Praha - Ještě do konce tohoto týdne chce vláda schválit novelu zákona o obnovitelných zdrojích, která sníží pro spotřebitele cenu elektřiny. Jde v této chvíli zřejmě o jedinou novou právní normu vzešlou z Rusnokova kabinetu, která má šanci projít ve sněmovně.
Pro návrh novely, který dnes projedná porada ekonomických ministrů, se vžilo označení „stop a strop". Norma má jednak pro příští roky zmrazit (v úřednické hantýrce „zastropovat") poplatek, jenž spotřebitelé platí na podporu obnovitelných zdrojů. A dále má zcela zastavit, tedy „stopnout" podporu pro zelené elektrárny, dokončované od příštího roku.
Výjimku ze „stopky" mají mít jen zdroje, na něž provozovatelé v okamžiku platnosti novely už budou mít stavební povolení či autorizaci a navíc je stihnou uvést do provozu do konce roku 2015. „Jde o přechodné období, abychom nezmařili již připravené investice a nevyvolali tak riziko žalob a arbitráží," vysvětluje náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc.
Stop prudkému růstu
Poplatek na podporu obnovitelných zdrojů u nás během posledních pěti letech prudce vzrostl. Ještě v roce 2009 činil 52 korun na spotřebovanou megawatthodinu elektřiny, letos už spotřebitelé platí 583 koruny na MWh.
Suma by byla ještě vyšší, kdyby na podporu „zelených elektráren" nepřispíval stát - letos částkou 11,7 miliardy korun. Bez této státní spoluúčasti by domácnoti i firmy platily dokonce 790 korun na MWh. Poplatek rostl s tím, jak u nás přibývalo „zelených elektráren", z nichž každá má zaručenu podporu na patnáct až dvacet let dopředu.
Podle návrhu nového zákona nemá poplatek na obnovitelné zdroje hrazený spotřebiteli do budoucna už růst nad pevně stanovenou hranici. Sumu, potřebnou na výplatu kompenzace pro majitele elektráren (jen letos se jim celkově vyplatí 44,4 miliardy korun), má dorovnávat stát, a to bez ohledu na to, jak vysoko se v daném roce jeho spoluúčast vyšplhá.
„Dosud to bylo obráceně," vysvětluje Šolc. „Stát rozhodl, jak vysokou dotaci na podporu v daném roce dá, zbytek museli doplatit spotřebitelé."
O poplatek bude boj
„Zastropovaná" zátěž pro domácnosti a firmy má být o něco nižší než letos. Ministerstvo průmyslu, jež novelu zpracovalo, navrhuje, aby poplatek hrazený spotřebiteli v budoucích letech nepřekročil 529 korun na MWh. V takovém případě bude muset jít ze státní kasy na celkovou dotaci „zelených zdrojů" napřesrok o dvě miliardy ročně víc než letos, tedy celkem 13,7 miliardy korun. Jde o kompromis, s kterým předběžně vyjádřilo souhlas ministerstvo financí.
O přesnou výši pevného poplatku se ale mezi ministry zřejmě dnes strhne boj. Sám ministr průmyslu Jiří Cienciala - byť jeho úřad návrh novely připravil - se podle informací Aktuálně.cz chystá na poradě navrhovat nižší sumu, pouze 420 korun na megawatthodinu. Takovou sazbu totiž prosazují Svaz průmyslu a další zaměstnavatelské svazy. A Cienciala od svého příchodu na ministerstvo nijak netají, že chce průmyslu drcenému krizí pomoci.
Podporu může najít i u ministra práce a sociálních věcí Františka Koníčka, protože prosperita velkých podniků a tím pádem co nejvyšší zaměstnanost je v jeho bytostném zájmu.
Proti ale zřejmě bude ministr financí Jan Fischer, hájící zájem státní kasy. Ta by při 420korunovém poplatku musela přidat na zelenou dotaci v příštím roce přes osm miliard.
Šance ve sněmovně
Rusnokův kabinet nemá dosud zaručenou podporu sněmovny. Pokud ji nezíská, těžko budou u poslanců procházet jeho legislativní návrhy. Novela „stop a strop" je však výjimkou. Připravovala se už za Nečasovy vlády, ministerstvo průmyslu vedené Martinem Kubou na ní pracovalo už od začátku roku, poháněné rostoucím tlakem průmyslníků.
S omezením podpory pro obnovitelné zdroje a zastavením růstu zátěže pro spotřebitele souhlasí i levicová opozice. A pokud by se nepodařilo novelu rychle schválit ve zkráceném řízení, nemůže začít platit od začátku příštího roku a elektřina by pak dál zdražovala.
Zásah proti drahé elektřině bylo třeba projednat s Evropskou komisí, která určuje společnou evropskou energetickou politiku. Lidé z Kubova ministerstva v Bruselu jednali od konce loňského roku, dlouho se jim ale nedařilo získat pro své plány souhlas. Původně totiž chtělo ministerstvo ulevit na „zeleném poplatku" jen průmyslníkům. Tuto představu se tu nepodařilo prosadit.
„Teprve když jsme se dostali k návrhu, který nezvýhodňuje žádný spotřebitelský segment a týká se všech odběratelů elektřiny od domácností po firmy stejně, přestal s tím být v Bruselu problém," uvedl náměstek MPO Šolc, který mnohaměsíční vyjednávání vede.
Potřeba zasáhnout proti růstu cen elektřiny zesílila v posledních měsících - tedy poté, co se začala zhoršovat kondice největších zaměstnavatelů v milionové ostravské průmyslové aglomeraci. Tam nyní hrozí kolaps hned dvou velkých firem - dolů OKD a hutní firmy Evraz Vítkovice Steel. Další velcí zaměstnavatelé již měsíce bojují s krizí.
Za zásah proti drahé elektřině u nového premiéra Rusnoka minulý týden lobboval i moravskoslezský hejtman Miroslav Novák. „Největší firmy našeho regionu jako OKD, ArcelorMittal, Vítkovice, Třinecké železárny odvedou ročně na poplatku na obnovitelné zdroje dvě miliardy korun. To je šílená částka. Platby jsou největší v Evropě, což prudce snižuje jejich konkurenceschopnost," řekl Novák v nedávném rozhovoru pro deník Insider.
Sílící tlak průmyslníků i regionálních politiků našel pochopení u nového ministra průmyslu Ciencialy, který pochází z Třince a do loňska stál v čele Třineckých železáren, takže situaci důvěrně zná. Po Ciencialově nástupu do úřadu tak práce na novele zintenzivnila, ještě včera návrh úředníci dopracovávali do pozdních odpoledních hodin.
Podle Šolce není vyloučeno, že vláda se novelou bude zabývat na mimořádném zasedání ještě dnes večer, poté, co návrh projde poradou ekonomických ministrů a získá konečnou podobu.
Solární daň skončí
Ministerstvo průmyslu původně chystalo i další opatření, jež mají snížit dopad zelené dotace na spotřebitele. Původně počítalo s komplexnější novelou zákona, která by kromě „stopu a stropu" obsahovala další zpřísnění regulace obnovitelných zdrojů.
Z praktických důvodů se vláda nakonec rozhodla jen pro malou novelu zákona, aby její přijetí zjednodušila a zajistila platnost už od ledna roku 2014.
Kromě novely, na níž i v ochromené sněmovně panuje shoda, do předčasných voleb těžko projdou další zákonné změny. Rusnokův kabinet se tak podle Šolce ani nepokusí protlačit u zákonodárců návrh na prodloužení solární daně - mimořádného odvodu ze zisku solárních elektráren, který na roky 2011 až 2013 zavedla předchozí vláda.
