reklama
 
 

Místo, kde umírali za války hrdinové, má nový památník. Ruzyňská jízdárna se otevře veřejnosti

31. 10. 2017
V pražských ruzyňských kasárnách, kde za druhé světové války zemřela řada československých odbojářů, se otevírá nový památník. Právě zde začali nacisté 17. listopadu 1939 vraždit členy odboje, konkrétně devět studentských vůdců. Později zde zemřeli další významní členové hnutí odporu včetně bývalých armádních generálů a důstojníků.

Praha - Stavební úpravy přeměnily původní vojenské skladiště v Praze-Ruzyni na pietní památník.

Ten má připomínat tragické události, které se tady před téměř osmdesáti lety odehrály.

V ruzyňské jízdárně použili nacisté 17. listopadu 1939 poprvé na území protektorátu tzv. "sonderbehandlung" (tedy likvidaci bez soudu).

Během prvního stanného práva po příchodu Reinharda Heydricha bylo pak v prostoru jízdárny zastřeleno nebo oběšeno 247 osob.

Byli mezi nimi i vedoucí představitelé nejvýznamnější odbojové organizace Obrana národa.

"K prvním zastřeleným patřili generálové československé armády Josef Bílý a Hugo Vojta. Zanedlouho je následovali generálové František Horáček, Mikuláš Doležal, Oleg Svátek či Václav Šára, podplukovník Ladislav Preininger či jeden z proslulé trojice Tří králů českého odboje plukovník Josef Balabán, stejně jako náčelník České obce sokolské Augustin Pechlát," jmenuje alespoň některé vlastence historik Michal Burian z Vojenského historického ústavu.

Jen pro ty nejotrlejší

Podle badatele Jaroslava Čvančary je nově opravená jízdárna místem, kde podléhají dojetí i ti nejotrlejší.

Na třech místech jsou totiž na cihlových zdech dodnes zřetelně patrné stopy po kulkách popravčích komand.

"V jízdárně umírala elita českého protiněmeckého odboje. Z tohoto hlediska má pro nás tedy stejný význam jako pankrácká sekyrárna, Lidice, Ležáky, Terezín, Ploština či Prlov," tvrdí Vojtěch Šustek z Archivu hlavního města Prahy, který se podílel na výrazné tváři právě dokončeného památníku.  

Citlivým zásahem předního českého restaurátora akademického malíře Jana Živného se podle vojenského historika Michala Buriana podařilo i po opravě v původní podobě uchovat stěny, v nichž jsou dodnes patrné stopy po kulkách německých popravčích čet.

Celkovou podobu vtiskl pak pietnímu místu akademický malíř Pavel Holý z Vojenského historického ústavu a architekt Stanislav Marek.

"Ode dneška si v jízdárně ruzyňských kasáren bude tedy možné pietně připomínat oběti čelných představitelů našeho domácího odboje," říká ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.

Čtete rádi Aktuálně.cz?

Čtete rádi Aktuálně.cz?

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová lupa 2017 v kategorii Zpravodajství. Za vaše hlasy děkujeme!

HLASOVAT ZDE >>>

Ruzyňská jízdárna se pak v příštím roce stane součástí expozice Vojenského historického ústavu věnované událostem a osobnostem spojeným s protinacistickým odbojem.

Zájemci o návštěvu jízdárny se mohou zaregistrovat v pražském Památníku obětem heydrichiády v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde se dozvědí termín, v němž budou moci i s průvodcem ruzyňskou jízdárnu navštívit.

"Musíme respektovat, že jde stále o objekt armády, jejíž velení vyšlo nám historikům v přeměně jízdárny v pietní místo všemožně vstříc," uzavírá Knížek.

Světová premiéra britsko-českého filmu Anthropoid přibližujícího atentát na Heydricha zahájila Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. | Video: Kamil Fila |  00:55

autor: Jan Gazdík | 31. 10. 2017

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama