U nás na něj doplácejí hlavně Romové: mají horší přístup ke vzdělání, práci i bydlení. Česko za to kritizuje i Evropská komise.
V Praze, Brně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Strakonicích a Ústí nad Labem dnes dobrovolníci rozdávají letáky a stužky s cílem upozornit na rasovou diskriminaci. Akci pořádá Multikulturní centrum Praha spolu s 13 českými neziskovkami. Diskriminací jsou podle organizátorů nejvíce ohroženi Romové.
Romové mimo společnost
Podle odhadů žije v Česku asi 150 až 300 tisíc Romů, i když v posledním sčítání se k této národnosti přihlásilo méně než 12 000 lidí. Problémem je už samotné bydlení Romů. V Česku existují více než tři stovky chudinských romských lokalit, které se ocitly na okraji společnosti. Podle odborných odhadů v nich žije až 80 000 lidí.
V některých těchto místech může být bez práce 90 až 100 procent dospělých obyvatel. Děti, které v takovém prostředí vyrostou, budou s velkou pravděpodobností kráčet ve stopách svých rodičů. Většinou žijí ze sociálních dávek, které je demotivují, aby hledali práci.
Situace Romů v ghettech zneužívají i podnikatelé, kteří z obyvatel vymáhají vysoké nájmy. Častým případem na Liberecku je také vystěhování Romů z bytů. "Přestože jsou to platiči, tlak majitele domu je donutí vystěhovat se do bytu s nájmem na dobu určitou. Při nízkém právním povědomí našich klientů zvítězí většinou majitel domu, který pak v domě nasadí tržní nájemné," říká Miroslav Kotlár z Libereckého romského sdružení.
Vzdělání a zaměstnání nedostupné
S potížemi kvůli barvě pleti se setkávají Romové i ve vzdělání. Jen čtvrtina romských dětí chodí do normálních škol. Zbytek dětí končí ve zvláštních školách. Střední školu dokončí jen malá část Romů. Nedostatečné vzdělání a skrytá rasová diskriminace jsou příčinami toho, že nezaměstanost mezi Romy je pětkrát až osmkrát vyšší než v běžné populaci.
"Zaměstnavatelé si umí dobře vybrat - Romy na pracovišti prostě nechtějí. Vše ale udělají tak, že diskriminaci nelze dokázat. Říkáme tomu diskriminace v rukavičkách," uvádí Kotlár. Brněnská Poradna pro zaměstnanost sdružení IQ Roma Servis potvrzuje, že u zaměstnavatelů přetrvávají předsudky o časté absenci Romů na pracovišti. I když se poradna za klienty zaručí a odborně je vyškolí, dochází k ukončení spolupráce po tříměsíční zkušební lhůtě. Problémem Romů je ale také nízká funkční gramotnost a špatná sebeprezentace.
Skrytý rasismus je letitým fenoménem české společnosti, který se žádné vládě dosud nepodařilo uspokojivě vyřešit. Tři čtvrtiny Čechů by nechtěli mít Romy za sousedy. Dvě třetiny Čechů si myslí, že lidé nejsou k Romům tolerantní a považují toto soužití za problematické.
Xenofobie v Česku?
Podle loňského výzkumu CVVM nejčastěji lidé doporučují více tolerance, snášenlivosti a méně předsudků vůči Romům. Naopak Romové by změnit měli svůj životní styl a chování přizpůsobit normám většinové společnosti.
V poslední době se v Česku rozmnožili i nacionalistické demonstrace proti cizincům. Minulý týden v Blansku protestovali nacionalisté proti kriminalitě mongolské menšiny. Podle policie k žádným deliktům s Mongoly v Blansku ale nedochází. Demonstrace pravicových extremistů se také konaly v Přerově a Otrokovicích.
Předsudky se nevyhýbají ani policii. "U policie převládá názor, že Rom je zloděj, delikvent a kriminálník. Je velmi těžké to změnit," říká Kotlár, který s několika policisty studuje na vysoké škole.
Rasismus v Česku kritizuje i Evropská unie. Komise například varuje, že romská ghetta v některých českých městech vylučují Romy ze společnosti a jsou vážným problémem do budoucna. Komise také upozorňuje na "alarmující násilí" proti Romům a špatný postup soudů při vyhodnocování případů.
Latentní rasistické přesudky a nacionalistické naladění společnosti kontrastují s politickou neschopností problém řešit, zvláště v zemi, která se mezinárodně prezentuje jako zastánce lidských práv.
