Ředitelé škol přiznávají majetek, mají to za pár minut

Lenka Smyčková
30. 6. 2009 11:45
Do konce června musí ředitelé ministerstvu přiznat, jak jsou na tom
"Pane řediteli, prý jste si koupil chatu?"
"Pane řediteli, prý jste si koupil chatu?" | Foto: Jan Langer

Brno - Ředitel brněnské Střední školy umění a designu Pavel Luffer sedí nad pěti listy papíru. Lejstro nese nadpis "Čestné prohlášení" a akademický malíř Luffer do něj má napsat, k jakému majetku přišel a kolik si "bokem" vydělal v roce 2008.

Položku za položkou křížkuje ředitel kolonku NE. Nekoupil nemovitost, ani movitý majetek v hodnotě nad 500 tisíc korun, neinvestoval do cenných papírů, nepodnikal, neseděl v žádné dozorčí radě, darem dostal tak maximálně propisku a jezdí dvanáct let starým autem. Až v posledním odstavci může hrdě přiznat svůj dvoumilionový úvěr na dům.

"Na sprostý lid má být přísnost," komentuje ironicky letošní povinnost podat majetkové přiznání.

Do konce června musí ležet na ministerstvu školství podání od všech ředitelů škol - středních, základních i mateřských - byť s jednou třídou na vesnici.

Deset minut a je to

Průměrnou dobu vypsání pětistránkového formuláře ředitelé odhadují na deset minut. Obvykle jim totiž stačí, tak jako Lufferovi, jen zakřížkovat kolonky NE. Šéfováním škole si málokdo z nich v minulém roce vydělal na nové auto nebo chatu.

Přiznání majetku

Ředitelé mateřských, základních a středních škol musí přiznat, jestli v roce 2008:

  • podnikali, seděli v nějaké dozorčí radě, byli společníky ve firmě nebo měli nějaký jiný příjem
  • získali nemovitost, jak a za kolik
  • získali movitý majetek v celkové výši nad půl milionu korun
  • získali cenné papíry v ceně nad 50 tisíc korun
  • získali podíl v obchodní společnosti v hodnotě nad 50 tisíc korun
  • získali dary v souhrnné hodnotě nad 100 tisíc korun
  • měli nesplacené půjčky

"Z ředitelského platu si nikdo velké peníze nenaspoří. Takže kdo má co vyplnit, měl zřejmě štěstí a dědil. Nebo má třeba příjmy z podnikání. To ale zřizovatelé neradi vidí, takže takových nás moc nebude," přemítá ředitelka Klasického a španělského gymnázia v Brně-Bystrci Ivana Shorná.

Sama nemá ani tu hypotéku. Vyplnění přiznání jí zabralo pět minut.

"Je to hrůza a děs. Naštěstí to skutečně zabere pár minut a je to letos poprvé a naposledy. To mě uklidňuje," dodává Shorná.

Proč ředitelé malotřídek?

Podobně reagují i další ředitelé. "Drtivá většina z nás ty kolonky proškrtává, protože nemá, co by přiznala. Mně osobně trvalo vytištění a vyplnění asi pět minut," popisuje ředitel základní školy ve Starém Městě Josef Jurnykl.

Podle dalšího kolegy z pražského Gymnázia Jana Keplera Jiřího Růžičky jde jen o ztrátu času.

"Je to ohavné," komentuje novou povinnost a pokračuje: "Vadí mi to. Nevím, proč by ředitelé nějakých malotřídek na vesnicích museli podávat majetkové přiznání, zvlášť když nepřijdou do styku s velkými investicemi."

Poslanci to nestihnou

Povinné majetkové přiznání pro ředitele škol zavedl zákon o střetu zájmů. Jeho smyslem je odhalit případné nekalé praktiky u politiků a vysokých státních úředníků. Poslanci povinnost podávat přiznání loni na jaře rozšířili i na nižší státní zaměstnance.

Exministr školství Ondřej Liška (SZ) se sice pokusil novelou tuto povinnost zvrátit, ale nepovedlo se.

Novelu totiž senátoři vrátili do poslancům s tím, že zvýhodňuje ředitele škol oproti jiným státním zaměstnancům. Navrhli vlastní úpravy, ale ty už poslanci do konce června nestihnou projednat.

