Prezident v neděli v rozhovoru pro Blesk obvinil ředitele BIS z toho, že před několika lety nařídil odposlechy lidí z jeho nejbližšího okolí včetně ekonomického poradce Martina Nejedlého. Řekl také, že kvůli záležitosti kontaktoval premiéra, který mu posléze sdělil, že odposlechy zastavil. Podle prezidenta u toho byl přítomen i jeho kancléř Vratislav Mynář. Babiš se proti Zemanovu tvrzení ostře ohradil. Odmítl i to, že by záležitost řešil v přítomnosti Mynáře, jak tvrdí Zeman i Mynář.
"Mohu konstatovat, že jsou to tvrzení proti tvrzení, na jedné straně premiéra a ředitele BIS a na druhé straně prezidenta," uvedl šéf komise Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) na dotaz novinářů, zda tedy někdo z aktérů lhal.
Komise na závěr přijala tříbodové usnesení. V něm konstatuje, že Koudelka potvrdil, že za dobu jeho působení ve funkci ředitele nebyl odposloucháván žádný z nejvyšších ústavních činitelů. Koudelka podle druhého bodu usnesení informoval, že na něj premiér nikdy netlačil, aby ukončil operativní prověřování jakékoli osoby. Ve třetím bodu komise konstatuje, že neexistují žádné indicie, že by BIS použila zpravodajskou techniku v rozporu se zákonem o BIS.
Zasedání komise bylo uzavřené, mluvilo se na něm i o zákonném rámci odposlouchávání. Pokud někdo z BIS požádá o odposlechy, povoluje to předseda senátu Vrchního soudu v Praze. V případě, že by na odposlouchávaném čísle byl zaznamenán hovor konkrétní osoby, který nesouvisí, je smazán. Povolení musí být písemné a týká se veškeré zpravodajské techniky. Povolení na odposlechy platí po čtyři měsíce, pak musí zpravodajci požádat znovu.
Koudelka zneužívá BIS k vlastnímu prospěchu, tvrdí Hrad
Kancelář prezidenta ve čtvrtek v tiskovém prohlášení uvedla, že Michal Koudelka dlouhodobě porušuje zákon a zpravodajské prostředky kontrarozvědky zneužívá ke shromažďování informací pro svou potřebu.
Podle Hradu Koudelka od roku 2018 neodpověděl na dotaz prezidenta, zda BIS při použití odposlechů na spolupracovníky Miloše Zemana zjistila konkrétní bezpečnostní rizika pro Českou republiku. "V rozporu se zákonem nedostal prezident na svoji otázku do dnešního dne odpověď. Zároveň prezident nebyl ředitelem BIS upozorněn na žádná bezpečnostní rizika ve svém okolí," stojí v prohlášení.
Bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Karel Randák ČT řekl, že ředitel BIS a ostatní tajné služby nemají povinnost informovat své adresáty o tzv. živé kauze. "Pokud prezident nedostal ještě příslušnou informaci, pak to bylo z důvodu, že BIS tu akci neukončila a ten svazek je ještě živý. O takových akcích prezidenta neinformuje a prezident na to nemá nárok," uvedl. Prohlášení Hradu z toho důvodu označil za "velmi směšné".
Nejedlý prosazoval Rosatom, opakovaně letěl do Ruska
Martin Nejedlý, kterého měla BIS podle tvrzení prezidenta odposlouchávat, není ústavním činitelem. Miloši Zemanovi dlouhodobě radí bez písemné smlouvy jen na dobré slovo. Přesto má kancelář na Hradě a diplomatický pas. I když je součástí nejbližšího okolí prezidenta, nemá bezpečnostní prověrku a není jasné, čím se živí. Nejedlý zároveň opakovaně letěl do Ruska jednat s blízkými poradci prezidenta Vladimira Putina.
Aktuálně.cz a Respekt například loni v listopadu upozornily, že Nejedlý uprostřed koronavirové pandemie odcestoval jednat se zahraničněpolitickým poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Cestu kvůli tehdejším restrikcím musela povolit přímo ruská vicepremiérka. A to těsně potom, co premiér Babiš prohlásil, že připravovaný tendr na dostavbu Dukovan by mohl odložit až po volbách.
Miloš Zeman přitom dlouhodobě prosazoval, aby i přes varování BIS a dalších tajných služeb klíčovou energetickou zakázku získal ruský Rosatom. Nejedlý ale tvrdil, že o tom jednat v Rusku nebude.
Martin Nejedlý se už v roce 2017 na uzavřeném jednání tajně setkal s šéfem státní firmy Rosatom Alexejem Lichačevovem. Bylo to předtím, než vláda začala jaderný tendr připravovat. Jak tehdy napsal Respekt, Lichačevov se s Nejedlým setkal na příkaz týmu prezidenta Vladimira Putina. Nejedlý tvrdil, že u něj lobboval za to, aby s obří firmou mohly při jejích zakázkách po Evropě spolupracovat české firmy.
Nejedlý s Ruskem, které nyní Česko společně s USA zařadilo na seznam nepřátelských států, udržuje dlouhodobě blízké vztahy. V Rusku žil, ale dodnes není zcela jasné, co tam dělal. A v minulosti s ruskými státními firmami podnikal také v Česku.
Zeman je dlouhodobým kritikem BIS a Koudelky. Šéfa kontrarozvědky opakovaně odmítl povýšit do generálské hodnosti a v řadě případů zpochybnil kvalitu práce BIS. Prezident usiloval o to, aby Koudelka v čele tajné služby nepokračoval, kabinet však Koudelku pověřil, aby BIS provizorně vedl i po 15. srpnu, kdy mu skončil mandát. Rozhodnutí by měla učinit až vláda, která vzejde z říjnových sněmovních voleb.
Nejedlého ruské podnikání
- Martin Nejedlý v Rusku žil deset let (v 90. letech minulého století). Co přesně tam dělal, dosud není jasné. S Ruskem je ovšem spjato i Nejedlého soukromé podnikání v Česku.
- V roce 2007 v Česku společně s ruským ropným gigantem Lukoil založil firmu Lukoil Aviation Czech, která dodávala letecké palivo na český trh. Měsíc po svém vzniku získala firma lukrativní obchod na dodávky kerosinu pro Letiště Praha.
- O rok později začala pohonné hmoty dodávat i Správě státních hmotných rezerv. Protože závazky společnost neplnila jak měla, soud rozhodl o zaplacení smluvní pokuty zhruba 30 milionů korun. Ty ale firma neměla. Prezident Miloš Zeman řekl, že pokud pokutu Nejedlý nezaplatí, bude muset jako jeho poradce skončit.
- Jak tehdy zjistila Mf Dnes, Nejedlý nezaplatil ani korunu, přesto na Hradě mohl zůstat. Peníze totiž den po vynesení rozsudku poslal přes prostředníka přímo ruský gigant Lukoil. Ten do zadlužené firmy dle zprávy o její likvidaci poslal ve třech splátkách kolem 180 milionů korun.
- Čím se Nejedlý živí dnes, není veřejně známé. Na Hradě působí beze smlouvy a bezplatně. Jen na ústní dohodu s prezidentem.
- V roce 2018 do policejního protokolu uváděl Nejedlý jako zaměstnání post jednatele ve společnosti Famos Trading. Ta v rozporu se zákonem nezveřejňovala účetní závěrky.
