Jmenování profesorů se odkládá, nikdo nechce přijít

Markéta Šrajbrová ČTK Markéta Šrajbrová, ČTK
Aktualizováno 6. 5. 2015 13:00
Na ceremoniál se nechystali rektoři ani nově jmenovaní profesoři. Důvodem je, že Zeman odmítl podepsat tři jmenovací dekrety.
Miloš Zeman při loňském jmenování profesorů.
Miloš Zeman při loňském jmenování profesorů. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Ministr školství Marcel Chládek se rozhodl odložit čtvrteční slavnostní akt jmenování profesorů. Jak ministr řekl Aktuálně.cz, důvodem je, že chce, aby se prezident Miloš Zeman nejprve sešel s rektory Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické. Právě z těchto dvou škol pocházejí tři docenti, které Zeman odmítl jmenovat profesory.

"Termín jsem odsunul, aby jmenování probíhalo v důstojné atmosféře. Nemyslím, že by to bylo vhodné v této rozjitřené době," řekl Chládek s tím, že prezident se ještě nevyjádřil, zda se schůzkou bude souhlasit.

Ceremoniál byl ohrožen tím, že se ho odmítla zúčastnit řada rektorů i budoucích profesorů. Důvodem je rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana nepodepsat jmenovací dekrety tří docentů - ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, fyzika Ivana Ošťádala a Jana Eichlera z Fakulty mezinárodních vztahů.

Chládek uvedl, že ze strany ministerstva nebyl se jmenováním ani jednoho ze 45 akademiků žádný problém. "My jsme to kontrolovali a není tam žádný zákonný důvod, který by neumožňoval titul udělit. Pan prezident mi sdělil, že má závažné důvody, já jsem o tom informoval příslušné rektory a chtěl bych, aby se na schůzce tyto důvody podrobněji rozebraly," dodal.

Zeman ve čtvrtek stejně neměl přijít

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček řekl, že se Zemanovou účastí v Karolinu se stejně nepočítalo. Hlava státu prý dopředu oznámila, že má jiné pracovní povinnosti. To potvrdil Zima i Chládek, který měl prezidenta v Karolinu zastoupit.

Podle rektora ČVUT Petra Konvalinky se na neúčasti dohodly všechny veřejné i soukromé vysoké školy a obě státní. Důvodem je, že Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety tří docentů - ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, fyzika Ivana Ošťádala a Jana Eichlera z Fakulty mezinárodních vztahů.

"S tím my zásadně nesouhlasíme a bereme to jako vměšování prezidenta do akademických svobod vysokých škol," uvedl Konvalinka.

Neúčast během středečního dopoledne potvrdila polovina rektorů, mezi nimi například rektor Vysoké školy chemicko-technologické Karel Melzoch a rektor Akademie výtvarných umění Tomáš Vaněk. Předávání se nezúčastní ani rektoři brněnských vysokoškolských institucí - Mikuláš Bek z Masarykovy univerzity, Ivo Medek z Janáčkovy akademie múzických umění ani Pavel Suchý z Veterinární a farmaceutické univerzity.

K výzvě předsednictva ČKR se připojil i rektor Západočeské univerzity Miroslav Holeček. Vědecké rady vysokých škol podle něj navrhují kandidáty na jmenování profesorem po komplexním posouzení jejich odborných kvalit. "Jde o výsostné právo akademické obce, které by nemělo být nikým zpochybňováno. Krok pana prezidenta proto vyvolává pochybnosti, zda respektuje autonomii vysokých škol a jejich zásadní společenské poslání," řekl.

Rektoři chtějí profesorům předat dekrety jindy

Za nepřijatelný považují prezidentův krok rektor Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava Ivo Vondrák, Petr Sáha z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Josef Hynek z Univerzity Hradec Králové, Jan Lata z Ostravské univerzity i rektor Univerzity Pardubice Miroslav Ludwig.

Ten připomněl, že v nepříjemné situaci se ocitli také profesoři, kteří mají dekrety převzít. Na tento akt totiž už pozvali své rodiny. "Z naší univerzity by měl být jmenován profesorem Petr Němec. Podle jeho vyjádření, pokud obřad nebude standardní a nebudou tam rektoři, nepojede tam také," doplnil Ludwig.

Předsednictvo České konference rektorů už v úterý vyzvalo členy akademické obce, aby se nezúčastnili ceremoniálu. Konfederace chtěla najít jinou, vhodnější a důstojnější příležitost, jak profesorům svých univerzit dekrety v brzké době předat.

Konvalinka: Důvody jsou pochybné

Zeman nejprve své rozhodnutí nejmenovat tři docenty profesory nevysvětlil. Ovčáček později řekl, že v případě Fajta považuje prezident za problematickou loňskou informaci Mladé fronty Dnes, že Národní galerie chtěla od Komerční banky, aby část sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtovu ředitelskému platu.

Fajt již dříve uvedl, že tato alternativa je běžná v zahraničí i českém akademickém prostředí. Přípravu smlouvy Fajt konzultoval s ministrem kultury Danielem Hermanem a nakonec k podpisu nedošlo.

U Eichlera považuje Zeman za problém to, že prý před rokem 1989 působil v propagandistických útvarech československé armády, a u Ošťádala zase údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností.

"Ty důvody jsou velmi pochybné. Jsem stoprocentně přesvědčen, že je za tím něco jiného," reagoval Konvalinka.

"Prezident si spletl funkci a dobu: myslí si, že je kádrovák. Neobstojí Ferdinand Peroutka - nic na něj sice není, ale něco stejně najdeme," reagoval na Zemanův krok předseda ODS Petr Fiala, který v minulosti působil jako ministr školství a rektor Masarykovy univerzity.

Podle Fialy je příznačné, že Zeman kritizuje minulost docentů před svým odjezdem do Moskvy. "Zajímavé je, že u ministrů mu problematická minulost nevadí. Ale nejde o argumenty. Jde o aroganci moci, která nerespektuje pravidla a dělá si, co chce," dodal předseda ODS.

Podle Ovčáčka není pravděpodobné, že by prezident své rozhodnutí přehodnotil. "Nepředpokládám, že by se na názoru pana prezidenta něco změnilo, jsou to mimořádně závažné skutečnosti," řekl mluvčí České televizi.

Zeman hladký průběh jmenování profesorů narušil už na jaře 2013, kdy dlouho odmítal jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. Podle Zemana se Putna nevhodně choval v průvodu homosexuálů.

Následně se uvažovalo o tom, že by tato pravomoc přešla z prezidenta na ministra školství nebo předsedu Senátu, ale rektoři si přáli současný stav zachovat. Tato pravomoc prezidentovi zůstane i podle novely vysokoškolského zákona, kterou nedávno schválila vláda.

Prezident si ale u ministra školství vyhradil právo odmítnout jmenování ze závažných důvodů.

Podle Konvalinky by předávání dekretů mělo zůstat hlavě státu. "Přestaňme se bavit o panu prezidentu Zemanovi. Myslím, že obecně by prezident republiky měl jmenovat jak rektory, tak profesory," řekl rektor s tím, že je to prezidentova ústavní povinnost a stejným případem je povinnost rektora podepsat vysokoškolské diplomy magistrům.

"Je to úplně stejné, jako kdybych z dvou set diplomů vybral tři, dal je stranou a řekl, že je nepodepíši, protože tohle jméno jsem zahlédl někde na demonstraci, tento student mě nepozdravil a tamten se na mě ošklivě podíval. Já nemám právo nepodepsat vysokoškolský diplom úplně stejně, jako pan prezident nemá právo nepodepsat jmenovací dekret profesora,“ myslí si.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Ministři financí EU se shodli na plánu pro oživení ekonomik

Ministři financí zemí Evropské unie se dnes dohodli na tom, že země eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat bez jakýchkoli podmínek záchranný fond ESM. Po dnešní videokonfereci euroskupiny to oznámilo několik ministrů.

Shodu na vydání společných dluhopisů, o které stály zvláště nejpostiženější země jako Itálie a Španělsko, naproti tomu ministři nedosáhli. O dalších možných nástrojích mají podle nich rozhodnout lídři unijních zemí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Exploze kyslíkové nádoby při opravě bojleru poškodila dům nedaleko velvyslanectví ČR v Moskvě

Exploze kyslíkové tlakové nádoby dnes poškodila dům v centru Moskvy, který se nachází v bezprostřední blízkosti českého a slovenského velvyslanectví. Výbuch si vyžádal několik zraněných, uvedla ruská média s odvoláním na záchranáře. Podle mluvčího ambasády ČR jsou všichni pracovníci úřadu v pořádku. Záchranáři zprvu pátrali po desítce pohřešovaných osob, ale všichni o sobě dali brzo vědět, uvedla televize Rossija 24.

Exploze, která podle TASS nastala při opravě bojleru, poškodila desáté patro budovy stojící naproti velvyslanectví Slovenské republiky a vzdálené asi 150 metrů od české ambasády. "S velvyslanectvím je vše v pořádku, všichni pracovníci jsou v pořádku, budova nijak neutrpěla," ujistila slovenská ambasáda podle TASS.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zdravotní stav Borise Johnsona se zlepšuje, už není na jednotce intenzivní péče

Britský premiér Boris Johnson nakažený koronavirem byl dnes večer v londýnské nemocnici po třech dnech na jednotce intenzivní péče přesunut zpět na běžné lůžkové oddělení. V prohlášení to oznámila kancelář předsedy vlády, která předtím informovala, že zdravotní stav Johnsona se zlepšuje. Lékaři budou jeho boj s nemocí covid-19 nadále bedlivě sledovat. Britská média předtím spekulovala, že k práci se možná lídr Konzervativní strany vrátí až za několik měsíců.

"Premiér byl dnes večer přesunut z jednotky intenzivní péče zpět na lůžkové oddělení. Tam bude během rané fáze rekonvalescence pečlivě monitorován," oznámil mluvčí Johnsonova úřadu. Stručné prohlášení dále uvádí, že ministerský předseda má "nesmírně dobrou náladu".

Johnson je v nemocnici v centru Londýna od nedělního večera. Převezli jej tam poté, co se více než týden potýkal s kašlem a horečkami v důsledku nákazy koronavirem. V pondělí odpoledne se 55letému politikovi přitížilo, načež byl přesunut na JIP. Na plicní ventilátor napojen nebyl, s dýcháním mu ovšem pomáhala kyslíková terapie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy