Politici už si netroufnou virus podcenit. Brzy může být pod kontrolou, věří Maďar

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
3. 4. 2021 14:24
Během loňské jarní vlny epidemie covidu byl jedním z nejvýraznějších odborných hlasů, v srpnu se ale po sporu o znovuzavedení roušek stáhl do ústraní. Teď se epidemiolog Rastislav Maďar do veřejného prostoru vrací - vystupuje v médiích a figuruje v Mezioborové skupině pro epidemické situace. "Měl jsem obavu, aby se neopakovaly stejné chyby jako před Vánoci," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Foto: Rastislav Maďar

Po sporu o znovuzavedení roušek loni v srpnu jste se na několik měsíců vytratil z veřejného prostoru. Nyní opět radíte ministrovi i dalším politikům s koronavirovou situací. Co vás k tomu přimělo?

Byl to ten moment, kdy se v únoru začalo mluvit o rozvolňování, i když nám stoupal počet nakažených. Měl jsem pocit, že se bude opakovat stejná chyba, která by mohla způsobit další vlnu a další zbytečné oběti.

Už před Vánoci jsem se zpovzdálí snažil říkat, že není vhodné opatření uvolnit. Bohužel se tak stalo a situace nás vykopla na místo nejhorší země v Evropě i na světě. Když se začalo to stejné opakovat a hospodářští ministři začali tlačit na ministra zdravotnictví, aby se co nejrychleji rozvolnilo, tak už jsem měl skutečně obavu.

Navíc lidé kolem pana ministra včetně jeho samého nepochopili pravidla hry a od začátku jeho působení se při posuzování situace zaměřovali zejména na hlídání volných lůžek. Sledovali až konečný důsledek a nepochopili, že když nechají volně plynout virus populací, tak jim to každopádně přeteče do nemocnic.

Od února jste členem Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), kterou vede hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Co má být hlavním přínosem této skupiny?

MeSES sice funguje při ministerstvu zdravotnictví, ale je hlavně apolitická, nezávislá, mezioborová a doba jejího působení není vázána na ministra nebo vládu. Formuje komplexní stanovisko k současné situaci z různých úhlů pohledu - nejsou tam jen epidemiologové, jsou tam lékaři, demografové, sociologové. Výsledek pak bude unikátním kompilátem tohoto všeho. Taková skupina zde dosud nefungovala, podobné jsou i ve Spojeném království nebo ve Švýcarsku. Skupina zde navíc zůstane do dalších let a dekád. Měla by fungovat vždy ve stejných parametrech - sociolog nahradí sociologa a tak podobně. 

V posledních měsících vznikla také iniciativa vědců Sníh, do toho se ministr radí se svým týmem. Je v Česku vůbec ještě prostor pro další skupinu?

To byla i moje myšlenka, ať nevzniká nějaká paralelní skupina k něčemu, co už existuje. Hlavní motivací skupiny je ale větší transparentnost pro lidi. Když dosud rozhodovala epidemiologická skupina, tak to rozhodnutí vždy komunikoval ministr. Nikdo ale nevěděl, co z toho bylo rozhodnutí odborníků a co bylo ohýbáno kvůli politickým vlivům. To bude naše skupina dělat jinak - jasně zveřejní své stanovisko a lidé pak budou vědět, co si z toho politici vzali a co ne.

V srpnu jste se pozice poradce ministra vzdal proto, že podle vás politici dost nerespektovali rady epidemiologů. Myslíte si, že to teď bude jiné?

Na to, že je skupina MeSES nová, tak jsem až překvapený, jak se jí naslouchá. Pan ministr na naše stanoviska bere ohled, nová hlavní hygienička se sama ptá na náš názor. Vím, že si nás vyslechne i premiér. Ale zdůrazňuji, že nejsme nijak politicky navázáni na vládu, mohou se nás zeptat i další politici. Například když se nás zeptá koalice Spolu, ať vytvoříme tabulku, tak jim poradíme. Ale neznamená to, že se politicky angažujeme.

Zlepšila se tedy komunikace mezi odbornými skupinami a politiky?

No, komunikace… Hlavně se změnilo to, že politici už si netroufnou virus tak podcenit, jako tomu bylo například v létě. Teď už všichni viděli, co dokáže virus udělat, kam nás to dostalo. Ty suverénní řeči typu "Kde máte ty mrtvé?" a podobně už nezazní, protože jich máme 25 tisíc. Teď už naslouchají.

Vláda si musí lidi získat zpět poctivostí, čestností a dobrou komunikací

Při únorových debatách o zpřísnění pravidel jste zastával názor, že by se měl zavést úplný lockdown, tedy i uzavřít průmysl. Stojíte si za tím, že kdyby se továrny uzavřely, tak už by se mohlo rozvolňovat?

Určitě bychom rozvolňovali do mnohem bezpečnější situace, než nás to čeká. Stávající opatření nestačila na to, abychom se dostali do Velikonoc na průměrnou týdenní incidenci pod sto nakažených na sto tisíc obyvatel, při které by se dalo bezpečně rozvolnit. A i to už je horní hrana, Němci by rozvolňovali na padesáti. Brzdění na tuto úroveň by trvalo dlouhé týdny. Bohužel tedy musíme hrát s kartami, které máme v ruce. Totální lockdown je hrozně simplexní řešení, bohužel ale i to nejúčinnější.  

Přijde tedy podle vás ještě tvrdý lockdown?

Myslím si, že nepřijde. Není k tomu politická vůle. Mně se líbilo takové elegantní řešení, že by před Velikonocemi fabriky vyhlásily nouzový režim nebo celozávodní dovolenou. S tím, že by zůstala jen kritická infrastruktura. Významným způsobem by to omezilo mobilitu populace.

Nenastalo by naopak to, že by se lidé s dovolenou začali o Velikonocích více setkávat?

Samozřejmě, ne každý by to dodržoval, ale drtivá většina lidí věřím ano. Ono se to hlavně musí správně komunikovat. Vláda před měsícem vyhlásila děravý lockdown a vůbec neřekla, kam tím směřuje a co bude následovat. Když lidem neřeknete, kam směřujeme, tak jak po nich chcete, aby spolupracovali? Jediná cesta, jak získat důvěru zpět, je poctivost, čestnost, otevřenost a dobrá komunikace.

Chybovala tedy podle vás vláda, když řekla, že bude uzávěra jen na tři týdny?

Nemělo se to komunikovat časem, ale parametry. Kam se musíme dostat, abychom mohli rozvolnit. Všichni odborníci věděli, že rozvolnit za tři týdny není šance.

První velké akce? Příští rok na jaře

Kdyby za vámi teď přišel ministr zdravotnictví nebo premiér, co byste mu poradil? Jak se vyvarovat dalších chyb?

Je nutné apelovat na lidi, ale opravdu důvěryhodným způsobem, že je třeba to přes Velikonoce ještě vydržet. Poté počkat, dokud se nesníží incidence a ve vlnách otevřít. Nepochybně se osvědčil systém rozvolňování, který jsme aplikovali na jaře, to znamená v dvoutýdenních intervalech. Také bych se tolik nedíval na obsazenost lůžek. Ona se nám budou vyprazdňovat, pokud nebude velká incidence.

Oproti loňskému jaru ale můžeme být trochu odvážnější. Hrajeme s novými proměnnými. To je zaprvé promořenost populace - protilátky po prodělané nemoci může mít až čtyři a půl milionu lidí. Potom je to stoupající proočkovanost alespoň jednou dávkou. To se nám promítne do kolektivní imunity. To jsou klíče k tomu, abychom mohli rozvolnit na vyšších hodnotách, než bychom si troufli bez očkování.

Věříte, že se bude vláda držet těchto doporučení?

Mám obavu, že se dostatečně dlouho nepočká. Že se nezohlední to, že Velikonoce mohou zvýšit virovou nálož a že se k tomu přihlédne pozdě.

Která opatření by se mohla zrušit jako první?

Po Velikonocích bude možné celkem úspěšně opustit omezení pohybu mezi okresy a noční zákaz vycházení. Některé maloobchody se ani zavírat nemusely, ale když už jsou zavřené, tak je celospolečenská dohoda, že se první otevřou školy. Možná by s nimi už mohly otevřít i obchody s oblečením a obuví.

Dostaneme se letos podle vás alespoň na úroveň minulého léta, co se týče úrovně opatření?

Loni v létě nebylo omezeno téměř nic, byly otevřené bary, nebyly roušky uvnitř. To rozvolnění bylo absurdní, roušky byly všude, v Chorvatsku, Slovinsku, Rakousku, jenom v Česku ne. Letos už se ale nebude experimentovat. Roušky se budou držet alespoň uvnitř i v létě. Co se týče cestování, tak tam bude sílit tlak jižních zemí. Covid pas bude získávat čím dál větší podporu.

Jaký scénář tedy Česko v příštích měsících čeká?

Pod relativní kontrolou by to mohlo být brzy, pokud se neobjeví nějaká zásadní nová varianta a prokáže se, že stávající očkování dobře funguje. Já si myslím, že jak se jemně rozvolní na léto, tak se na podzim a v zimě opatření opět přitáhnou. Neříkám že do lockdownu, ale bude se klást důraz na pravidlo 3R a bude se omezovat kapacita lidí. Takže i když se situace zlepší, tak nějaký větší veletrh nebo festival, kde bude 70 tisíc lidí, letos na podzim ještě nebude. Možná příští jaro.

Blatný teď ukazuje svou sílu

Jaké byly podle vás základní chyby českého boje s covidem?

První chybou, která je prapříčinou toho, co tu máme teď, bylo, že se včas nezavedly roušky ve vnitřních prostorách. Druhou bylo předčasné rozvolnění před Vánoci. A třetí to, že se dostatečně nepohlídalo šíření britské varianty, přišlo se na to pozdě.

Bojíte se toho samého i v případě jihoafrické mutace?

Paní hlavní hygienička mě ujistila, že se zvýší počet zkoumaných vzorků, aby se na výskyt mutace přišlo dříve. Je potřeba vytvořit síť odběrových míst po celém Česku, zapojit laboratoře a stanovit jim nějakou procentuální část PCR testů, u kterých provedou sekvenaci a bude jim to hrazeno. Pak se zjistí, jestli se mutace šíří v Litomyšli, v jižních Čechách nebo třeba na střední Moravě. A s tou částí pak bude třeba pracovat.

Jak hodnotíte dosavadní působení ministra zdravotnictví Blatného?

On teď paradoxně ukazuje svou sílu, jeho renomé v rámci odborné veřejnosti je nyní nejlepší, co kdy bylo. Když nastoupil, tak to bylo poměrně nešťastné. Nechal se přetlačit ohledně toho předčasného rozvolňování před Vánoci, poté se mu nepodařilo ohlídat britskou mutaci.

Teď se ukazuje, že jeho povaha má i pozitiva, a to například tím, jak statečně odolává tlakům na použití neregistrované vakcíny. I kdyby ho stokrát přetlačili, tak žádný lucidní lékař nikomu neregistrovanou vakcínu nepodá. Vidíme to teď na Slovensku, Sputnik V jim stojí ve skladech, vůbec ji nepoužívají. A když se teď ozývají hlasy, že je třeba rychle rozvolnit, tak se nenechá ohnout. 

Právě nedostatečná důraznost byla často vytýkána exministrovi Adamu Vojtěchovi, kterého se dlouhodobě zastáváte. Platí, že se ministr Blatný nenechá tak lehce "utlouct" premiérem či ostatními ministry?

Já stále říkám, že jsem byl účasten několika jednání vlády, a i když jsem mnohem více průrazná osobnost, než je pan Vojtěch, tak jsem někdy ani neotevřel pusu a už jsem byl převálcován. Věřte mi, že je to extrémně těžké.

Mohu ale říct, že když něco poradily odborné skupiny panu Vojtěchovi, tak pro to šel bez jakýchkoli zásahů vyjednávat politickou podporu, protože vnímal, že není lékař, ale že je tam jako top manažer. Tu pozici měl navíc těžší, v té době se to podceňovalo.

Oproti tomu pan ministr Blatný si alespoň ze začátku názor často vyslechl, ale udělal si to jaksi po svém. Například u systému PES učinil jisté odbočky a pak se ukázalo, že to bylo špatně. Vypadalo to, že zcela nedá na odborný názor. Nebo dává, ale od někoho, od koho to nebylo úplně validní. To se u pana Vojtěcha nestalo nikdy.

S exministrem Vojtěchem jste stále v kontaktu, dokonce začal příležitostně vyučovat na Ostravské univerzitě, kde jste od října děkanem Lékařské fakulty.

Ano, dal jsem mu nabídku a on ji velmi rád přijal. Máme přednášejícího medicínského práva, který má už kvůli věku určitá omezení. Tak mě napadlo oslovit někoho, kdo má tuto zkušenost, má vystudované právo, umí ekonomii a do toho je třetím nejdéle sloužícím ministrem zdravotnictví. Pan Vojtěch dokonce souhlasil, že by na dálku učil, i kdyby se stal velvyslancem ve Finsku, za což jsem rád.

Kdyby vám přišla nabídka, abyste se stal ministrem zdravotnictví, vzal byste to?

Nechci to příliš komentovat, ani mi to nepřijde korektní. Ale nevzal. Jsem děkanem Lékařské fakulty, tady se na mě lidé spoléhají. Plánuji dokončit celý čtyřletý mandát. Co bude potom, je otázka, ale skutečně nemám ambici dělat politiku. Jsem rád v odborném světě.

Rastislav Maďar (47)

Vystudoval Jesseniovu lékařskou fakultu Univerzity Komenského v Martině a specializuje se na epidemiologii a prevenci i kontrolu nakažlivých nemocí. Do specializovaných časopisů přispěl více než 450 články a je autorem a spoluautorem 14 knih. Od dubna do srpna 2020 zastával funkci koordinátora resortní pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví České republiky pro řízené uvolňování karantény. Od října 2020 je děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity. 

Video: Rozhovor DVTV s Rastislavem Maďarem (25. 2. 2021)

Nejpozději v srpnu se mělo zasáhnout, Vojtěch chtěl zpřísnění prosadit, ale byl převálcován Babišem, já jsem pod tím nechtěl být podepsán, říká Maďar. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 33 minutami

Amazon dostal od Evropské unie pokutu 746 milionů eur za slabou ochranu osobních údajů

Americký internetový prodejce Amazon dostal od Evropské unie pokutu 746 milionů eur (19 miliard korun) za předávání osobních údajů v rozporu s pravidly pro jejich ochranu, známými pod zkratkou GDPR. Společnost to uvedla v podrobné zprávě o hospodaření, kterou veřejně obchodované firmy ve Spojených státech musejí povinně předkládat Komisi pro cenné papíry (SEC).

Lucemburský úřad pro ochranu osobních údajů (CNPD) uložil pokutu firmě Amazon Europe Core v rozhodnutí ze dne 16. července. O hrozící pokutě v červnu s odvoláním na zdroje obeznámené se situací informoval americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Ten ale uváděl, že částka bude činit zhruba polovinu, konkrétně přes 425 milionů dolarů (více než devět miliard korun).

"Věříme, že rozhodnutí CNPD je neopodstatněné, a hodláme se v této věci energicky bránit," uvedl Amazon. GDPR vyžaduje, aby firmy uživatele před použitím jejich osobních údajů požádaly o souhlas. Jinak jim hrozí vysoké pokuty. CNPD je v oblasti ochrany soukromí hlavním regulátorem Amazonu v EU, protože podnik má evropské ústředí v Lucembursku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy