Praha - Opakované návštěvy úřadu práce, pravidelné telefonáty, stohy vyplněných formulářů, měsíční bydlení na nafukovací matraci a na konci pomoc od státu ve výši 8000 korun. I tak může vypadat shon, který nastane poté, co opadne voda po povodních.

Jindřicha Treumana a jeho rodinu z Mlékojed v Neratovicích letos vyplavila voda a napáchala škody za půl milionu korun.

"Hned po povodních jsme dostali 6000, pak osm. Celkově jsem od státu dostal 14 tisíc korun, což považuju za celkem směšnou sumu," vypráví Treumann, který se všemu podle svých slov dnes už jen směje.

Stejně jako jeho sousedi a mnoho dalších lidí totiž narazil na to, jak skutečná pomoc nakonec vypadá - avizovaných 51 150 korun je jen maximální možnou sumou, které málokdo dosáhne.

Podle Úřadu práce navíc nejde o částku, která by sloužila k likvidaci škod, ale o okamžitou pomoc, která má přechodně zajistit základní životní potřeby.

Do domu jela i policie

Povodně dům pana Treumanna zasáhly 4. června. Chatová oblast, ve které stojí, leží nedaleko řeky, voda proto vyplavila celé přízemí. V době kulminace tak v místnostech stál metr vody.

Po opadnutí vody začal zjišťovat, jak pomoc po povodních funguje.

"Když jsem tam přišel, sepsali se mnou protokol, že mě povodně skutečně zasáhly, a vzhledem k tomu, že bydlím až za obcí, tak na místo poslali městskou policii, aby zkontrolovali, že jsem skutečně vytopený," popisuje.

Strážníci škody na místě uznali a referentka poté rozhodla, že místo avizovaných až 5000 korun, které měl člověk šanci získat okamžitě, dostane rodina Treumannových 2000 korun na osobu. Za sebe, manželku i dospělého syna tak pan Treumann získal 6000.

"V tu chvíli jsem neměl sílu se nějak dohadovat. Poté jsem ale telefonoval vedoucí a ptal jsem se, jak je to možné a jestli se někde nestala chyba. Přede mnou byla ve frontě čtyřčlenná rodina, oba dva podnikatelé, a dostala 18 000, které jí přede mnou vypláceli," dodává.

Na úřadu mu ale nakonec řekli, že se nejedná o nárokovou částku, a že je proto rozhodnutí referentky v pořádku.

Pan Treumann poté vyplnil i žádost o Mimořádnou okamžitou pomoc (MOP), která měla maximálně dosáhnout až sumy 51 150 korun, tedy patnáctinásobku životního minima. On, jeho žena i syn museli předložit potvrzení o výši příjmů a čekali. Za deset dnů pak přijeli pracovníci úřadu k nim domů, aby prověřili škody přímo na místě.

"Viděli, že spíme na nafukovací matraci, nemáme nábytek ani podlahy," doplňuje Treumann. Předal jim i soupis majetku, který již zaslal také pojišťovně. Škodu pro ně odhadl na téměř 500 000 korun.

Referentka poté požadovala ještě složenky za inkaso, elektřinu i plyn, ty ovšem při povodních uplavaly. "Takže jsem musel jet na úřad zpátky, abych podal čestné prohlášení. A to už jsem se fakt rozčílil. Řekl jsem jim, že už k nim jedu potřetí, že už je měsíc po povodni a já stále jen vyplňuju papíry. Vrcholem všeho ale byla chvíle, kdy mi referentka řekla, že pokud mi nějaké peníze přiřknou, koupit si za ně mohu něco až ve chvíli, kdy mi fyzicky přijdou," dodává.

Kdyby si tedy například od někoho peníze půjčil, nemohl by poté sumu od státu použít na splacení půjčky. "Faktury za to, co si koupím, musí mít prostě datum mladší než to, ve kterém jsem peníze dostal," vysvětluje.

"Slevy na internetu"

Správní řízení skončilo 10. července a pan Treumann a jeho rodina získali od státu 8000 korun, okamžitou pomoc po povodních, které se jejich domem prohnaly již 4. června.

"Řekli mi, že pan ředitel prý koukal na internet a zjistil, že jsou velké slevy a že dvě postele a skříně za to pořídím. Na to už jsem ani neměl sílu nic říct," dodává.

Upozorňuje však na to, že mu nejde o peníze, většinu škody mu ostatně zaplatí pojišťovna, která už mu nyní poslala dvě splátky.

"Už když jsem tam přišel, tak jsem si připadal jako žebrák, a místo aby mi pomohli, tak na mě ještě šlápli. Kdyby hned na začátku řekli, že se na každého nedostane, tak nad tím mávnu rukou a řeknu, že mám ten majetek pojištěný. Ale jde o princip," dodává.

"Celou dobu jsem měl chuť tu žádost vzít a přímo na úřadě ji roztrhat," doplňuje s tím, že proti rozhodnutí plánuje podat stížnost.

Treumann také připomněl rok 2002, kdy ještě výplaty dávek nebyly v kompetenci úřadů práce. Voda jeho dům tehdy zaplavila až po střechu. "Vedoucí úřadu se podívala do mapy, pak vyplnila šek na 40 000 korun a řekla, ať si peníze vyzvednu na pokladně. Během čtvrt hodiny jsem odcházel s penězi v hotovosti, nikdo se mě na nic neptal, nikdo nechtěl nic dokládat, stačilo vidět, že jsem zaplaven byl," dodává.

Může, ale nemusí

Takzvaná Mimořádná okamžitá pomoc (MOP) je jednou z forem sociálních dávek pro osoby v hmotné nouzi, nejedná se tedy o speciální sumu, která by byla vyplácená konkrétně při letošních povodních.

Podle zákona o hmotné nouzi je ale jednou z možností, kdy je tato suma vyplacena, právě živelní katastrofa, tedy například  povodeň.

Zásadní informací, kterou lidé často nevědí, je ale fakt, že částka může být vyplacena, ale nemusí.

"Je důležité si uvědomit, že smyslem této MOP je zabezpečit člověka na přechodnou dobu, zajistit jeho základní životní potřeby a zabezpečit první pomoc k odstranění důsledků katastrofy do doby, než bude možné poskytnout mu pomoc z jiných zdrojů, například od pojišťovny," vysvětlila Aktuálně.cz Kateřina Beránková z generálního ředitelství Úřadu práce.

Dávka tak podle ní není určena k odstraňování škod, ale k zajištění základních životních potřeb žadatele. Vyplacena je tak ve chvíli, kdy člověk není schopen zvládnout situaci "vlastními silami".

O sumě rozhodne jen referent

Avizovaná suma je navíc jen maximální možnou částkou, kterou je možné získat. Žádná spodní hranice není. O konkrétní žádosti i konkrétní vyplacené sumě rozhoduje referent, který má vytopeného člověka na starosti, vše je tak plně na jeho rozhodnutí.

"Všichni pracovníci dostali ihned v prvopočátku povodní manuál k povodním s instrukcemi, jak postupovat v případech žádostí," upozorňuje Beránková.

Roli při určování výše částky tak hraje celková sociální situace a majetkové poměry žadatele. Stejně jako při přidělování jiných sociálních dávek se tak sleduje příjem člověka, který o pomoc žádá, jeho zůstatek na účtu a finanční hotovost i to, zda se k penězům může dostat.

To, zda je majetek pojištěn, podle Beránkové úřad nezkoumá.

Pan Treumann podle svých slov vydělává 11 tisíc měsíčně, jeho manželka ještě o tisíc míň. Bydlí v přestavěné chatě, jejíž vybavení od povodní roku 2002 stále dokupují. Není proto zcela jasné, jaké proměnné do výše přiznané částky zasáhly.

Ředitelka Úřadu práce v Neratovicích, který měl jeho případ na starost, se s Aktuálně.cz nechtěla bavit, pouze řekla, že panu Treumannovi mělo přijít oficiální rozhodnutí, které přidělenou sumu konkrétněji vysvětlí. To však ale stále nedostal.