Rozhodnuto: vzpurná obec vyhlásí vládě právní válku

Petra Sasínová
30. 8. 2008 15:22
V Nových Heřminovech proběhlo referendum o přehradě
"My tady přehradu nechceme," brání se voliči v Nových Heřminovech. Potvrdí to v referendu?
"My tady přehradu nechceme," brání se voliči v Nových Heřminovech. Potvrdí to v referendu? | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Nové Heřminovy - Dvě stě dvacet voličů v Nových Heřminovech v podhůří Jeseníků mělo dnes nebývalou příležitost ovlivnit jednání své radnice na několik následujících let.

Jejich zastupitelé totiž sami přistoupili na referendum, které jim může dát mimořádně těžký úkol: Vzepřít se vládě i hejtmanství a udělat všechno pro to, aby část vesnice neskončila pod hladinou ministry schválené vodní nádrže.

Hlasování skončilo úderem druhé hodiny odpolední a po sečtení hlasů se ukázalo, že se lidé nejtěsnějším možným poměrem hlasů vyslovili pro to, aby jejich zastupitelé využili všech zákonných prostředků, které zbrzdí stavbu přehrady, jak jen to bude možné.

Oddálit projekt, jak to jen půjde

Vláda na jaře projekt schválila. Heřminovští ho však mohou oddálit o deset, patnáct, možná i více let. A právě proto chtěli zastupitelé vědět, zda si to jejich voliči přejí.

„Chceme referendum, protože jsme přesvědčeni, že většina lidí je tu proti přehradě," uvedla předsedkyně sdružení Obava Vítězslava Erbenová. „Nestojíme o tu stavbu a chceme to dát jasně najevo."

Otázku referenda zformulovala právní kancelář, která spolupracuje s nevládní organizací Ekologický právní servis:

„Souhlasíte s tím, aby obec Nové Heřminovy aktivně využila všech zákonných prostředků a dalších legislativních nástrojů, aby zabránila bourání budov na území obce v souvislosti s plánovaným záměrem přehrady v obci Nové Heřminovy, zejména aby ve všech správních či soudních řízeních souvisejících s povolováním přehrady v obci Nové Heřminovy vystupovala vždy proti realizaci záměru přehrady?"

Obec se pro referendum rozhodla, přestože je jasné, že samo o sobě nemůže stavbě bezprostředně zabránit.

Hledejte jiná řešení

„Určitě má smysl, když lidé vyjádří svůj názor a když vedení obce získá podporu pro jednání s ministerstvy a úřady," uvedl právník Luděk Šikola, jehož kancelář otázku zformulovala.

Tvrdí, že přehrada není jediné řešení a je tedy legitimní, když bude obec nutit úřady k hledání alternativní varianty.

„Budeme bojovat. Je možné, že máme šanci stavbu jen oddálit, ale i to má smysl," je přesvědčen i Oliver Rotik, který agituje proti přehradě a vylepuje v obci letáky. Jeho dům je jedním ze čtyřiadvaceti, které mají skončit pod vodou.

O návrhu na referendum rozhodli zastupitelé Nových Heřminov začátkem srpna. Proti byl jen starosta Radovan Jílka, který je přitom snad nejaktivnějším odpůrcem kontroverzního projektu.

„Toto referendum nic neřeší. Nešťastná je otázka i termín," řekl Jílka. Den před hlasováním tvrdil, že ještě neví, zda se referenda zúčastní. „Neprožívám to," dodal.

Starosta je přesvědčen, že už není šance stavbě zabránit. „Vláda rozhodla o nás bez nás. Teď máme šanci vyjednat pro obec nějakou budoucnost. Když nebudeme jednat, nezískáme nic a můžou na to nakonec doplatit i majitelé nemovitostí, kterých se to týká," varuje starosta.

Není ale pochyb o tom, že lze stavbu oddalovat. „Může se stát, že to oddálíme o pět, deset let. Ve správních řízeních to můžeme blokovat možná osmnáct let, ale bude to pro obec neskutečně drahé," obává se Radovan Jílka.

Nicméně první efekt mělo už jen samotné rozhodnutí o referendu. „Povodí Odry si hned druhý den objednalo v obci sál na schůzi s občany. Přimělo je to k aktivitě," potvrdila úřednice obce, jejíž dům má také skončit pod vodou.

První čtyři majitelé nemovitostí, které mají ustoupit přehradě, se již dozvěděli, kolik mohou za dům dostat. Další domy nyní lidé z Povodí Odry zaměřují, shánějí podklady pro výpočet ceny výkupů.

„Lidé se k nám chovají slušně, jednání zdárně pokračují," popsala Šárka Vlčková, mluvčí státní společnosti Povodí Odry, který je investorem stavby.

Z referenda si Povodí Odry nic nedělá. „Ať bude výsledek jakýkoliv, není pro nás závazný. Řídíme se usnesením vlády, která nás pověřila stavbou přehrady," shrnula Vlčková.

Padesát pět hlasů stačí

Referendum probíhalo v sobotu od osmi do čtrnácti hodin odpoledne. V obci je dvě stě dvacet voličů a podle zákona stačí, když jich k volbám přijde pětatřicet procent, což je asi sedmdesát sedm lidí, a když na otázku řekne ano asi padesát pět z nich. Právě to se stalo.

Vláda definitivně rozhodla o stavbě přehrady letos v dubnu. Padnout by mělo kolem pětapadesáti objektů, z toho dvacet čtyři obytných domů. Hlavním smyslem projektu je ochránit před povodněmi Krnov a další obce na řece Opavě, které leží pod Novými Heřminovy.

Různé plány na zatopení údolí Nových Heřminov vznikají od počátku minulého století. V obci kvůli tomu platí skoro padesát let stavební omezení, které brzdí její rozvoj. Od katastrofálních povodní v roce 1997 se plány na přehradu staly znovu aktuálními.

Zpočátku mělo jít o velkou přehradu, která by znamenala zánik Nových Heřminov. Vláda se nakonec přiklonila ke kompromisní, malé variantě, které by měla ustoupit asi čtvrtina vesnice.

Odpůrci stavby však tvrdí, že přehrada protipovodňovou ochranu nevyřeší. „Je to však velmi tučný krajíc, kterého se nikdo nevzdá," uvedl starosta Jílka.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Zrušení ústavního práva na potrat vyvolalo protesty napříč Spojenými státy

V amerických městech se čekají další protesty spojené s pátečním verdiktem nejvyššího soudu, který po téměř 50 letech zrušil ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Už během sobotního dopoledne se lidé opět scházeli před budovou soudu ve Washingtonu, přičemž vedle stovek nespokojených přišla podle médií i menší skupina lidí, kteří verdikt umožňující zakazovat interrupce vítají. Nové manifestace přicházejí po pátečních protestech, ale i oslavách v New Yorku, Bostonu, Atlantě nebo Los Angeles.

Nejvyšší soud poměrem pěti hlasů ku čtyřem zneplatnil precedenční verdikt z roku 1973, který vytvořil právo na ukončení těhotenství přibližně do 23. týdne. Páteční stanovisko představuje velmi vzácné rozhodnutí, které zrušením platného precedentu práva Američanů nerozšiřuje, ale omezuje. Verdikt dává možnost americkým zákonodárcům potraty libovolně regulovat a v několika státech s republikánským vedením už jsou nyní tyto procedury zakázané.

Před budovou soudu nedaleko washingtonského Kapitolu po zveřejnění verdiktu slavili členové takzvaného hnutí pro život, pro které šlo o dlouho očekávaný moment, zatímco zastánci práva na potrat vývoj těžce vstřebávali. Protesty proti rozhodnutí nejvyššího soudu se do večera rozšířily do mnoha koutů Spojených států. Průzkumy veřejného mínění v USA dlouhodobě ukazují většinovou podporu práva na interrupce, byť se čísla mohou stát od státu výrazně lišit.

Bezpečnostní složky se v souvislosti s očekávaným výbušným verdiktem připravovaly na násilí a noc na sobotu v tomto směru přinesla několik menších incidentů. V Jacksonu ve státě Mississippi podle televize CNN nad ránem neznámý muž vystupující proti potratům najel autem do dobrovolníka místní kliniky. Web Huffington Post pak informoval o dění v Cedar Rapids ve státě Iowa, kde nějaký muž najel do žen pochodujících za právo na interrupci.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Čeští hokejbalisté porazili ve čtvrtfinále MS Finsko 9:1

Čeští hokejbalisté zvítězili ve čtvrtfinále mistrovství světa v kanadském Lavalu nad obhájci stříbra Finy jednoznačně 9:1 a na čtrnáctém světovém šampionátu postoupili potřinácté mezi nejlepší čtyři celky. Pěti góly zazářil Dalimil Zvonek. Šest bodů za šest asistencí si připsal Martin Kruček.

Češi, kteří ovládli základní skupinu A1 bez porážky, s Finy prohráli před třemi roky na minulém MS v Košicích v semifinále 1:2 v prodloužení. Po následné porážce v duelu o 3. místo s Kanadou (2:3 v prodloužení) skončili teprve podruhé v historii bez medaile. V roce 2005 v Pittsburghu obsadili páté místo.

V Lavalu museli svěřenci trenéra Jiřího Mašíka dohánět ztrátu. Při vyloučení Henrika Kärkkäinena nevyužili přesilovou hru a v čase 9:07 otevřel skóre Sami Pietsalo. Český výběr ve 14. minutě bleskově během 11 sekund otočil stav. Při trestu Juusa Nieminena vyrovnal Jan Müller a vzápětí se zapsal mezi střelce Tomáš Zajíček.

Ve druhé třetině pojistil náskok dvěma góly Zvonek, který skóroval v 18. a 27. minutě. Mezitím se Mašíkův výběr ubránil ve dvou oslabeních při pobytu Ondřeje Pražáka a Radomíra Vaňka na trestné lavici.

Po 59 sekundách závěrečného dějství při vyloučení Mikka Hyvönena zvýšil Tomáš Fejfar. V čase 32:23 dovršil hattrick Zvonek a za čtyři minuty přidal ičtvrtou trefu. Potom se prosadil Lukáš Lhota a ve 43. minutě korunoval své střelecké představení Zvonek.

před 5 hodinami

Českou obec sokolskou povede v dalších třech letech opět Hana Moučková

Českou obec sokolskou povede i v nadcházejících třech letech starostka Hana Moučková. Bude to její páté funkční období. Delegáti o tom rozhodli dnes na 13. sjezdu, který se uskutečnil v Tyršově domě v Praze. Oznámil to mluvčí obce Jiří Reichl.

Moučková vede sokoly již od roku 2011. Je také první ženou, která tento post zastává od založení organizace před 160 lety.

Sokol, který se řadí mezi nejstarší spolky v Česku, vznikl 16. února 1862, kdy Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner založili Tělocvičnou jednotu pražskou se znakem sokola v letu. V současnosti má Česká obec sokolská 152 tisíc členů.

Od ostatních sportovních organizací se Sokol odlišuje mimo jiné tím, že se věnuje i kulturně-společenským aktivitám. Pod hlavičkou České obce sokolské tak působí asi dvě stovky divadelních, loutkářských, folklorních a hudebních nebo pěveckých sborů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy