Praha - Přípravy projektu superlaseru ELI, jenž má od roku 2016 fungovat v Dolních Břežanech, jsou v plném proudu. Podle ředitele Fyzikálního ústavu Akademie věd, docenta Jana Řídkého, má během října dojít k podpisu smluv týkajících se pozemků, na nichž má superlaser stát.
Zároveň s tím začne - v rámci příprav plánovaného výzkumu - proměna některých laboratoří Fyzikálního ústavu tak, aby vyhovovaly novým požadavkům.
Díky svému významu a mezinárodnímu systému financování představuje superlaser ELI (zkratka pro Extreme Light Infrastructure) prakticky "nepotopitelnou" vlajkovou loď velkých vědeckých projektů, jež mají Česko dostat na viditelné místo na mapě světové vědy.
Projekt ELI (Extreme Light Infrastructure)
V rámci projektu vzniknou tří laserová centra.
"Beamlines Facility" vznikne v ČR a jeho cílem bude vytvářet sekundární zdroje pro následné využití ve fyzice, medicíně, biologii a materiálových vědách.
"Attoseconds Facility" bude umístěno v Maďarsku a bude se zabývat fyzikou ultrakrátkých (v řádech miliardtiny nanosekundy) optických pulsů.
"Photonuclear Facility" by mělo být vybudováno v Rumunsku. Orientace tohoto zařízení by měla zahrnovat zejména fotonukleární fyziku.
Jejich řízení by mělo fungovat podle modelu konsorcia evropských výzkumných infrastruktur (ERIC). Členy ELI-ERIC tak budou, kromě výše zmíněných zemí, také Německo, Velká Británie, Francie a další.
Český "Hubble"
Bedřich Rus, koordinátor projektu ELI, přirovnal superlaser svým významem ke stavbě Hubbleova teleskopu v osmdesátých letech. Ten tehdy znamenal obrovský zlom pro astronomii a další příbuzné vědy.
O nic menší nejsou ani očekávání, spojená s dolnobřežanským superlaserem. Unikátní je zejména tím, že se jedná o skutečně panevropský projekt (podílí se na něm asi 40 subjektů ze 13 zemí).
Je tak docela možné, že si některý z budoucích nobelistů odnese svoji cenu právě díky tomuto unikátnímu projektu.
Mezinárodní význam
Jeho silná mezinárodní pozice mu navíc, oproti ostatním velkým projektům Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, zajišťuje záviděníhodnou pozici - financování superlaseru ELI bude v budoucnu zajišťováno všemi členy, kteří se ho účastní.
Roční náklady se odhadují na 400 - 500 milionů korun.
Podobně funguje například financování ženevského CERNu nebo synchrotronu ESRF ve francouzském Grenoblu (na kterých se Česká republika mimochodem také podílí).
Předpokládaný termín dokončení je rok 2015. Za "plného provozu", který by měl začít od prvního ledna 2016, mají v Dolních Břežanech pracovat zhruba tři stovky zaměstnanců, z čehož by dvě třetiny měli tvořit právě vědečtí pracovníci.
Celkové náklady mají činit sedm miliard korun, z nichž bude valná většina hrazena z peněz Evropské unie.
Podívejte se, jak by měl komplex v budoucnu vypadat:
Největší laser světa
Vzhledem k velkému zájmu, který projekt vyvolává jak v Evropě, tak například i ve Spojených státech, by centrum ELI mohlo v Česku udržet nejlepší české vědce a přilákat i špičkové "mozky" z ciziny.
Vědci v takzvaném ELI Beamlines se budou kromě základního fyzikálního i mezioborového výzkumu věnovat také aplikovanému výzkumu. Z činnosti centra by tak měli těžit například vědci zkoumající struktury různých bílkovin a dalších makromolekul, nebo pacienti trpící některými druhy rakovin.
Tak jako bylo 20. století "érou elektronů", kdy se základní výzkum soustředil zejména na částice hmotné a nabité částice, nové století by se pomalu mohlo začít nazývat "stoletím fotonů" se základním výzkumem orientovaným na částice, které naopak žádnou hmotu ani náboj nemají.
Superlaser ELI je jedním z prvních velkých kroků tímto směrem - a Češi tak díky tomu budou přímo "u toho".
