reklama
 
 

Randák dostal odškodné za stíhání, peníze chce po policii

Aktualizováno 13. 11. 2014 12:15
Ministerstvo spravedlnosti Karlu Randákovi vyplatilo 60 tisíc za trestní stíhání v souvislosti s Janou Nagyovou. Podle něho má ale částku uhradit policista, který se na případu podílel.

Praha - Bývalý šéf civilní rozvědky a člen Nadačního fondu proti korupci Karel Randák dostal od ministerstva spravedlnosti odškodnění 60 tisíc korun za nezákonné trestní stíhání. Žaloba se týkala zveřejnění odměn Jany Nagyové (dnes Nečasové) a vinila Randáka z neoprávněného nakládání s osobními údaji. Randák byl v dubnu osvobozen. S tím, že odškodné šlo z rozpočtu ministerstva, ale nesouhlasí.

Podle Randáka by totiž měli peníze vyplatit policisté, kteří na vyšetřování přímo pracovali. V opačném případě prý půjdou z kapes daňových poplatníků, kteří se sporem nemají nic společného.

Randák: Ať náhradu zaplatí Kokeš

"Náklady trestního stíhání zaplatí daňový poplatník, který s uvedeným sporem nemá co do činění. Byli bychom proto rádi, aby ministryně spravedlnosti využila své zákonné možnosti a ministerstvo požadovalo úhradu po konkrétních policistech, kteří při vyšetřování postupovali v rozporu s trestním řádem a způsobili tím škodu,“ uvedl Randákův obhájce Petr Kočí.

Randák jako viníka konkrétně jmenoval policistu Vlastimila Kokeše. "Celé řízení bylo od samého počátku nesmyslné, spis obsahoval velmi podivné, nejspíše smyšlené 'důkazy'. Domnívám se proto, že způsobenou škodu by měl zaplatit ze svého policejní kapitán Vlastimil Kokeš," vyjádřil se Randák.

Ministerstvo po policistovi peníze nechce

Ministerstvo podle zákona může takový požadavek v některých případech vznést. "Ministerstvo regres zvažovalo, ale vycházeje z odůvodnění zprošťujícího rozhodnutí se mu nejeví, že by soud, který pana Randáka osvobozoval, dovodil nějaké zásadní porušení trestního řádu, pro které by bylo možno po policejním orgánu regresní náhradu požadovat," uvedla na dotaz mluvčí ministerstva Kateřina Hrochová.

Upozornila na to, že regresní úhradu nemůže stát požadovat v každém případě, kdy soud obžalovaného zprostí obžaloby. Zatímco odpovědnost státu za škodu má objektivní povahu, odpovědnost úřední osoby je subjektivní. "To znamená, že ministerstvo spravedlnosti by muselo prokázat konkrétní a zaviněné porušení služebních povinností či trestního řádu," vysvětlila.

Randák stát žaloval o náhradu hotovosti, kterou vynaložil v souvislosti s trestním stíháním. Odškodnění za nemajetkovou újmu nepožadoval. Obžaloba tehdy tvrdila, že Randák a bývalá zaměstnankyně Úřadu vlády Lenka Pikorová závažným způsobem zasáhli do soukromí a osobního života Jany Nagyové (Nečasové).

Pikorová prý předala Randákovi dvě výplatní pásky Nagyové za účelem zveřejnění v médiích. Z dokumentů vyplývalo, že Nagyová dostávala statisícové odměny. Zveřejnění informací podle obžaloby vedlo k zhoršení jejího postavení ve společnosti. Podle soudu ale žádný trestný čin prokázán nebyl.

autoři: Domácí, ČTK | 13. 11. 2014 11:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama