Slovensko je malý trh, kde vychází mnohem méně knižních titulů. Tím pádem tam prodáváme knihy, které slovensky dostupné nejsou a nebudou," doplnil.
Naopak slovenské knihy se podle něj do Česka prakticky nedovážejí. "Prakticky všechny překladové knihy, které na Slovensku vyjdou, vyšly určitě i v Česku. A o původní slovenskou literaturu tu velký zájem není," řekl. Odborníci upozorňují, že Slováci čtou nejen knihy českých autorů, mnohé knihy psané ve velkých západních jazycích se totiž kvůli malému potenciálnímu odbytu do slovenštiny vůbec nepřeloží, do češtiny ale ano.
Na slovenském trhu se podle expertů ekonomicky více daří jen určitým žánrům, například červené knihovně nebo literatuře sci-fi. A někteří slovenští autoři sci-fi dokonce svá díla píší přímo v češtině, aby je četli čtenáři v obou zemích. A navíc, pokud vyjde zahraniční kniha na Slovensku v českém překladu, nevyplatí se nakladatelům často vydat slovenský překlad.
Na českém knižním trhu se překlady ze slovenštiny pohybují co do počtu ročně vydávaných na třetím až čtvrtém místě spolu s překlady z francouzštiny. Podle Národní knihovny bylo loni z cizích jazyků přeloženo 5246 titulů. Poměr překladů vůči původní české literatuře je víceméně stabilní a pohybuje se kolem 37 procent. Tradičně nejvíce knih se do češtiny překládá z angličtiny, loni takových překladů vyšlo 2668, což ale bylo přibližně o 1000 titulů méně než v roce 2019. Z němčiny loni bylo přeloženo 806 knih, z francouzštiny 364 a ze slovenštiny 335.
