Šéf superlaseru ELI: Stát nám hází klacky pod nohy

Jakub Novák
14. 10. 2012 9:20
Aktuálně.cz přináší druhou část rozhovoru s výkonným ředitelem Vlastimilem Růžičkou
Výkonný ředitel superlaseru ELI Beamlines Vlastimil Růžička.
Výkonný ředitel superlaseru ELI Beamlines Vlastimil Růžička. | Foto: Jakub Novák

Praha - Do budoucna jedno z největších výzkumných center v Evropě, superlaser ELI, se již dlouho prodírá spletí byrokratických překážek, nadbytečného papírování a volně nastavených lhůt antimonopolního úřadu.

"Ten projekt byl realizovatelný za podmínek, za kterých byla projektová přihláška vytvořena. Nikdo tehdy neřekl, abychom tady nebo tam připočetli deset či dvacet měsíců, že to nemůžeme v českých podmínkách zrealizovat," stěžuje si v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf projektu superlaseru ELI Vlastimil Růžička.

Na problémy naráží projekt superlaseru v tuzemsku prakticky neustále - od nového zákona o veřejných zakázkách, který s velkými výzkumnými centry a jejich specifickými zakázkami jakoby nepočítal, až po lhůty, které si na svá rozhodnutí nechává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Projekt se sice zatím stále daří posunovat dále a v rámci možností dodržet plánovaný harmonogram, ale tato křehká rovnováha může být narušena v průběhu mnoha různých procesů, kterými musí projekt ještě projít.

"Jestliže se nám odvolá generální dodavatel a zažijeme zkušenost, o které jsem mluvil - bude to tam ležet osmnáct měsíců - tak to můžeme zabalit," říká k tomu pro Aktuálně.cz Růžička.

A.cz: Do jaké míry vám vlastně vychází místní úřady vstříc?

Řeknu to asi takto - pokud by se v některém ze starých členských států vláda rozhodla, že realizace projektu tohoto rozsahu je její prioritou, tak by udělala výrazně více, než je tomu zde. To je to, co postrádám, to, co mi řada lidí ze západní Evropy říká - "ty nemáš žádnou podporu".

A.cz: Chystá se nějaká legislativní změna, která by vám trochu rozvázala ruce?

Na Fyzikálním ústavu AV ČR vzniká krok za krokem nový titan-safírový laser.
Na Fyzikálním ústavu AV ČR vzniká krok za krokem nový titan-safírový laser. | Foto: Jakub Novák

Chystá se - Jan Kříž (ředitel Odboru řízení Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, pozn. red.) někdy na jaře tohoto roku řekl, že se připravuje "jiný režim veřejných zakázek a výběrových řízení pro projekty operačních programů" - ale v jakém je to stadiu, nebo že by nám někdo řekl více, tak takovou informaci nemám.

A.cz: V případě těch veřejných zakázek je to třeba často zmiňovaný problém s laserem, pro který vzhledem k použité technologii neseženete více dodavatelů. Jak se vyrovnáváte s tímto problémem?

Zpracovává se to formou jednacího řízení bez uveřejnění, kdy po souhlasu řídícího orgánu jsme konkrétně pro ten druhý nejvýkonnější pettawattový laser L3 zvolili tuto formu - navíc jsme oslovili tři dodavatele, udělali jsme nejprve kvalifikační fázi a nyní jednáme a očekáváme nabídku.

Ano tato cesta je možná, tu jsme prošlapali a na ministerstvo školství přinesli my, to se toho chopilo, což konstatuji s povděkem, a začalo jednat s ministerstvem pro místní rozvoj, které postup schválilo. To bylo projednáno na začátku tohoto roku.

Podívejte se: Takto bude vypadat superlaser v Dolních Břežanech

A.cz: Vnímáte kritiku ze strany panelistů, kteří projekt hodnotili, jako oprávněnou?

Nebráním se konstatování, že projektový tým má malé zkušenosti, na druhou stranu - má někdo zkušenosti s realizací velké výzkumné infrastruktury ze strukturálních fondů? Nemá, nikde na světě se to nerealizovalo. Proto to také považuje Komise za vlajkovou loď.

Projektový tým má malé zkušenosti - ale podobně jsou na tom i orgány státní správy. Nikdo nám neřekl, že třeba výběrová řízení nebudeme moci realizovat v zákonných lhůtách, ale že třeba budou trvat jeden, dva roky - podívejte se na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ten nemá žádné správní lhůty.

Jedna ze zakázek nám tam leží už osmnáct měsíců - to je zakázka, která s tím projektem souvisí.

Ten projekt byl realizovatelný za podmínek, za kterých byla projektová přihláška vytvořena. Nikdo tehdy neřekl, abychom tady připočetli deset, nebo támhle dvacet měsíců, to nemůžeme v českých podmínkách zrealizovat.

Co tady funguje tak, jak má?

A.cz: Jaký je tedy současný stav projektu? Jaké budou další kroky?

Připravuje se materiál pro vládu, kde bude vláda informována o současném stavu projektu a rizicích s tím spojených - spolu s opatřeními, jak se s těmito riziky vyrovnat. Opatření číslo jedna je vyjednat s Bruselem souhlas s rozdělením projektu do dvou fází.

A.cz: Jak vypadá posunutý harmonogram projektu?

