Dříve se ve školách učilo podle jednotných osnov, nyní si každá škola vytváří své vlastní rámcové vzdělávací programy. Ty teď prochází velkou proměnou, takzvanou revizí. Připravuje ji Národní pedagogický institut. Do budoucna by učitelé měli v hodinách více dbát na výuku dovedností a kompetencí a nelpět tolik na biflování.
Matěj Bulant zodpovědný v pedagogickém institutu za tuto změnu to mimo jiné odůvodňuje tím, že to pomůže budoucím studentům uplatnit se v nových, teprve vznikajících pracovních pozicích. "Struktura trhu se bude dynamicky měnit. Do roku 2030 přijde cca 330 tisíc současných zaměstnanců o práci z důvodu zániku jejich pracovních pozic, zároveň vznikne přes půl milionu nových míst. Tento trend bude pokračovat i v dalších letech," vysvětlil Bulant, z čeho při změnách vychází.
Klíčové pro Národní pedagogický institut také bude, jak chystané změny vysvětlit a zajistit, aby se neopakovala zkušenost z minula, kdy kvůli nedostatečné komunikaci většina škol přijala rámcové programy pouze formálně. Institut se proto spojil s Nadací České spořitelny a dalšími podnikateli, neziskovými organizacemi, zástupci rodičů a studentů a společně založili iniciativu Měníme osnovy.
V úterý spustili informační kampaň představující osm kompetencí, které by po schválení změn měla začlenit do výuky každá škola. Především těmito dovednostmi by pak žáci měli ze škol odcházet vybaveni. Jsou to:
- komunikační dovednosti
- schopnost řešení problému
- schopnosti učit se
- sociální a personální kompetence
- občanské dovednosti
- pracovní dovednosti
- kulturní dovednosti
- digitální dovednosti
Například pod digitálními dovednostmi si představují, že se děti ve škole naučí ověřovat informace z internetu a médií a budou umět bezpečně používat sociální sítě. Občanské kompetence zaštiťují témata jako udržitelnost, zájem o budoucnost svou i planety, základní hodnoty demokratické společnosti.
Zástupci iniciativy ale zároveň upozorňují, že důraz na dovednosti neznamená zavržení znalostí. Ty se budou ve školách učit stále, jen by měly více odpovídat moderním potřebám.
Konkrétnější možnosti, jak se školy a rodiče mohou zapojit, iniciativa teprve představí. "Připravujeme jednoduché návody pro rodiče, zřizovatele, děti a další skupiny, které mají odvahu aktivně tvořit. Každý z nás totiž má tu moc a může ke změně přispět," přiblížila Marcela Murgašová z další zapojené organizace - Nadace Blížksobě.
Kampaň podpořilo několik známých osobností jako Simona Babčáková, Jiří Mádl, Vojtěch Dyk, učitel a popularizátor školství Daniel Pražák nebo podnikatel a filantrop Martin Vohánka. "Považuji za nezbytné modernizovat vzdělávací systém. Dnešní svět a jeho výzvy jsou úplně jiné, než které jsme zažívali my. Klíčovými v tomto ohledu jsou schopnost komunikace, podnikavost, empatie, sebedůvěra a hodnotové usazení," říká Vohánka.
Rámcové vzdělávací programy nahradily školní osnovy v roce 2005. Nově vzniklá iniciativa si do názvu dala právě pojem osnovy, protože ten je veřejnosti srozumitelnější.
Revize programů se připravuje několik let a zavedení do praxe se stále odkládá. Na začátku října ministerstvo školství oznámilo nové datum. "Předpokládáme, že nový Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání bude vydán v průběhu roku 2024 tak, aby ho od školního roku 2025/26 mohly používat školy na dobrovolné bázi a od školního roku 2027/28 povinně," uvedl náměstek ministra školství Jiří Nantl z ODS. Úřad přislíbil jej blíže představit začátkem příštího roku.
