Praha - Fanoušci fotografa Jana Saudka, kteří si v posledních letech koupili jeho fotografii s údajně originálním podpisem, mohou mít ve skutečnosti pirátskou kopii. Tvrdí to sám fotograf a obrátil se kvůli tomu i na policii. Ta ale jeho trestní oznámení nedávno odložila.
Saudek si přitom sám několik svých údajně pirátských děl koupil, aby si podezření o zfalšovaných podpisech potvrdil. "Dal jsem za ně skoro dvě stě tisíc korun," říká Saudek ve svém ateliéru v pražském Braníku. Například za kolorovanou fotografii "Hey Joe, po třiceti letech" dal 115 tisíc korun.
Fotografie si pořídil před půldruhým rokem prostřednictvím webu saudek.com, respektive přes spřízněný saudekgallery.com, a to prostřednictvím známého své manželky, aby zakryl to, že kupcem je ve skutečnosti on.
Saudek.com provozuje stejnojmenná firma, již vlastní jeho syn Samuel s přítelkyní Sárou. Ta předtím řadu let žila s Janem Saudkem a pomáhala mu i v jeho tvorbě. A podle Jana Saudka si po rozchodu odnesla i jeho negativy, které nadále rozmnožuje.
Spor známého čtyřiaosmdesátiletého fotografa s jeho synem Samuelem a Sárou Saudkovou přitom zaměstnává soudy už řadu let a stal se i inspirací k natočení filmu Fotograf.
Podpis je garance původu
Saudek nezpochybňuje pravost samotných fotografií, ale pouze podpisů na nich. Nechal je prozkoumat soudním znalcem a prý nejsou jeho. "Sporné podpisy znění 'Jan Saudek' pravděpodobně nejsou pravými podpisy Jana Saudka," konstatoval ve svém posudku znalec v oboru písmoznalectví Jiří Straka.
Podpis autora na fotografii přitom výrazně zvyšuje její cenu. "Originál je vždy nejcennější. Podpis je zárukou, že jde jen o omezený počet kusů," říká soudní znalec v oboru cen moderního umění Jiří Kužel s tím, že si ale netroufá odhadnout, o kolik může takový podpis zvýšit cenu fotografie.
Sám Saudek tvrdí, že u většiny fotografií udělal jen málo kopií - většinou do deseti, maximálně dvaceti. A jen tyto fotografie sám podepisoval.
Podle dalšího znalce Karla Míška, který je současně předsedou ochranné organizace autorské Gestor, může podpis zhodnotit autorské dílo mnohonásobně. I proto ostatně autoři svoje díla podpisují. "Čím je něčeho méně, tím je to vzácnější a cena stoupá. A ten podpis je součástí garance té původnosti," uvedl s tím, že každý autor si počty svých reprodukcí hlídá, aby nedocházelo k jejich inflačnímu šíření, které pak výrazně snižuje cenu.
Kolik se v prodeji fotografií s jeho falešným podpisem protočí peněz, nedokáže Saudek říct, je ale přesvědčen, že jde o miliony ročně. "Pokud má někdo mnou podepsaná díla a není si jistý, ať přijde, já mu potvrdím, zda jsou opravdu moje," říká sám fotograf.
Musí být jistota, že je falešný
Případ dostala na stůl policie, ta jej ale v uplynulých dnech odložila. I když znalec sice konstatoval, že jde zřejmě o falešné podpisy, pro policii bylo toto zjištění nedostatečné. "Z hlediska trestního práva tento výrok prokazuje nemožnost určení, zda se jedná o falzifikát, nebo zda je podpis pravý," konstatuje policie v usnesení o odložení, protože ani prodávající nemohl tušit, že dílo je falzifikát.
Policie navíc poukázala na to, že Samuel Saudek předložil notářsky ověřenou licenční smlouvu ze září 2005, na jejímž základě údajně Jan Saudek jeho společnosti svěřil veškerá autorská práva. Jan Saudek sice tvrdí, že je tato smlouva neplatná, to se však podle policie nepodařilo prokázat.
"Ověření této smlouvy v ověřovací knize již není možné, jelikož tato kniha byla již v souladu se skartačním řádem dne 15. 2. 2016 skartována," stojí v usnesení. Saudek proto letos v lednu podal k soudu žalobu na neplatnost této licenční smlouvy.
Jen pro připomenutí: Takřka totožnou licenční smlouvou, tehdy ovšem z května 2005, se soudy již musely na popud Jana Saudka zabývat. Po letech sporů ji v roce 2011 pravomocně určily za neplatnou.
Podepisovala to Sára, vždyť to ví
Samuel Saudek přitom přiznává, že u některých fotografií opravdu nemusí jít o pravý podpis Jana Saudka - ale ten prý o tom dobře ví. "Vždyť u toho podepisování byl," tvrdí například k fotografiím, které byly přiložené k Saudkově velké monografii z roku 2005.
"Tam vše kvůli obrovskému objemu práce podepisovala Sára a možná i někdo další jeho jménem," říká Samuel Saudek. A stejně tak odmítá zpochybňování, že nyní k prodeji děl svého otce používají falešnou či neplatnou licenční smlouvu. "Byla notářsky ověřená," poukazuje. Že to nelze ověřit, protože ověřovací kniha je už skartovaná, jej prý překvapuje.
"Je krajně nepravděpodobné, proč by s odstupem par měsíců měly vzniknout dvě licenční smlouvy s prakticky identickým obsahem. To má stejnou logiku, jako by majitel prodal dům dvakrát stejnému kupujícímu," říká advokát František Vyskočil, který zastupuje Jana Saudka.
Samuel Saudek odmítá i tvrzení svého otce, který odhaduje, že při prodeji fotografií s falešným podpisem jde o vyšší miliony. "Přijde mi to humorné. O ty jeho věci není v současnosti zájem, obrat dělá za rok 150 tisíc včetně poštovného," říká Saudek, podle nějž e-shopu s otcovými díly věnuje maximálně dvě hodiny týdně a pouze doprodává staré zásoby - plakáty, reprodukce a knížky.
