Zeman nepodepsal profesory. Fajt: Je to východní despocie

Domácí ČTK Domácí, ČTK
Aktualizováno 5. 5. 2015 23:35
Prezident nepodepsal jmenování Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. Noví profesoři mají být jmenováni 7. května.
Jmenování profesorů v Karolinu.
Jmenování profesorů v Karolinu. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Prezident Miloš Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety tří nových profesorů - historika umění a ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, fyzika Ivana Ošťádala a Jana Eichlera z Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze.

Oznámil to rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima s odvoláním na informace, které mu poskytl ministr školství Marcel Chládek.

Rektor Zima Zemanův postup považuje za nepřijatelný zásah do principů akademických svobod a za znevážení akademické obce Univerzity Karlovy.

Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka měl prezident pro rozhodnutí vážné důvody týkající se minulosti kandidátů. Rektor Zima nicméně uvedl, že Zeman svůj krok nijak oficiálně nezdůvodnil.

U Jiřího Fajta podle mluvčího šlo o informace Mladé fronty Dnes, která loni napsala, že Národní galerie chtěla od Komerční banky, aby část sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtovu ředitelskému platu. Fajt již dříve uvedl, že tato alternativa spolupráce veřejného a privátního sektoru je běžná v zahraničí i českém akademickém prostředí. ČTK řekl, že přípravu smlouvy konzultoval s ministrem kultury Danielem Hermanem a po zralé úvaze toto řešení nezvolili.

U Eichlera považuje Zeman podle svého mluvčího za problém to, že prý před rokem 1989 působil v propagandistických útvarech československé armády, a u Ošťádala zase údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností (StB).

"Postoj pana prezidenta mě vůbec nepřekvapuje a je zcela v intencích jeho snah Českou republiku proměnit v nejzápadnější východní despocii. Měl jsem za to, že jsem splnil veškeré zákonem předepsané povinnosti pro udělení titulu profesora, zjevně jsem však cosi důležitého opomněl, možná obětní dary," sdělil ČTK Jiří Fajt.

Rektor Zima prohlásil, že "kandidáti z řad akademické obce Univerzity Karlovy v Praze, docent Fajt i docent Ošťádal, prošli náročným jmenovacím řízením před Vědeckou radou FF UK, respektive MFF UK a poté před Vědeckou radou UK, která jejich jmenování doporučila jednoznačným poměrem hlasů. Jsem si jist, že oba docenti, jejichž odborná reputace v České republice i v zahraničí je nezpochybnitelná, splnili všechna kritéria potřebná podle zákonů a předpisů Univerzity Karlovy ke jmenování profesorem."

"Prezident republiky jmenovací dekrety výše zmíněných docentů nepodepsal, třebaže má ke jmenování dojít již 7. května 2015; navíc do této chvíle svůj krok nijak nezdůvodnil. Tuto skutečnost pokládám za nepřijatelný zásah do principů akademických svobod a za znevážení akademické obce Univerzity Karlovy," dodal.

"Smíříme-li se s tím, že prezident republiky nebude respektovat samosprávu vysokých škol, jež neoddělitelně patří ke svobodné, demokratické společnosti, nebudeme si moci vážit nejen jeho, ale ani sami sebe," napsal rektor Univerzity Karlovy v e-mailu pro média.

"Prezident dal akademické obci jasný impuls k diskusi o převedení jmenovacích řízení do kompetencí samotných univerzit. Politici nemají profesory jmenovat, mají je respektovat. A případný poslanecký návrh by mohl ovlivnit ještě připravovanou novelu vysokoškolského zákona. Vážně hledejme řešení v rámci autonomie univerzit, ne vně," reagoval rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.

Česká konference rektorů podle Beka vyzvala akademickou obec k solidárnímu postoji. Navrhuje, aby se slavnostního ceremoniálu v Karolinu nezúčastnili ani rektoři vysokých škol, ani profesoři, kteří mají dekrety převzít, sdělil Bek v České televizi.

Procedura jmenování profesorů je ostře sledovaná od jara 2013, kdy prezident dlouho odmítal jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. Vadilo mu jeho údajně nevhodné chování na veřejnosti. Uvažovalo se o tom, že by tato pravomoc přešla z prezidenta na ministra školství nebo předsedu Senátu, ale rektoři si přáli současný stav zachovat. Tato pravomoc prezidentovi zůstane i podle novely vysokoškolského zákona, kterou nedávno schválila vláda.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varují před vlnou tsunami

Americké úřady vydaly varování před ničivou vlnou tsunami poté, co Aleutské ostrovy ležící u Aljašky postihlo silné zemětřesení, dosahující podle americké geologické služby síly 7,5 stupně. Oznámily to dnes tiskové agentury.

Výstraha amerického střediska pro varování před tsunami se týká měst Sand Point a Cold Bay na Aleutách a města Kodiak na stejnojmenném ostrově, poznamenala agentura Reuters s tím, že tato města leží v řídce osídlené oblasti.

Epicentrum zemětřesení se nalézalo 94 kilometrů jihovýchodně od Sand Point. Otřesy vycházely z hloubky 41 kilometrů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Egypťan Bahader je v téměř 75 letech fotbalovým rekordmanem

Egypťan Ezzeldin Bahader byl krátce před 75. narozeninami zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší profesionální fotbalista na světě. Podle agentury Reuters získal tento primát po sobotním zápase v egyptské třetí lize, v níž podruhé nastoupil za tým 6th October a znovu odehrál celých 90 minut.

První duel zvládl Bahader v březnu, kdy dokonce skóroval z penalty, a pak na potřebný další start čekal déle, než myslel, protože sportovní svět zastavila pandemie koronaviru. O rekord dědeček šesti vnoučat nyní připravil Izraelce Isaaka Hayika. Ten ještě loni hrál ve věku 73 let, a to jako brankář. Hadaderovi bude pětasedmdesát let 3. listopadu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Spojené arabské emiráty ratifikovaly dohody o normalizaci vztahů s Izraelem

Kabinet Spojených arabských emirátů dnes ratifikoval dohodu o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem, kterou zástupci obou zemí podepsali ve Washingtonu v září. Informovala o tom agentura Reuters. Izraelská vláda a parlament dohodu se SAE ratifikovaly minulý týden.

Zdroj: ČTK
Další zprávy