Randák: V Rusku jsme svědky asymetrické války

Jan Gazdík Jan Gazdík
30. 12. 2013 20:00
Rozhovor s bývalým šéfem české zahraniční rozvědky o terorismu a bezpečnosti v Soči.
Foto: Jan Gazdík

Praha, Volgograd - Na olympiádu v Soči teroristé nedosáhnou, a tak si před zahájením her zvolili jako náhradní cíl Volgograd. "Pokud si ale islamisté myslí, že tím srazí jeho obyvatele na kolena, tak se velmi mýlí. Nemohli si proti sobě poštvat horšího protivníka, než jsou lidé z města, na němž si Hitler vylámal zuby," říká bývalý šéf české zahraniční rozvědky (ÚZSI) generál Karel Randák

Aktuálně.cz: Zdá se, že před olympiádou v Soči se naplňují nejčernější scénáře. Očekával jste to?

Karel Randák: Těžko říct, nakolik tyhle dva - alespoň zatím - útoky sebevražedných atentátníků souvisí s blížící se olympiádou v Soči. Ta bude podle mě natolik chráněná, že si v jejím průběhu neumím něco podobného představit.

Víte, teroristé dělí své cíle na měkké a tvrdé. A Soči je pro ně a na jejich možnosti hodně tvrdý cíl. Stejně tvrdý, jako kdyby chtěli zaútočit na mimořádně přísně střeženou vojenskou základnu. No a Volgograd je naopak vysloveně měkkým, a tedy poměrně snadno dosažitelným cílem - ať už jde o nádraží, trolejbus plný lidí či obchodní dům... Tyto objekty-cíle jednoduše uhlídat nelze. S jedinou výjimkou - pokud nejde o akci typu olympiády či mistrovství světa ve fotbale v Německu, jehož bezpečnost byla hlídána obdobně. Pro teroristy je vždy lepší zaútočit na měkký cíl. A Volgograd jím také byl. Teroristé se útokem na něj připomněli: jsme tady a uděláme vše pro to, abychom olympiádu poškodili a možná i znemožnili. Udělali to však s vědomím, že něco podobného nebudou moci v Soči dosáhnout. Takže teď zaútočili na Volgograd.

A.cz: Řekli si tedy - na tvrdý cíl Soči nedosáhneme, a tak udeříme v měkkém Volgogradu?

Zhruba tak.

A.cz: To mi ale vysvětlete. Ruská Federální služba bezpečnosti FSB s podobnými akcemi počítá, připravuje se - zvláště kvůli olympiádě - na ně... a přesto marně. A zdá se, že mohou následovat další teroristické útoky.

Neexistuje způsob, který by sebevražedným útokům - jako teď ve Volgogradu - dokázal stoprocentně zabránit. Musíme se s tím naučit, jakkoliv to zní hrozně, žít. Pokud totiž plánujete teroristický útok, tak vám pětaosmdesát procent příprav zaberou úvahy, jak se se zdravou kůží dostat z místa úderu. Jenomže tohle při sebevražedných akcích odpadá. O to jednodušší to pak terorista má.

Prohlédněte si fotografie z Volgogradu po útocích:

A.cz: Zabránit podobným útokům asi lze, ale pak by asi ve Volgogradu či jiném městě musel vládnout režim, s nímž asi můžeme počítat v Soči.

Přesně. Ale takový režim se nedá dlouhodobě udržet v pohotovosti. Nanejvýše po dobu olympiády. A na to nemá kapacitu ani mocná ruská FSB, žádná policie, žádný stát na světě. Není to prostě v lidských silách.

A.cz: Proč si islamisté vybrali právě Volgograd - dříve Stalingrad - a ne jiné ruské město?

Těžko říct. Na ruské poměry je relativně blízko od Kavkazu, a tudíž i Soči. Údery islamisté museli plánovat celé měsíce předem. A podle všeho zjistili, že právě ve Volgogradu lze sebevražedné útoky uskutečnit, aniž by se jejich aktéři vystavili většímu riziku předčasného odhalení. Počkejme si ale na výsledky šetření, pak budeme znát odpovědi na otázky: proč Volgograd a nakolik tyto údery souvisí s olympiádou. Může třeba jít "jen" o mstu takzvaných černých vdov, jimž zahynuli v bojích s ruskými bezpečnostními silami jejich manželé. Anebo i odvetu islamistických skupin, které ve svých cílech černé vdovy jen využívají.

A.cz: Tragédie ve Volgogradu připomíná možná tu londýnskou před osmi lety. Anebo se mýlím?

Nemýlíte. I tam vyletěl i s lidmi do povětří autobus, metro... V Londýně ani ve Volgogradu nešlo o akci superorganizované teroristické struktury. Naplánovaly ho menší skupiny, nad nimiž už není kdesi vysoko řídící štáb. Pak by byl útok nesrovnatelně razantnější. Ale nevím, pravda, zda budou následovat další údery. Tento modus operandi, tedy že se někdo opásá výbušninou... či někdo někam přinese zavazadlo s provizorní výbušninou naplněnou hřebíky a šrouby, které aktivuje... tak to je modus operandi menších a nezávislejších teroristických skupin. Větší skupiny, jako například Al-Káida, používají útoky typu letadlo či auto naložené výbušninou, jímž někam naletí či najedou. Jako třeba v New Yorku, Tanzanii či v Keni. Což pochopitelně vyžaduje mnohem důkladnější plánování, koordinaci i přípravu výbušného zařízení. A také oběti na lidských životech jsou, bohužel, podstatně větší než ve Volgogradu či v Londýně.

A.cz: Série menších teroristických úderů má ale podle všeho pro islamisty rovněž význam.

Malé výbuchy přicházejí obvykle v sériích - dva či tři za sebou. A mnohdy dokonce na stejném místě, jak se to třeba stalo na diskotéce na Bali. Účel je jasný: první výbuch napáchá paseku, k němuž se ale lidé přesto seběhnou a očumují. Teprve potom následuje druhý a mnohem silnější výbuch s mnohem tragičtějšími následky. I když ve Volgogradu byla delší časová prodleva.

A.cz: Neznamená to snad, že teroristé začínají mít navrch?

A to zase ne! Lidé, kteří organizují teroristické útoky, jsou extrémem všech extrémů. Jde o naprosto nepřizpůsobivé jedince, kteří se nechtějí asimilovat s obyvatelstvem jakéhokoliv státu, ty arabské nevyjímaje. Tato mikromenšina žije svou vlastní utopií, která nikdy nepřistoupí na dohodu. A nevyřeší to ani jakékoliv vyjednávání. S nimi se vyjednávat nedá. Zkusme Duku Umarovovi umožnit zřízení jeho emirátu někde na Kavkaze. Zanedlouho mu nebudou stačit hranice, takže si vytkne další a další požadavky. Faktickým cílem ideologie islamistů je expanze. Přesvědčit o své pravdě co nejvíce lidí - tak jako v Afghánistánu, když tam vládl Tálibán. V jedenadvacátém století už není řešením se těchto lidí zbavit. Osobně ale žádné řešení nevidím. Nezbývá tedy nic jiného, než abychom hrozbě terorismu trvale čelili.

A.cz: Nepostupuje na druhé straně Moskva v Čečensku až příliš tvrdě, takže se v náručí islamistů ocitá stále dost jejich příznivců? A možná čím dále tím více zatvrzelejších a fanatičtějších?

Samozřejmě to spolu souvisí. Nechci Rusy v jejich jednání v Čečensku obhajovat, ale je to téměř stejné jako v konfliktu Izrael versus Palestina. Po teroristickém úderu následuje vždy nemilosrdná odplata. Samozřejmě že postup Rusů v Čečně byl tvrdý a bezohledný, stejně jako jednání Čečenců. Někdo by asi měl zaujmout stanovisko, že civilní obyvatelstvo je tabu, což ovšem od teroristů nemůžete nikdy čekat. Civilisté budou vždy snazším cílem než třeba armádní základna či policejní stanice. V Rusku jsme svědky asymetrické války se vším všudy: státní moc má na své straně veškeré myslitelné výhody - organizaci, peníze, nejmodernější zbraně, techniku, elektronické sledování... A proti ní stojí skupinky s jedinou výhodou: guerillový způsob boje, proti němuž je i zázračná technika mnohdy k ničemu. Pokud se teroristické skupinky budou domlouvat například přes poštovní holuby, tak jsou nemonitorovatelné.

