Praha - Dvě pětiny cizinců, kteří v Česku pobývají dlouhodoběji, tvořili lidé ze zemí EU. Jejich podíl se v posledních letech zvyšoval. Naopak kleslo procento migrantů ze států mimo osmadvacítku. Vyplývá to ze statistické ročenky ČR 2015, kterou zveřejnil Český statistický úřad.
Podle statistik ministerstva vnitra žilo v ČR loni na konci října zhruba 464 600 lidí ze zahraničí. Počty nezahrnují uprchlíky a žadatele o azyl. Podle mezinárodního srovnání Indexu integrační politiky se ČR ve vytváření podmínek pro přistěhovalce dostala zatím na půli cesty.
Víc než dvě pětiny cizinců v Česku tvořili mladí lidé mezi 20 a 39 lety. Celkem 14 procent jsou děti a náctiletí. Zhruba osm procent představovali lidé nad 60 let. Podle ročenky bylo v roce 2010 v Česku 424 300 cizinců. Ze států EU pocházelo 135 400 z nich, tedy téměř 32 procent.
V roce 2014 pobývalo v zemi kolem 449 400 lidí ze zahraničí. Euroobčané z nich tvořili už 41 procent.
Nejpočetnější skupinou byli Slováci. Před pěti roky jich podle ročenky v ČR pobývalo zhruba 71 800, v roce 2014 pak 96 200. Na konci loňského října jich v Česku žilo podle statistik vnitra kolem 100 800.
Česko si za svůj nový domov v posledních pěti letech vybralo také několik tisíc Němců. V roce 2010 jich v ČR žilo 13 900, v roce 2014 téměř 19 700. Přistěhovalo se také několik tisíc Bulharů a Rumunů či Britů.
Příliv migrantů z některých zemí mimo unii zbrzdila krize. Jejich celkový počet začal klesat. Získat povolení bylo totiž obtížnější. Od roku 2000 opustilo republiku na 20 000 Ukrajinců. V roce 2014 jich podle ročenky v Česku žilo 104 200. Na konci loňského října jich vnitro evidovalo 105 600. Vietnamců žilo v Česku před pěti lety 60 300, předloni o 3700 méně. Do loňského října se počet výrazně nezměnil.
V posledních pěti letech naopak přibylo v Česku Rusů. V roce 2010 jich v ČR žilo kolem 31 800, předloni pak 34 400 a loni v říjnu 35 000. Přistěhovalo se taky několik stovek Američanů či Srbů.
Po silách ze zahraničí začínají volat firmy. V ekonomickém oživení a pro nastartovanou výrobu nemají totiž dost pracovníků. V Česku chybějí například i řidiči či řemeslníci.
Česko se ve vytváření podmínek pro integraci přistěhovalců dostalo zatím na půli cesty. V mezinárodním srovnání 38 unijních a dalších vyspělých států obsadilo 23. příčku. Ze sta možných bodů Indexu integrační politiky (MIPEX) dosáhlo na 45. Je na tom tak podobně jako Chorvatsko, Maďarsko, Rumunsko či Řecko. Zástupci organizací na podporu migrantů varují před tím, že pokud se podmínky v Česku pro cizince nezlepší, mohly by mozky a kvalifikované síly ze zahraničí raději zamířit jinam.
Podle zjištění MIPEX je české veřejné mínění cizincům nakloněno méně, než je průměr Evropy. Autoři uvedli, že nově příchozí mají v ČR víc překážek než příležitostí zapojit se do běžného života. Doporučili třeba to, aby cizinci a jejich rodina mohli mít veřejné zdravotní pojištění či aby lidé s povolením k trvalému pobytu mohli volit v místních volbách.
