Šéf stavebníků: Chybí nám v oboru padesát tisíc lidí

rg
4. 10. 2007 19:01
Do budoucna se neobejde bez legálních pracovních sil ze zahraničí.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: MIlan Řípa

Praha - Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš dnes v rozhlasovém pořadu Impulsy Václava Moravce řekl, že českému stavebnictví chybí na 50 tisíc lidí. V oboru letos pracuje přibližně 440 tisíc jedinců. Nedokonalá je především struktura kvalifikovaných pracovníků.

Matyáš má za to, že by situaci nepomohlo vyřešit navýšení hodinové mzdy (průměrný měsíční výdělek se prý pohybuje okolo 22 tisíc korun). Největší problém vidí v kolapsu učňovského školství, jenž nastal v průběhu devadesátých let. Letos se totiž odhaduje výstup na pouhých 3200 absolventů (oproti 25 tisícům v roce 1991). Nezájem o technicky zaměřené obory pociťují i vysoké školy.

Pro vyřešení deficitu pracovních sil se české stavebnictví dle Matyáše do budoucna neobejde bez legálního zaměstnávání cizinců.

Údaje z výzkumu agentury KPMG, které uvádějí, že tři čtvrtiny českých stavebních firem připouštějí zaměstnávání zahraničních pracovníků načerno, prezident Svazu odmítá. S povděkem však kvituje plánované zavedení zelených karet a debyrokratizaci žádostí o pracovní povolení.

Problém s nedostatkem stavebních materiálů se dle Matyášových slov začíná lepšit. Byl způsoben exportními ambicemi výrobců především na polský trh. Materiál na zdiva tam však podražil, tudíž už není tak lukrativní.

Doposud je nedostatek materiálů izolačních. Ke zdražování surovin potřebných pro stavebnictví sice dojde, ale nemělo by být dramatické.

Matyáš se snažil dementovat zprávy o meziročním poklesu stavební produkce v letošním červnu a červenci. U velkých projektů (například dopravní infrastruktura) byl prý problém s investorskou připraveností. Pozemní stavitelství zažilo vzmach 17 procent. V průměru tedy potvdil předpokládaný nárůst šesti procent.

Souvislosti:

 

Právě se děje

před 5 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy