Rozhodnutí o nezákonnosti odposlechů se týká jen Nečasové, upozornil soud

ČTK ČTK
23. 6. 2020 13:54
Rozhodnutí Nejvyššího soudu o nezákonnosti odposlechů Jany Nečasové, bývalé šéfky kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase, se týká jenom jí samotné. Ostatními spoluobviněnými se soud nezabýval, nemohl tak nijak zpochybnit zákonnost jejich odposlechů. Některé interpretace označil za zavádějící. Soud v úterý zveřejnil plné znění rozhodnutí, dosud čekal na potvrzení doručení všem účastníkům řízení.
Foto: Ludvík Hradilek

Nejvyšší soud (NS) se vymezil například vůči tvrzení, že rozhodnutí odporuje trestnímu řádu, který za přesně stanovených podmínek připouští užití odposlechu také v jiné trestní věci, než ve které byly pořízeny.

"Senát se takovou otázkou při svém rozhodování vůbec nezabýval, nebyla předmětem rozhodování a žádný výstup směřující k hodnocení použití odposlechů v jiné trestní věci z tohoto řízení ze strany NS nevzešel," uvedl mluvčí soudu Petr Tomíček.

Rozhodnutí NS zdůrazňuje zejména to, že pokud je řízení vedeno pouze na základě důvodného podezření, musí odůvodnění obsahovat konkrétní indicie. "Příkaz musí být podložen relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání daného trestného činu, pro nějž se řízení vede. Zároveň musí být alespoň v minimální míře uvedeno, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení mají být zjištěny, a z čeho je to vyvozováno," stojí v usnesení.

Příkaz Okresního soudu v Ostravě dané nároky podle NS nesplňuje. Nebylo zřejmé, na jaké trestné činnosti a jakým způsobem se měla Nečasová podílet. Následujícími příkazy umožňujícími prodloužení odposlechů se NS nezabýval. "Jestliže NS označil za nezákonný už prvotní příkaz, kterým byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu povolen, pak už jen proto nelze shledat zákonnými příkazy prodlužující dobu trvání takového odposlechu," stojí v rozhodnutí.

Tříletá podmínka a desetiletý zákaz působení

Policie původně začala Nečasovou odposlouchávat při rozkrývání kontaktů a aktivit vlivných lobbistů. Vyšetřovatelé postupně shromáždili i další informace, vše vyústilo v pád Nečasovy vlády.

Pražský městský soud Nečasové, dříve Nagyové, loni uložil tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Nečasová podala dovolání k NS a spolu s ním také žádost o přezkoumání zákonnosti odposlechů. Zákon byl porušen, konstatoval nyní NS.

Nečasová podle dosud pravomocného verdiktu zneužila Vojenské zpravodajství ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase Radky. Spolu s Nečasovou byli v kauze obžalováni bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec Vojenského zpravodajství Jan Pohůnek. Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 roku, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Všichni také podali dovolání, stejně jako Nečasová. NS by o nich měl nyní rozhodnout.

Nečasová čelí obžalobě také v dalších kauzách. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS), v níž policie obvinila také lobbistu Ivo Rittiga, loni v listopadu pražský městský soud oba nepravomocně obžaloby zprostil. Obžalována byla také z krácení daně kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala.

Video: Nezákonné odposlechy? Zjištění po sedmi letech je tristní, je to zmatek, říká Spurný

Rozhodnutí soudu mě překvapilo, je tristní, že najednou zjišťujeme rozhodnutí, že se to rozjelo na základě odposlechů, které byly použity nezákonně. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 50 minutami

Armáda vystřídala sedm desítek vojáků v Mali. V čele mise EU zůstává český generál

Česká armáda na misi v Mali vystřídala sedm desítek vojáků, kteří střeží velitelství mise a výcvikovou základnu. Podílí se také na výcviku malijské armády. Nová jednotka v úterý od svých předchůdců převzala operační úkol. Uvedl to mluvčí výcvikové mise EU Jakub Šimíček. Velitelem celé mise Evropské unie i nadále zůstává český generál František Ridzák, svou funkci bude předávat v polovině ledna.

Slavnostní akt předání operačního úkolu mezi 3. a 4. úkolovým uskupením české armády se uskutečnil v úterý. Jednotka, která v Mali působila od května, byla složena především z vojáků 74. mechanizovaného praporu, doplnili je příslušníci 43. výsadkového praporu a dalších útvarů české armády. Nyní je vystřídali vojáci ze 131. dělostřeleckého oddílu z Jinců a specialisté z dalších útvarů.

Česká jednotka má v Mali za úkol chránit samotné velitelství mise v hlavním městě Bamaku, zajišťují také doprovod důležitých osob. Další její část zajišťuje bezpečnost výcvikové základny Koulikoro a chrání její velení. Podílí se také na výcviku. Kromě této jednotky má česká armáda v Mali několik desítek vojáků v čele s Ridzákem, kteří se podílejí na řízení samotné mise. Ridzák je prvním českým vojákem, který spojenecké misi v zahraničí velí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy