Praha - Stavební úpravy přeměnily původní vojenské skladiště v Praze-Ruzyni na pietní památník.
Ten má připomínat tragické události, které se tady před téměř osmdesáti lety odehrály.
V ruzyňské jízdárně použili nacisté 17. listopadu 1939 poprvé na území protektorátu tzv. "sonderbehandlung" (tedy likvidaci bez soudu).
Během prvního stanného práva po příchodu Reinharda Heydricha bylo pak v prostoru jízdárny zastřeleno nebo oběšeno 247 osob.
Byli mezi nimi i vedoucí představitelé nejvýznamnější odbojové organizace Obrana národa.
"K prvním zastřeleným patřili generálové československé armády Josef Bílý a Hugo Vojta. Zanedlouho je následovali generálové František Horáček, Mikuláš Doležal, Oleg Svátek či Václav Šára, podplukovník Ladislav Preininger či jeden z proslulé trojice Tří králů českého odboje plukovník Josef Balabán, stejně jako náčelník České obce sokolské Augustin Pechlát," jmenuje alespoň některé vlastence historik Michal Burian z Vojenského historického ústavu.
Jen pro ty nejotrlejší
Podle badatele Jaroslava Čvančary je nově opravená jízdárna místem, kde podléhají dojetí i ti nejotrlejší.
Na třech místech jsou totiž na cihlových zdech dodnes zřetelně patrné stopy po kulkách popravčích komand.
"V jízdárně umírala elita českého protiněmeckého odboje. Z tohoto hlediska má pro nás tedy stejný význam jako pankrácká sekyrárna, Lidice, Ležáky, Terezín, Ploština či Prlov," tvrdí Vojtěch Šustek z Archivu hlavního města Prahy, který se podílel na výrazné tváři právě dokončeného památníku.
Citlivým zásahem předního českého restaurátora akademického malíře Jana Živného se podle vojenského historika Michala Buriana podařilo i po opravě v původní podobě uchovat stěny, v nichž jsou dodnes patrné stopy po kulkách německých popravčích čet.
Celkovou podobu vtiskl pak pietnímu místu akademický malíř Pavel Holý z Vojenského historického ústavu a architekt Stanislav Marek.
"Ode dneška si v jízdárně ruzyňských kasáren bude tedy možné pietně připomínat oběti čelných představitelů našeho domácího odboje," říká ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.
Ruzyňská jízdárna se pak v příštím roce stane součástí expozice Vojenského historického ústavu věnované událostem a osobnostem spojeným s protinacistickým odbojem.
Zájemci o návštěvu jízdárny se mohou zaregistrovat v pražském Památníku obětem heydrichiády v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde se dozvědí termín, v němž budou moci i s průvodcem ruzyňskou jízdárnu navštívit.
"Musíme respektovat, že jde stále o objekt armády, jejíž velení vyšlo nám historikům v přeměně jízdárny v pietní místo všemožně vstříc," uzavírá Knížek.
