Ještě v květnu to vypadalo, že budeme čelit dalšímu suchému roku. Pak ale přišlo léto, jaké Česko už několik let nepamatuje. Tropické dny i noci a vyprahlé týdny bez deště se letos nedostavily, vystřídaly je nižší teploty a vytrvalé srážky.
Přesně to příroda potřebovala. "Hodně nadprůměrné srážky dokázaly tu aktuální situaci natolik zlepšit, že z pohledu meteorologa rozhodně již není možné mluvit o suchu, i když z dlouhodobého hlediska klimatologie jsme stále v sušším období," říká klimatolog Pavel Zahradníček z portálu Intersucho.
Podle něj uteklo Česko velkým problémům s celkovým nedostatkem vody "za minutu dvanáct". "Pokud by přišlo horké a suché léto, tak by bylo zaděláno na dost velký problém, a to hlavně v oblasti zásobování vodou. Takto máme dobrou výchozí bilanci do dalších měsíců," říká.
To potvrzuje i Martin Zrzavecký z Oddělení podzemních vod Českého hydrometeorologického ústavu. "Určitě to pomohlo. Spousta zvodní, zvláště těch mělkých, se doplnila. Teď se nacházíme ve stavu, kdy jsme na tom velmi dobře." Ovšem dodává, že u nejhlubších vodních zdrojů se následky sucha uplynulých let mohou projevit až za pár let.
Kůrovcová kalamita přibrzdila, ale nezastavila
Vlhké počasí pomohlo také zpomalit jednu z největších hrozeb pro životní prostředí v Česku - kůrovce. "Kalamita přibrzdila. Takhle dobře doplněná půdní vláha už dlouho nebyla. Stromy se po letech regenerují," říká Roman Modlinger z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.
Lesy tak mají čas si na chvíli vydechnout, Modlinger ale zároveň upozorňuje, že kalamita rozhodně nekončí. "Zažíváme největší kůrovcovou kalamitu za těch 150 let, co funguje nějaké plánované lesní hospodářství. Rozjetý vlak zpomalil, ale nezastavil. Jedno suché jaro nebo léto to může celé opět zvrátit," říká.
Vlhčí a chladnější počasí kůrovci nesvědčí. Letní střídání teplot a větší množství srážek ho zpomalují ve vývoji, takže se vyrojily dvě generace místo tří nebo čtyř, na které jsme byli zvyklí z posledních let. "Víc se také daří jeho přirozeným nepřátelům, jako jsou houby, plísně," doplňuje Modlinger.
Vytrvalé deště nejenže zhoršují podmínky pro brouka, ale také jejich vlivem sílí samotné stromy. "Díky letošním srážkám mají také stromy více mízy, takže jsou odolnější vůči různým škůdcům, nejen kůrovcům," popisuje mluvčí státního podniku Lesy ČR Eva Jouklová.
Lesníci tak letos mohli pracovat na obnově. Podle Jouklové podnik za prvních devět měsíců roku musel vytěžit více než 10 milionů metrů krychlových kalamitního dříví. Za celý rok to pak bude činit kolem 13 milionů, tedy podobně jako loni. Za cíl si Lesy ČR kladou za rok 2020 vysadit 70 milionů sazenic smíšených dřevin a obnovit 14 300 hektarů lesa.
Správci lesů ovšem při zvládání kalamity nečelí pouze nástrahám přírody, ale také ekonomicko-sociálním problémům. "Trh je zasycen množstvím kalamitního dříví a není na něj odbyt. Proto i když lesníci vykácí dřevo včas, tak ho není jakým způsobem z toho lesa dostat. A to je zcela zásadní věc," říká.
Lesníkům podle něj nezbývají prostředky na to, stromy po pokácení zbavovat larev kůrovce, ten se tak může po lese dále rozšiřovat. "Bez výrazné podpory státu vlastníkům lesů se to nedá," dodává Jouklová.
"Pokud se povede zima a jaro, budeme zahojení"
I přes optimismus jsou odborníci zdrženliví. Pro další prognózy bude rozhodující období zimy a jara. "Pokud už konečně přijde zima bohatá na sníh, tak máme dobrý základ, aby i začátek příští vegetační sezony proběhl lépe než v minulých letech," říká Zahradníček. "Když se povede zima a jaro, budeme úplně zahojení a rok 2021 v tomto ohledu nebude kritický," doplňuje ho Zrzavecký.
Podle Zahradníčka je pro území Česka střídání sušších a vlhčích let typické. Je ale třeba si uvědomit, že sucho, kterému Česko v posledních pěti letech čelilo, se od těch, která známe z minulosti, výrazně lišilo. Zatímco v předchozích desetiletích jej způsoboval zejména nedostatek srážek, proběhlé období experti spojují hlavně s vyššími teplotami. A to může být problém.
"Pokud teplota vzduchu stále poroste a srážky budou vesměs normální, tak jak ukazuje dlouhodobý trend, tak tendence k suchu bude častější a pouze vždy vlhký rok dokáže tento nepříznivý trend na chvíli přerušit," vysvětluje Zahradníček.
Jak se bude klima v Česku dále vyvíjet, lze podle Zahradníčka předvídat jen stěží. "Klimatické modely vždy říkají tendenci například v dalších 20 či 30 letech, ale jak bude v konkrétní rok, neumí předpovědět," uvádí.
Podle něj lze ale vzhledem k předpovědi o rostoucích teplotách vzduchu očekávat v budoucnosti převážně suché roky střídané těmi vlhčími. "Ale platí, že těch sušších variant bude více, protože i při normálním srážkovém roku bude vysušovat krajinu nadprůměrná teplota vzduchu," dodává.
