Praha - Kolem výstavby jaderných bloků začíná být před volbami opět rušno. Vybraní ministři Sobotkovy vlády se v půlce září vrátili ke kardinální otázce: jak elektrárnu postavit a jak stavbu financovat. Energetický gigant ČEZ dostal za úkol rozpracovat návrh na své vlastní rozdělení, aby jadernou divizi převzal stát. Proti tomu se ovšem ostře vymezil pravděpodobný vítěz voleb Andrej Babiš. A kolem Babiše, jak nyní zjistil týdeník Respekt, se prý točilo i tajné květnové jednání na toto téma v Moskvě.
O schůzce v Rusku na téma jádro informoval Respekt už začátkem září. Proběhla v utajení, účastnil se jí ředitel ruského Rosatomu Alexej Lichačev - jeden z možných finalistů budoucího tendru - a za českou stranu vedl delegaci poradce prezidenta Martin Nejedlý.
I když o jádru bude rozhodovat vláda, nebyla to ona, kdo cestu domlouval. Cestu do Moskvy i hotel si platil Nejedlý sám, z jednání neudělal žádný oficiální zápis, což se kvůli transparentnosti podobných jednání běžně dělá. O Nejedlém je známo, že představuje prezidentovu spojku na Moskvu. Až dosud se o jednání vědělo to, že Nejedlý u Rosatomu lobboval za české firmy, aby dostaly od Rosatomu zakázky.
Jde o komplikovanou partii: soutěž v Česku na dostavbu nových bloků v Temelíně byla zrušena a o obnově Dukovan se dosud nerozhodlo. Ve výhodě bude v případě obnovení tendru ten, kdo dokáže navázat co nejužší spolupráci s českým průmyslem.
Pozvání do Moskvy podle Nejedlého vyplynulo z rozhovoru mezi prezidentem Milošem Zemanem a Vladimirem Putinem na summitu v Pekingu. Co vše se na schůzce Nejedlého a Lichačeva řešilo, nebylo jasné. Týdeník Respekt nyní získal na základě rozhovorů s lidmi z politického zákulisí informace, že Nejedlý nemusel jen lobbovat za české firmy. Mohl přímo vystupovat ve prospěch Rosatomu.
Čtěte v novém čísle Respektu
- Hlavní komentář: Nezastavitelný: Francouzský prezident dost možná právě odstartoval novou éru Evropy
- Téma: Jan Tříska: Příběh herce, který věřil své profesi
- Agenda: Jak zpracovat Babiše: Nové informace o zákulisních hrách kolem
- stavby jaderných bloků
- O kom se mluví: Slovenský umělec Peter Kalmus
- The Economist: Indie brojí proti svazkům párů rozdílného vyznání
- Kontext: Německo po volbách: Na čem vázne dohoda na vládě
- Rozhovor se socioložkou Janou Hamanovou o tom, jestli předvolební výzkumy manipulují s voliči
- Kultura: Písničkář a sportovní redaktor Adam Nenadál
- Civilizace: Německá pošta jako nový výrobce elektromobilů
Na schůzce totiž údajně padlo, že by v Česku mohl zařídit setkání na téma "jádro" mezi prezidentem Zemanem a možným budoucím předsedou vlády Babišem - a že výsledkem by byla dohoda na výstavbě nových bloků. Nejde o detail, Zeman a Babiš jádru sice shodně fandí, ale rozcházejí se v tom, jak novou elektrárnu zaplatit.
Zeman preferuje kopírovat to, co udělalo Maďarsko - tedy domluvit se s Ruskem, že elektrárnu postaví na splátky. Babiš je pro soutěž a pro to, aby elektrárnu platil ČEZ. Neshoda nejvyšších ústavních činitelů by mohla v budoucnu stavbu komplikovat. Zeman sice nemá pravomoc do soutěže mluvit, má ale značný neformální vliv. Kdyby Nejedlý zařídil dohodu s Babišem a ten by se přiklonil na Zemanovu stranu, mohlo by to být pro Rusy výhodné.
Babiš: Nejedlý je nedůvěryhodný
"Je to lež, o ničem takovém jsem nemluvil," říká o nových okolnostech schůzky v Moskvě Nejedlý. Do Moskvy jel prý výhradně ve snaze pomoci českým firmám s účastí v ruském jaderném programu. "S panem Babišem jsem o tom nehovořil, pana prezidenta jsem informoval o obsahu schůzky," tvrdí Nejedlý. Že by o jádru mluvil s hlavou státu, odmítá i Babiš: "U prezidenta jsme to neprobírali a nejednal jsem ani s panem Nejedlým. Pro mě pan Nejedlý není důvěryhodný člověk."
Nelze vyloučit, že Nejedlý mohl v Moskvě slibovat něco, co pak bylo nad jeho síly. Po jeho schůzce sice přijeli v létě do Česka podle informací Respektu zástupci Rosatomu, odjeli však zatím bez nějakého konkrétního výsledku. V Česku je totiž potřeba vyřešit nejdříve to hlavní, a sice zda nové jaderné bloky vůbec stavět.
Vládní dokumenty i ČEZ s tím počítají, nic však není definitivně rozhodnuto, mimo jiné proto, že investice do jádra dnes nikomu ekonomicky nevycházejí. Kvůli tomu padl tendr na dostavbu Temelína a stejné důvody platí i teď, kdy do hry vstupují čím dál levnější zelené zdroje, naopak stavitelé jaderných bloků po světě zápasí s velkými skluzy a překročenými rozpočty. Ministerstvo průmyslu v květnu dokončilo rozsáhlou analýzu, kde nejrůznější dilemata tohoto typu rozebírá. Analýza dosud nebyla zveřejněna, její závěry má ale Respekt k dispozici.
Autoři pracují s dosavadní oficiální vládní linií, že jádro bude třeba kvůli zajištění elektřiny v budoucnu, a tak místo zpochybňování hledají spíše cestu k cíli. Potvrzují ale to, co bylo známo už v roce 2014 při zrušení tendru na dostavbu Temelína. A sice že stavět jadernou elektrárnu není samo o sobě rentabilní, takže bude-li stát na projektu trvat, musí dát na stůl větší záruky. Bez ohledu na to, jestli nakonec bude chtít stavět s Rusy, nebo s někým jiným (v úvahu připadají Američané, Číňané, Korejci a Francouzi).
I kvůli tomu se začalo minulý týden o jádru znovu mluvit. Ministerstvo v květnu doporučilo dvě cesty, jak by angažmá státu mohlo vypadat. Podle té první by stavbu zadával ČEZ, jenže v něm má stát jen sedmdesátiprocentní podíl, takže není úplně snadné nutit manažery do sporných investic, za něž by je zbylých 30 procent akcionářů mohlo žalovat.
Tato varianta proto počítá s tím, že stát bude garantovat minimální cenu, kterou elektrárna v budoucnu za svůj proud dostane. Jinými slovy, stát vezme na sebe riziko, že elektrárna si při dnešních cenách elektřiny na sebe nikdy nevydělá. Druhá cesta počítá s tím, že stát jadernou část ČEZ vykoupí a dotáhne projekt stoprocentně ve vlastní režii. Z těchto not vycházel předminulé pondělí vládní výbor pro jaderné zdroje, v němž sedí premiér Bohuslav Sobotka a vybraní ministři.
Výbor zadal šéfům ČEZ, ať rozvedou variantu číslo dvě - tedy rozdělení firmy a prodej jádra státu. Podle ředitele ČEZ Daniela Beneše by dávalo smysl, aby stát převzal buď jen dvě prázdné firmy připravené pro výstavbu nových Dukovan a nového Temelína, anebo rovnou všechny jaderné a uhelné bloky. "Stát si může pro financování stavby nového jaderného zdroje zajistit mnohem výhodnější podmínky, než na jaké by ČEZ jako akciová společnost kdy dosáhl," míní Beneš.
Doplňkovými možnostmi, o nichž ČEZ s vládním výborem také debatuje, je něco ze zbylého podniku prodat. Po vyčlenění jádra a uhlí by v ČEZ zbyly hlavně obnovitelné zdroje a distribuce. Logika je taková, že výtěžek z prodeje půjde použít na nové Dukovany. Zbytek peněz by si stát půjčil - od Rusů nebo kdekoli jinde.
To vše vypadá jako zásadní rozhodnutí, která se obvykle nedělají měsíc před volbami. Proč se tedy najednou tak chvátá? Podle Beneše se jen plní harmonogram Sobotkova jaderného výboru z dřívějších časů. Ten říká, že o způsobu financování má být rozhodnuto nejpozději na začátku příštího roku. To se ale nejspíš nestane. Andrej Babiš si totiž cestu k novým blokům představuje zcela jinak než Beneš se Sobotkou. Rozdělení by podle něj bylo "finální fáze zničení ČEZ", kde hrozí "odprodej lukrativní části spřízněným osobám".
Babiš nechce ani to, o čem mluví Zeman, tedy úvěr od Rusů. "ČEZ nemá problém ufinancovat jeden blok Dukovan. Můj návrh je, že to udělá stoprocentní dcera ČEZ, která si zajistí financování investice v rámci soutěže," říká Babiš. Peníze by tedy půjčil ten, kdo nabídne nejnižší úrok, nejspíš sdružení bank.
Námitku, že jádro jako takové se bez ohledu na model financování nevyplácí, Babiš nechce nyní řešit - stejně jako hlavní otázku celého příběhu, tedy jestli Česko skutečně nové jaderné bloky potřebuje. "Návrh řešení máme připravený formou prezentace koncepce. Představíme ji, až to bude aktuální," uzavírá Babiš.