Lišku to naštvalo. "Neexistuje žádný rozumný důvod, proč by měl ředitel či ředitelka školy podávat majetkové přiznání. Nechápu, proč senátoři nenechali projít alespoň dílčí novelu, která spěchá. Asi nevidí rozdíl mezi organizací hospodařící s miliardami korun a školou," prohlásil Liška.

Stejně hodnotí svou letošní povinnost i sami ředitelé.

"Všude a vždycky se dá vydělat nebo někoho okrást. Jde ale o to, v jaké míře. My rozhodujeme o směšných částkách a jsme stále pod dohledem. Majetkové přiznání má smysl možná u politiků, kteří rozhodují o velkých penězích," říká ředitel Luffer.

 

Právě se děje

před 29 minutami

V květnu vzniklo v Česku 2577 nových firem, o 167 méně než v dubnu

V květnu vzniklo v ČR 2577 nových společností, o 167 méně než v dubnu. Naopak počet zaniklých firem se zvýšil o 154 na 1258. V Česku tak v květnu přibylo 1319 společností, o 321 méně než v předchozím měsíci. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou uskutečnila společnost CRIF.

"Počet nových společností byl v květnu na jedné straně druhý nejnižší od začátku letošního roku, na druhé straně šlo o nejsilnější květen od roku 2017," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Počet nově vznikajících společností je letos zatím nejen výrazně vyšší než v roce 2020, ale také o něco vyšší než v roce 2019. I díky tomu se výrazně zvýšil poměr nových a zaniklých společností. Na každých deset firem, které v roce 2021 zanikly, připadlo 22 nově vzniklých. Před rokem to bylo 17 nových firem.

V rámci jednotlivých odvětví v květnu vzniklo nejvíce společností v odvětví nakládání s nemovitostmi (416), v obchodu (279) a ve zpracovatelském průmyslu (217). Nejvíce jich zaniklo v odvětví obchodu (433), v nakládání s nemovitostmi (221) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (165).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 40 minutami

Zsuzsová se v kauze Kuciak neúčastní nového jednání soudu

Slovenský nejvyšší soud začal v úterý dopoledne projednávat odvolání v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Jedna z trojice obžalovaných Alena Zsuzsová požádala o možnost jednání se neúčastnit a soud jí vyhověl. Není vyloučeno, že verdikt padne už tento den.

Nejvyšší soud se zabývá odvoláními vůči rozhodnutí Specializovaného trestního soudu, který loni v září zprostil podnikatele Mariana Kočnera obžaloby z objednání vraždy Kuciaka a osvobodil i Zsuzsovou, která podle žalobce čin zprostředkovala. Kromě toho rozhoduje o rozsudku, kterým byl soudem prvním instance uznán vinným Tomáš Szabó. Ten podle prokuratury pomáhal nejen při vraždě Kuciaka, kdy byla zavražděna i jeho snoubenka Martina Kušnírová, ale také při loupežné vraždě jednoho podnikatele.

Na líčení k nejvyššímu soudu v úterý přišli rodiče Kuciaka a matka Kušnírové. Rodinní příslušníci zavražděné dvojice se účastnili již líčení u soudu první instance.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Dálnice D1 na Prahu byla za Velkým Meziříčím neprůjezdná kvůli nehodě

Dálnice D1 byla odpoledne za Velkým Meziříčím ve směru na Prahu asi 1,5 hodiny neprůjezdná kvůli havárii cisterny a osobního auta. Původně oznámená byla nehoda cisterny a dodávky. Při nehodě se jeden člověk zranil. S podezřením na těžší zranění ho záchranáři letecky přepravili do brněnské nemocnice, řekl mluvčí záchranářů Petr Janáček. Provoz byl obnoven před 9:30, kolony měly asi osm kilometrů.

Nehoda byla ohlášena krátce před 8:00 přibližně na 140. kilometru mezi exity Měřín a Velké Meziříčí. K nehodě vyjeli i krajští hasiči a také pozemní posádka zdravotní záchranné služby. Před 9:30 byl provoz obnoven dvěma pruhy, havarovaná auta byla odstavena na krajnici.

Zdroj: ČTK
Další zprávy