Brno - Ústavní soud má na stole další stížnost na reformy prosazované vládou Mirka Topolánka.

Soudci brněnského městského soudu chtějí, aby ústavní soud zrušil ty části zákona, které umožňují v letech 2008 a 2010 mimořádně zmrazit platy soudců od okresní úrovně až po Nejvyšší soud.

Zmrazení platů v reformním batohu týká politiků a soudců také státních zástupců, členů Nejvyššího kontrolního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Rady Českého telekomunikačního úřadu a také europoslanců.

Nepřípustná, odmítáme

V případě soudců jde už o druhou stížnost na "reformní" zmrazení platů, která zamířila k Ústavnímu soudu. Tu první, která odešla také z brněnského městského soudu, ústavní soudci jako nepřípustnou odmítli.

A soudcům podle mluvčího Ústavního soudu Michala Spáčila nepřiznali ani to, aby se mohli stát vedlejšímu účastníky ve stížnosti sociálních demokratů, kteří napadli celou reformu.

Vedlejší účastník má přitom práva jako ten, o jehož návrhu se jedná. Může při veřejném ústním projednávání vystoupit, bývá také o jeho návrhu zmínka v závěrečném rozhodnutí soudu.

Nyní ústavní soudci stížnost znovu posoudí. Pokud se v ní neobjeví nové argumenty, je pravděpodobné, že ji také odmítnou.

Nemáme žádné záruky 

Podle soudců, kteří si stěžují, ohrožují zásahy do práva na materiální zajištění soudcovskou nezávislost.

"Už od roku 1997 dochází ke zcela pravidelnému zasahování do platových poměrů soudů. Důsledkem je naprostá ztráta jakýchkoliv záruk ve stabilitu platových poměrů," napsali už do první stížnosti.

Soudci městského soudu se odvolali na starší verdikt Ústavního soudu, podle kterého lze platy soudců omezovat jen v případě, že nastanou výjimečné a mimořádné okolnosti ohrožující stát.