I podle posunutých milníků by v optimálním případě měla být do konce roku 2015 realizována drtivá část projektu, měla by být nakoupena většina technologií a dokončena stavba.

Foto: Bogle Flanagan Lawrence Silver Ltd. (BFLS)

A.cz: Bude přesah přes konec roku 2015 velký?

Počítá se s tím, že by to bylo dokončeno do roku 2016, přičemž potom nastane období ladění - nejde totiž jen přijít a otočit vypínačem, to udělali v CERN a víte, jak to dopadlo. Ten náběh je plánován na dva až tři roky.

S tímto plánem budeme vyjednávat.

A.cz: Jaká jsou konkrétní finanční rizika projektu?

Z provedené detailní analýzy v tuto chvíli vyplývá, že z celkové dotace nebude do konce roku 2015 vyčerpáno 350 milionů.
To je současný stav, který vychází z toho, že výběrová řízení budeme realizovat v rozumných lhůtách a že zahájíme první fázi stavby ELI v nejbližších dnech a stavbu budov, laserové haly, administrativní a multifunkční budovy, na začátku příštího roku.

A.cz: Hrozí v tento okamžik riziko, že by projekt nebylo možné realizovat ani v posunutém termínu?

Vybrat generálního dodavatele na stavbu za více než jednu miliardu korun je proces velmi složitý. Proto je projekt rozfázovaný, například stavba má dvě fáze. Pro první fázi jsme vybrali ze sedmi uchazečů vítěze v dubnu tohoto roku - čtyři měsíce trval podpis smlouvy.

Jednoho z uchazečů jsme vyloučili - ten se odvolal k ÚOHS, kde to tentokrát trvalo neuvěřitelně rychle, pouhých šest týdnů.

Jestliže se nám odvolá generální dodavatel a zažijeme zkušenost, o které jsem mluvil - bude to tam ležet osmnáct měsíců - tak to můžeme zabalit.

A takový stav např. v Anglii neexistuje.

A.cz: Takže opět problémy spojené s novým zákonem o veřejných zakázkách a antimonopolním úřadem?

Zákon o veřejných zakázkách je paskvil - a to nejen pro zakázky týkající se velkých výzkumných infrastruktur, ale i další veřejné zakázky.

Hranice, kterou mnoho států přejalo z evropské legislativy, je 133 tisíc euro na dodávky a služby a na stavby pět milionů euro.

To ale neznamená, že by nedělali veřejné zakázky, třeba na stavby pod tímto limitem - mají databázi kvalifikovaných dodavatelů, z nichž vždy oslovují tři až pět společností z této databáze; na základě jejich nabídek potom rozhodují - a ne vždy se dívají jen na nejnižší cenu, ale na poměr kvalita/cena.

Podívejte se: Takto se staví prototyp titan-safírového laseru, který bude součástí centra ELI Beamlines

A.cz: Nebude to mít negativní dopad na vaši schopnost přitáhnout zahraniční i tuzemské vědecké špičky?

U zahraničních vědců se trochu zpožďujeme, máme jich asi šestnáct. Takže se nám daří je získávat, i když jsme původně mysleli, že jejich kvalita, zkušenosti a renomé budou vyšší.

Nicméně ta očekávání byla trochu dána nezkušeností projektového týmu - nemůžeme očekávat, že na fázi stavby se sem ti špičkoví vědci pohrnou.

Na vývoji nového laseru se podílí mimo jiné i postgraduální student ČVUT Jakub Novák.
Na vývoji nového laseru se podílí mimo jiné i postgraduální student ČVUT Jakub Novák. | Foto: Jakub Novák

Další věcí je otázka platů - my sice nabízíme na Českou republiku nadprůměrné podmínky, ale to rozhodně není nadprůměr pro ty špičky, protože - sice to není úplně neobvyklé, i když ani výjimečné, že někteří berou i deset tisíc eur měsíčně.

A 250 tisíc korun ve vědě - to už ti ostatní velmi neradi slyší. Další věc je, že je to obrovský závazek - i když sem přijmete někoho za 150 tisíc, což je dvojnásobek platu špičkových vědců z Akademie věd, tak se zavazujete, že mu tyto peníze budete schopen dávat i po roce 2015.

A.cz: Jaký máte v oblasti platů "prostor k manévrování"?

Způsobilým výdajem projektu je 75 tisíc superhrubá mzda - to, co je nad tuto hranici, je v určitém zlomku nezpůsobilý výdaj a musíme si na to peníze sehnat někde jinde. V případě ELI to bude dělat do konce roku 2015 kolem třiceti až padesáti milionů - jednali jsme o tom s řídícím orgánem, ovšem s nulovým výsledkem.

Ministerstvo navíc stanovilo, že veškeré nákupy nad 200 tisíc korun musí projít výběrovým řízením - ta hranice je tak desetkrát nižší, než udával zákon o veřejných zakázkách před prvním dubnem.

Když jsem to řekl v Británii, tak se mě ptali, zda to myslím vážně.

Takže to jsou podmínky, v nichž se projekt pohybuje...

 

Právě se děje

před 18 minutami

Prezident Zeman udělí in memoriam Řád bílého lva tragicky zesnulému většinovému vlastníkovi investiční skupiny PPF Petru Kellnerovi.

Další zprávy