Praha - Silná koruna plundruje strukturální fondy. Peněz v nich totiž kvůli kurzu ubývá, což začíná dělat vrásky starostům.
Ti si uvědomují, že se silnou měnou vzrůstá i konkurence mezi žadateli. Na stejný počet zájemců najednou čeká o pár miliard menší balík. Ačkoliv svým projektům věří, chápu, že právě oni by se mohli přehoupnout přes magickou hranici a odejít s verdiktem "zamítnuto".
A většina se shoduje, že bez dotací to mnoho ve svých městech neudělají. Mají totiž své zkušenosti, v minulém grantovém období patřili mezi ty úspěšné.
"Obavy tu jsou. Pokud bude koruna stále posilovat, ke konci bude méně prostředků, což znamená samozřejmě, že se dostane na méně zájemců," sdělil Martin Půta, starosta Hrádku nad Nisou.
Městu by evropské peníze měly pomoci s rekonstrukcí historického jádra a náměstí, novým úsekem kanalizace nebo rekonstrukcí důležité silnice od bývalého hraničního přechodu do centra. Přitom jen projektová dokumentace přišla na pět milionů korun.
S obavami na kurzovní zprávy hledí i v Desné v Jizerských horách. "Máme obavy, že se zmenší finanční alokace u jednotlivých programů a že se to projeví buď získáním méně peněz, nebo uspokojením méně žadatelů," potvrzuje Půtova slova i starosta Desné Marek Pieter.
Peníze z Bruselu by zde pomohly vybudovat nové nástupní místo na Jizerskou magistrálu, což by přivítali lyžaři, nebo vlakové a autobusové zastávky. Desná totiž patři k nejdelším obcím v republice.
Města musejí přehodnocovat plány
Velké plány s evropskými penězi mají i ve středočeské Vlašimi. Chtějí obnovit centrum za téměř sto milionů korun, na 60 milionů ocenili rekonstrukci historické radnice. "Že do České republiky přijde méně peněz mi je líto. Nechci domýšlet co by bylo, kdyby se naše projekty dostaly na spodní místa v hodnocení. I když se je snažíme dělat co nejkvalitněji, může se to stát," připustil vlašimský starosta Luděk Jeništa.
Evropské peníze přišly do Čech v eurech, rozdělují se však v českých korunách. Žadateli tak nehrozí, že by díky silné koruně museli za projekty doplácet, jako v minulém grantovém období. Tehdy euro užíralo přímo z obecních rozpočtů.
Hrádečtí zastupitelé v něm museli náhle najít milion a půl navíc. Pro město, které může na investice ze svého rozpočtu použít nejvíce patnáct milionů korun, to je nemalá komplikace. Museli stáhnout peníze z opravy silnic.
V Desné ubírali spíše plošně. "V našem případě šlo o sedm set tisíc korun. Znamenalo to držet rozpočet velice zkrátka. Zastavili jsme jakékoli jiné investice a vše směřovali do evropských projektů," popsal Pieter.
Ve Vlašimi si na dofinancování opravy zámeckého parku museli půjčit necelý milion z banky.
Ani v minulosti, ani nyní přitom neexistuje způsob, jak úbytku peněz zamezit. Zatím nelze ani odhadnout, kolik procent projektů se díky silné koruně tak stane neúspěšnými.
Aktuální stav na prostředků z Evropy je 665 miliard. Na období 2007 až 2013 České republice totiž připadlo 26,7 miliard eur. Před dvěma lety to ale znamenalo, že žadatelé mohli získat až 774 miliard korun.
