Praha - Česká ambasáda v Damašku čelí kritice, že legitimizuje zločiny syrského prezidenta Bašára Asada. Podle informací týdeníku Respekt vydávají čeští úředníci v Damašku nebývale velké množství víz prominentům diktátorského režimu, kteří jezdí do Česka za odpočinkem, léčbou nebo obchodem.
"Právě v těchto dnech je tu na návštěvě příbuzný Asadovy rodiny, bývalý vojenský atašé Muhammad Kenan. Spravuje ohromný majetek, jezdí sem za byznysem a za synem," sdělil Respektu na konci minulého týdne jeden ze Syřanů žijících v Česku.
Nejde o ojedinělou návštěvu. Podle informací Respektu Prahu minulý rok navštívila delegace syrských tajných služeb a další lidé z blízkosti syrského prezidenta včetně obchodníků, jeho podporovatelů a přátel.
Řada z nich dostala povolení přijet jen do Česka, protože ostatní země Evropské unie je považují za nežádoucí osoby. Existuje totiž podezření, že část z nich byla v Sýrii zapletena do válečných zločinů.
Ministerstvo zahraničí uvádí, že česká ambasáda v Damašku vydala Syřanům od roku 2013, kdy se země plně ponořila do občanské války, 309 schengenských víz. Část z toho ale měla územní omezení jen pro Česko.
Tato takzvaná národní víza se vydávají jako výjimky, pokud ostatní státy Schengenu vysloví proti udělení vstupenky do celého volného prostoru námitku, ale k udělení víza přesto velí humanitární důvody - dotyčný třeba musí do dané země na operaci nebo je vydáno kvůli ochraně národního zájmu vydavatelského státu.
Syřanů vybavených jen národním vízem přišlo na české území v posledních letech 95 a vstupní bránu všem otevřela velvyslankyně v Damašku Eva Filipi. Ze zjištění Respektu ale vyplývá, že část z uvedených 95 lidí jsou prominenti režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Napovídají tomu jejich jména i to, že mnozí žadatelé o vízum podle informací Respektu uvedli jako svoji trvalou adresu takzvanou vládní čtvrť v Damašku.
Čtěte v novém čísle Respektu
- Hlavní komentář: Toho bych nakopala: Agresivitu ve veřejném prostoru je nutné řešit
- Téma: Konec mýtu o době temna: Katolíci a evangelíci chtějí vyvrátit představy o éře po bitvě na Bílé hoře
- O kom se mluví: Nechtěný Michail Saakašvili
- Economist: Jak by mohla začít jaderná válka v Koreji a jak může skončit
- Kontext: Příliš málo na dialog: Obsáhlá studie o postoji německých médií k uprchlíkům vyvolala velkou pozornost i v Česku. Slouží novináři v Německu politickému establishmentu?
- Kontext: Klementinum pro 21. století: Knihovníci chtějí novou "chobotnici" a ředitel Národní knihovny jim rozumí
- Proměna globální videopůjčovny Netflix
- Civilizace: Objevy dosud nejsložitější meziplanetární mise
- Rozhovor: S ústavní soudkyní Kateřinou Šimáčkovou: Máme svět, jaký si zasloužíme
- Proměna globální videopůjčovny Netflix
Civilizace: Objevy dosud nejsložitější meziplanetární mise
Server Hlídací pes, který na případ upozornil jako první, mezi nimi vyjmenoval například Lunu Al Chebelovou, Asadovu mediální poradkyni, či Rana Obieda, zástupce ředitele syrského prezidentského protokolu. Dalšími pak měli být soukromá lékařka syrské elity Daad Daghmanová a její manžel Issam Khairbaik.
Zatím je nejasné, zda tito lidé nejsou i na zmiňovaném sankčním seznamu EU. Ministerstvo zahraničí to odmítá a tvrdí, že nikomu ze sankcionovaných Syřanů nikdy vízum neudělilo. Ve prospěch tohoto tvrzení mluví to, že když si - po odmítnutí ve Francii - podal žádost o české vízum jeden ze sankcionovaných Asadových lidí Hashem Akkad, byl podle informací Respektu ministerstvem zahraničí odmítnut.
Nicméně tento jeden známý případ má ve věci 95 udělených víz jen omezenou vypovídací hodnotu a jasno by mohlo udělat jen zveřejnění jmen. To ale úřady s odkazem na zákonnou povinnost ochrany osobních údajů odmítají udělat.
Mezi těmi, kdo se sem dostali díky vízům, měli být i zástupci syrské tajné služby. Loni v dubnu měli mít podle zainteresovaných zdrojů v Praze schůzku s několika vysokými státními úředníky a také s tehdejším šéfem zahraničního oddělení Hradu Hynkem Kmoníčkem. Ten na výzvu k potvrzení schůzky a dotaz, co Češi se syrskými agenty řešili, odpověděl, že jednání s jakoukoli tajnou službou "ze zásady ani nepotvrzuje, ani nevyvrací".
Na otázku, jaký přínos má pro stát udělování víz prominentům syrského režimu včetně členů tajných služeb a co tu mohou řešit, Kmoníček - v současné době velvyslanec ve Washingtonu - odpovídá: "V Sýrii zastupujeme hlavně USA, a to zejména v desítkách konzulárních případů, často dvojích občanství USA-Sýrie. Řešit tyto případy bez kontaktů s představiteli státu, kde se odehrávají, znamená je neřešit."
Česká ambasáda v Damašku je dnes jediná z EU, která na místě zůstává. Ze země se postupně kvůli nesouhlasu s Asadovou krvavou politikou stáhli Američané i další státy, Češi ale ne.
Udělování individuálních víz pro syrské prominenty tak vyvolává otázky po české roli v syrské krizi. Zejména, jaký přínos pro český stát nebo jeho spojence má přítomnost těchto lidí v Česku. Rozdávat víza osobám, které mohou mít spoluodpovědnost za válečné zločiny v Sýrii, navíc porušuje politickou dohodu mezi USA a EU, podle níž by měly západní země omezit kontakty s představiteli Asadova režimu na nejnutnější minimum.
Ministr zahraničí Zaorálek na tuto otázku opakovaně odmítl odpovědět. Česká diplomacie se jen bez veřejného vysvětlení drží teze, že má smysl v Sýrii být. Neposunuli se však ani největší kritici české přítomnosti v Sýrii a stále opakují stejné výtky. Nicméně do budoucna nejsou změny vyloučené.
