Zástupci církevních lesů před několika dny na tiskové konferenci uvedli, že loni ztráty v církevních lesích překročily 1,2 miliardy korun. Ceny dříví na trhu kvůli přebytkům těžby od roku 2015 každoročně padají o pětinu.
Své ztráty za dobu pandemie koronaviru pak česká katolická církev minulý týden vyčíslila na 220 milionů korun. Suma zahrnuje výpadek zisku z kostelních sbírek, výpovědi z pronájmu provozoven a bytů, které katolická církev spravuje, ztráty na vstupném do muzeí či z provozování hotelů a restaurací.
V médiích se koncem května objevila zpráva, že je uzavřen hotel Clara Futura v Dolních Břežanech, který pražské arcibiskupství vybudovalo rekonstrukcí zámku s náklady kolem 250 milionů korun. Počítalo se s tím, že kromě turistů by klientelu hotelu mohla dodávat i blízká vědecká centra. Provoz však zřejmě nebyl rentabilní a pravděpodobně se počítá s prodejem hotelu.
Duka: Víme, kde jsou chyby a jsme připraveni se poučit
"Nemohu zastírat, že ekonomická situace diecéze není optimální a je třeba reagovat na rychle se měnící okolnosti mající vliv na financování církve, jako je kůrovcová kalamita, pandemie koronaviru a další. Nebudu ani obhajovat některé ne příliš povedené investice několika posledních let, jež nepřinášejí takové výnosy, v jaké jsme doufali a o nichž jsem byl ujišťován," uvedl v dopise Duka.
Pražská arcidiecéze podle něj loni na podzim schválila strategii pro novou hospodářskou vizi. "Nalili jsme si čistého vína, víme, kde se staly chyby a jsme připraveni se z nich poučit. Mimo jiné proto jsem rozhodl, že správu diecéze budu vykonávat s pomocí dvou generálních vikářů," uvedl.
Nová ekonomická strategie podle něj především směřuje ke skutečné udržitelnosti, protože počínaje rokem 2042 musí být církev schopna stát finančně na vlastních nohou, a to bez ekonomické závislosti na státu, na kterou byla dlouhá léta zvyklá.