A.cz: Dřívější název Volgogradu (Stalingrad) jsem zmínil i kvůli tragickému osudu tohoto města, kdy bylo v druhé světové válce srovnáno se zemí, a přesto ho wehrmacht nedobyl. Naopak - právě se Stalingradem se váže zlom v tažení nacistů na Východ. Pokud je mi známo, tak mentalita obyvatel tohoto města je i proto dost odlišná od jiných ruských aglomerací. Myslíte, že se lidé ve Volgogradu nechají zastrašit, což byl asi jeden z cílů islamistů?

Bude tomu právě naopak. Bývalý Stalingrad je podle mě nejhorším možným cílem z hlediska účinku teroristických úderů. Jde o město, v jehož názvu je titul hrdina a kde se setkáte v podobě památníků se stopami strašlivých druhoválečných bojů. Volgograďané jsou od malička vychováváni v duchu "hrdosti na své rodiště, protože právě na něm si Hitler vylámal zuby". Morálku obyvatel Volgogradu při jejich - řekl bych pověstné mentalitě - tyhle masakry ani náhodou nenaruší. Právě naopak. Islamisté si podle mě nadělali v občanech Volgogradu nesmiřitelné protivníky na život a na smrt. Nechtěl bych teď vypadat jako Čečenec či Dagestánec a ocitnout se ve Volgogradu. Asi bych měl velké štěstí, pokud by mě hodili jen do Volhy. I tyhle smutné konce mohou údery teroristů mít.

A.cz: Když vás tak poslouchám: bude vůbec v Soči ještě normální olympiáda?

I bez volgogradské tragédie nepůjde o normální olympijské hry. I když si odmyslím megalomanství, s jakým jsou od počátku pojaty či pravidelnou osobní kontrolu ruského prezidenta Putina. I tohle může být pro teroristy symbol, na který míří. Teroristické údery ve Volgogradu olympiádu v každém případě poškodí. Možná budeme ještě překvapeni reakcí některých sportovců,... anebo dokonce i některých států.

Když například před sedmadvaceti lety vybouchla jaderná elektrárna v ukrajinském Černobylu, tak někteří českoslovenští cyklisté odmítli jet do Kyjeva na Závod míru. Udělal to tenkrát například Roman Kreuziger starší, třebaže z toho pak měl obrovské problémy. Zatímco nynější senátor Jožka Regec se kyjevské etapy Závodu míru zúčastnil a má z toho možná dodnes zdravotní problémy. Může se tedy opravdu stát, že po teroristických úderech ve Volgogradu - a další mohou následovat - odřeknou některé země účast na olympiádě. A upřímně řečeno... vlastně bych se tomu ani nedivil.

Někteří státníci ostatně do Soči odmítají jet kvůli porušování lidských práv v Rusku, i když to zaobalují do nejrůznějších frázi. Imponuje mi proto gesto Američanů, kteří jako šéfku své olympijské výpravy posílají do Soči bývalou tenistku a bojovnici za ženská práva Billie Jean Kingovou, která se netají homosexualitou... v Rusku mimochodem stále stíhanou. Tohle je hodně bolestivá facka ruským úřadům. Z těchto důvodů bych nechtěl být návštěvníkem olympiády v Soči. Půjde o jednu velkou šikanu. Nebudete moci vyčuhovat, nebudete moci vypadat nestandardně... jinak vás okamžitě seberou. A přispěla k tomu teď i volgogradská tragédie.

A.cz: Česko má asi štěstí, že se mu islamismus vyhýbá.

To určitě. Činnost zpravodajských služeb by přesto měla být mnohem efektivnější. Aby třeba osmdesát procent jejich výdajů nemizelo v mandatorních kapitolách na různé náčelníky, podnáčelníky a ještě menší náčelníky. Peníze by měli jít především do operativy či na nákup účelné techniky. Pokud se sníží stavy zmíněných materiálních šéfů ve Vojenském zpravodajství, Bezpečnostní informační službě či v policii, tak žádná škoda. Jeden šéf tam má při jistém zjednodušení na starosti tužky, druhý toaletní papír, třetí nábytek a ten čtvrtý lustry. Tohle vše může zastat jeden úředník. A peníze, které se ušetří, lze investovat do boje s terorismem.

 

Právě se děje

Další zprávy