Vědci našli utajené popraviště z války. Je v tristním stavu

Jan Gazdík Jan Gazdík
8. 12. 2014 16:10
V kasárnách v Ruzyni se dodnes zachovala zeď, u níž bylo 17. listopadu 1939 a pak i po nástupu protektora Heydricha popraveno 247 Čechů. Slouží jako skladiště.
V jízdárně okupačního sídla strážního praporu SS Prag jsou na zdech stále patrné stopy od střel popravčích čet.
V jízdárně okupačního sídla strážního praporu SS Prag jsou na zdech stále patrné stopy od střel popravčích čet. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary

Praha - Nouze o peníze zachránila unikátní pietní místo, na němž nacisté popravili stovky českých vlastenců. Jakkoliv paradoxně to zní.

V někdejších ruzyňských kasárnách pluku hrubého dělostřelectva (nyní spojařů) se dodnes zachovala jízdárna, v níž bylo 17. listopadu 1939 a pak i po vyhlášení prvního stanného práva (při nástupu protektora Reinharda Heydricha) od 28. září 1941 do 28. listopadu popraveno 247 Čechů - studentských vůdců, vojáků, novinářů či dělníků. Veřejnost přitom o památném místě až dosud nevěděla.

Areál ruzyňských kasáren.
Areál ruzyňských kasáren. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary

Jedinečnost objevu spočívá i v tom, že v jízdárně okupačního sídla strážního praporu SS Prag jsou na zdech stále patrné stopy od střel popravčích čet.

"Pokud bychom na to před časem - ke svému ohromení - nepřišli, dnes by ty popravčí stěny už neexistovaly. Určitě by je nahodili omítkou anebo překryli sádrokartonem. V původní podobě se zachovaly vlastně jen proto, že armáda neměla dlouhá léta peníze na rekonstrukci jízdárny a získala je až nedlouho před naším objevem, takže jsme opravám popravčích zdí po dohodě se spojaři na poslední chvíli zabránili," popisuje situaci ředitel Vojenského historického ústavu (VHÚ) Aleš Knížek.

Nad tím, jaké svědectví ruzyňská jízdárna skrývá, se podle ředitele celá desetiletí nikdo nijak zvlášť nezamýšlel. "Je to vlastně úplný zázrak, že ty zdi nenahodili maltou už někdy v osmdesátých či devadesátých letech minulého století," míní Knížek.

K paradoxům nálezu patří i to, že budova dnes slouží jako skladiště. Zdi, u nichž umírali lidé, jsou tedy "vyzdobeny" typickými nápisy vojáků v základní službě.

Mezi dírami po kulkách si můžete přečíst třeba to, za kolik dní tehdejší vojáci odejdou do civilu. A nejen to.

Zapomenutá popravčí zeď v Ruzyni.
Zapomenutá popravčí zeď v Ruzyni. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary

"U těch zdí byla povražděna duchovní elita národa, takže pohled na nápisy jsem snášel dost těžce," přiznává archivář Vojtěch Šustek. "Ztratil jsem řeč," dodává badatel Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara.

Dobrou zprávou je alespoň to, že velení spojovacího útvaru v pražské Ruzyni vychází od objevu historiků z VHÚ jejich požadavkům ochotně vstříc. Jen pro připomenutí: jiné popraviště, kde byli stříleni čeští odbojáři, je v terezínské pevnosti a patří k nejuctívanějším pietním místům v Česku.

Podobné plány teď - 73 let od vraždění v ruzyňské jízdárně - vznikají i ve VHÚ. "Skladiště spojařům už asi nevezmeme. Ty tři popravčí stěny budou nicméně zrestaurovány a přikryty sklem. Přičemž u té střelami pušek nejvíce poškozené vznikne už příští rok působivé pietní místo s bronzovou deskou, připomínající hrdinství i tragický osud našich předků," vysvětluje Michal Burian z VHÚ.

Podle archiváře Vojtěcha Šusteka by nebylo od věci, pokud by deska obsahovala jména všech popravených vlastenců. Stejně jako například pomník na nádvoří pražského kostela Cyrila a Metoděje, na němž jsou zvěčněna jména 294 zavražděných pomocníků a příbuzných parašutistů, kteří zlikvidovali Reinharda Heydricha.

Armádní generál Josef Bílý, popravený v Ruzyni 28. 10. 1941.
Armádní generál Josef Bílý, popravený v Ruzyni 28. 10. 1941. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary

"V jízdárně může vzniknout s nevelkými náklady jedinečné svědectví o české historii, za níž se nemusíme stydět. Včetně expozice připomínající události od 17. listopadu 1939 až po nástup Heydricha," domnívá se Jan Kolař z Vojenského ústředního archivu.

Podle Buriana zbývá vlastně jediné: vymyslet způsob, jak místo v ruzyňských kasárnách, kde podléhají dojetí i ti nejotrlejší, zpřístupnit veřejnosti. "Nějaký režim či jasná pravidla určitě vymyslíme," ujišťuje historik.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Útočník v bruselském metru pobodal tři lidi, policisté podezřelého zadrželi

Útočník v pondělí večer na stanici bruselského metra Schuman poblíž sídel institucí Evropské unie pobodal tři lidi. Jeden zraněný je ve vážném stavu, uvedla policie. Policie podezřelého zadržela, na místě zasahují dvě sanitky. Metro je mimo provoz, píše belgický list La Libre. Podle agentury AFP měl zadržený v minulosti psychické obtíže.

Několik svědků uvedlo, že muž ozbrojený nožem se pohyboval ve vlaku metra jedoucím směrem do centra. "Lidé utíkali všema směry, hodně se křičelo," uvedl jeden ze svědků a dodal, že útočník napadl ženu, která se chystala vystoupit. Na sociálních sítích se objevili záběry, na nichž je vidět několik policistů v neprůstřelných vestách, kteří obklíčili mladého muže v džínách a tričku. Ten si po výzvě lehl na zem a dal ruce za hlavu.

První informace hovořily o jednom raněném, policie později uvedla, že zranění jsou tři, z toho jeden vážně. Podle svědků útočník kromě ženy s kočárkem napadl také malého chlapce, píše La Libre. Útok se odehrál kolem 18. hodiny na stanici Schuman, desítky metrů od sídel Evropské rady a Evropské komise. Podle AFP do stanice metra bezprostředně po napadení přiběhlo několik policistů v civilu.

První poznatky z vyšetřování nenaznačují, že by se mohlo jednat o teroristický čin, uvedla belgická veřejnoprávní stanice RTBF s odkazem na bruselskou prokuraturu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy