Randák: Za zajaté Češky lze nabídnout studnu, peníze ne

Tereza Šídlová
27. 6. 2013 18:45
Bývalý šéf rozvědky byl u osvobození unesených novinářů v Iráku v roce 2004
Hana Humpálová a Antonie Chrástecká promluvily poprvé od svého únosu v březnu.
Hana Humpálová a Antonie Chrástecká promluvily poprvé od svého únosu v březnu. | Foto: Repro video

Praha - Už jednou se českým úřadům podařilo osvobodit ze zajetí islámských vzbouřenců unesené Čechy.

Před devíti lety, když v Iráku zmizela trojice českých novinářů Michal Kubal, Vít Pohanka a Petr Klíma, byl podle svých slov u osvobozovací operace i bývalý šéf rozvědky Karel Randák.

Podle něj české úřady mohou zvolit obdobnou taktiku jako tehdy - zkontaktovat místní náboženské autority, vysvětlit jim, že Češi nemohou ve věci Pákistánky Áfíji Siddikíové zasahovat do americké justice a nabídnout například výstavbu infrastruktury v regionu, kde se Češky nacházejí.

„Zdá se, že děvčata jsou naživu. To je první pozitivní věc. Důležité je i to, že se někdo ozval, tudíž je možné navázat nějakou komunikaci nebo dialog," řekl bývalý šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Randák v rozhovoru s Aktuálně.cz.

Za klanovým stařešinou

Ve středu se na nedávno vytvořeném facebookovém profilu objevilo video, v němž mluví Hana Humpálová a Antonie Chrástecká zjevně ze zajetí. A zaznívá v něm požadavek na propuštění Siddikíové. Ta byla v USA odsouzena v souvislosti s terorismem na doživotí. Měla například pomáhat útočníkům z 11. září 2001.

„Je podstatné najít tamní autoritu klanovou nebo náboženskou, která má vliv na ty konkrétní lidi, kteří požadavky zaslali, a to může udělat jen pákistánská strana," odvozuje ze své zkušenosti Randák, který v podstatě vylučuje variantu zásahu ozbrojeného komanda, které by ženy osvobodilo.

„Je potřeba tyto lidi přesvědčit o tom, že česká strana nemůže de facto nic udělat v záležitosti té pákistánské ženy a že je v tom nevinně. A možná nabídnout nějakou protislužbu, vyvaroval bych se placení peněz únoscům, ale pokud se tam bude jednat s nějakými klanovými vůdci a stařešiny vesnic, tak lze nabídnout například vybudování studny ve vesnici," dodává Randák.

Podle něj podobná taktika zabrala v případě unesení českých válečných reportérů. Ti se dostali do rukou protiamerických skupin v Iráku v roce 2004 na šest dní.

Svoboda bez výkupného

Podle Randáka se dodnes neví, kdo Kubala, Pohanku a Klímu unesl, a bývalý zpravodajec odmítá, že by za jejich propuštění bylo zaplaceno výkupné. „Za to bych dal ruku do ohně," říká.

Podle dobového tisku zásadně k propuštění českých novinářů přispělo setkání tehdejšího českého velvyslance v Iráku Martina Klepetka s místními sunnitskými duchovními. Pomohl prý i přímluvný dopis českých muslimů, který jim diplomat předal.

Karel Randák.
Karel Randák. | Foto: Michal Žák

Při vyjednávání se argumentovalo i tím, že Češi tehdy v Iráku provozovali vojenskou nemocnici v Basře a léčbou iráckých dětí v Česku. Jen hodinu poté měli být novináři propuštěni.

„Je těžké odhadovat, co tehdy o propuštění novinářů rozhodlo, protože ten průběh byl takový, že tam proběhla nějaká jednání a my jsme dostali slib, že irácká strana se pokusí v tom něco udělat. A pak se náhle objevili všichni tři muži na ambasádě, aniž by únosci požadovali něco jiného," uzavírá příběh Michala Kubala a spol. Randák.

"Spolupracujte s únosci"

Je pravděpodobné, že i nyní se na snahách mladé české ženy osvobodit podílí rozvědka i další bezpečnostní složky. Ministerstvo zahraničí, které koordinuje krizový štáb v této záležitosti, připustilo, že spolupracuje i se zahraničními partnery.

„Zaznamenali jsme video s unesenými děvčaty. Obáváme se o jejich zdraví a bezpečí. Žádáme o jejich okamžité propuštění a podporujeme veškeré snahy obou rodin v tomto směru," stojí v prohlášení Černínského paláce. Bližší informace úřad ke kauze nepodává.

Mladé ženy zmizely v březnu v rizikové provincii Balúčistán nedaleko hranic s Íránem. Do Pákistánu přijely ze sousedního Íránu jako turistky a cílem jejich cesty byla Indie.

V provincii Balúčistán nedaleko hranic s Íránem ovšem byly uneseny. Z místa je skupina osmi až deseti ozbrojenců odvezla terénním automobilem. Únosci s sebou vzali i policistu, jenž ženy doprovázel, později ho ale z auta vysadili a ponechali si jeho zbraň.

„Dnes je 16. 4., den po útoku v Bostonu v USA. Apelujeme na naše rodiny, našeho prezidenta a na všechny obyvatele Česka a Evropské unie, aby vynaložili veškeré úsilí při spolupráci s únosci. Požadavek: propusťte Dr. Áfiju Siddikíovou," říkají Češky na videozáznamu.

 

Právě se děje

před 35 minutami

V Čestlicích u Prahy hořela v noci na sobotu restaurace Mc Donald’s, škoda je asi 10 milionů korun

V Čestlicích u Prahy hořela dnes v noci restaurace Mc Donald’s, podle předběžného odhadu je škoda deset milionů korun. Příčinu vzniku ohně bude zjišťovat vyšetřovatel požárů, řekl mluvčí středočeských hasičů Jaroslav Gabriel.

Hasiči na místo vyjížděli kolem půlnoci. "Původně to bylo hlášené jako požár elektroinstalace v okolí pojistkové skříně," uvedl Gabriel. Oheň se rozšířil až na střešní konstrukci.

Na místě zasahovalo několik jednotek hasičů z Prahy i Středočeského kraje včetně výškové techniky.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

SpaceX vypustila na oběžnou dráhu dalších 60 satelitů pro síť Starlink

Z floridského mysu Canaveral v neděli odletěla další série 60 satelitů společnosti SpaceX pro síť Starlink, jež má v budoucnu umožnit přístup k internetu odkudkoli na Zemi. První stupeň rakety Falcon 9 se po vynesení družic na oběžnou dráhu vrátil na Zemi, když přistál v Atlantickém oceánu na plující plošině SpaceX. Úspěšně tak završil svůj rekordní desátý let.

S posledními 60 aparáty celkový počet dosud vypuštěných družic Starlink překročil 1600. Tento údaj ale zahrnuje i prototypy, s nimiž se pro provoz sítě nepočítalo, nebo přístroje, jež selhaly. Funkčních satelitů by podle údajů webu Spaceflight Now mělo být už přes 1500.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Archeologové nedaleko Říma objevili ostatky devíti neandertálců

Archeologové objevili nedaleko Říma ostatky devíti neandertálců, oznámilo italské ministerstvo kultury. Nejstarší nález pochází z doby před 100 tisící lety, stáří kostí zbývajících osmi neandertálců se odhaduje na 50 až 68 tisíc let. V jeskyni Guattari, kde byly kosti nalezeny, panovaly podle archeologů výborné podmínky pro jejich konzervaci.

"Všichni byli dospělí, jen snad jeden byl v mladistvém věku," uvedl vedoucí archeologů Francesco Di Mario. Ve stejných jeskyní se už dříve našly ostatky dvou neandertálců. Vysoký počet nálezů podle Di Maria ukazuje na to, že v okolí žila relativně velká populace. Archeologové v současnosti provádějí další průzkum jeskynního komplexu, při kterém narazili hlavně na kosti zvířat a některých vyhynulých druhů.

Italský ministr kultury označil nález za mimořádný. Podle něj "obohatí vědecký výzkum o neandertálských mužích".

Zdroj: ČTK
Další zprávy