Radní chce zrušit protiatomové kryty v Praze. Zbytečnost za 100 milionů ročně, tvrdí

Jakub Heller Jakub Heller
6. 9. 2019 11:40
Pražské podzemí je protkané stovkami protiatomových krytů. Jsou to místa poslední záchrany navržená tak, aby populaci metropole ochránily ve chvíli, kdy by tam explodovala jaderná hlavice. Kryty vznikaly v 50. a 60. letech jako reakce na studenou válku mezi USA a Sovětským svazem. Přestály ale i stržení železné opony a dalších třicet let svobody. Teď však chce pražský náměstek Pavel Vyhnánek (Praha sobě) velkou část z nich zrušit.
Protiatomový kryt Folimanka v ulici Pod Karlovem. V případě potřeby se do ní může schovat až 1300 lidí.
Protiatomový kryt Folimanka v ulici Pod Karlovem. V případě potřeby se do ní může schovat až 1300 lidí. | Foto: Václav Vašků

Nápad přichází ve chvíli, kdy radní plánují rozpočet na příští rok. Vyhnánek, který je náměstkem pro finance prvním rokem, zjišťuje, kolik město za udržování krytů vydává. Podle náměstka pro bezpečnost Petra Hlubučka (STAN) je to celkem 60 milionů korun ročně. Vyhnánek ale mluví až o sto milionech.

"Miliarda korun za deset let je hrozně moc peněz, které lépe využijeme jinde. Proto usiluji o to, ať Praha sebere odvahu, na úkryty se vykašle a své peníze investuje rozumnějším způsobem," uvedl Vyhnánek.

Město podle něj tyto peníze takřka vyhazuje z okna, a to hned z několika důvodů. Radní například tvrdí, že se do krytů stejně vejde jen mizivé procento Pražanů. Má pravdu v tom, že do podzemí by se v případě konfliktu všichni obyvatelé a návštěvníci metropole skutečně nenasoukali. Nedá se ale říct, že by jich v úkrytech našlo útočiště úplně málo. 

V Praze je evidováno 768 stálých úkrytů s celkovou kapacitou 150 tisíc osob. Když se k nim připočte ochranný systém metra, který v sobě dokáže ukrýt 332 tisíc lidí, a Strahovský tunel s kapacitou 15 tisíc lidí, mohlo by se v podzemí teoreticky schovat asi 40 procent obyvatel Prahy. Pro srovnání, například Středočeský kraj má nachystané kryty ani ne pro tři procenta tamních obyvatel.

Zajímavostí je, že v případě útoku by Pražané neměli před přespolními přednost. U vstupu do krytu by platila naprostá rovnost. Nerozlišoval by se ani věk či pohlaví, natož zda daná osoba bydlí v okolí krytu, někde jinde v Praze, či je v metropoli jen na návštěvě. 

Studená válka skončila

Vyhnánek mluví o zrušení asi 200 krytů v majetku města a tvrdí, že "studená válka dávno skončila a v dnešní době čelíme úplně jiným hrozbám, před kterými se do žádného úkrytu neschováme."

Stálé tlakové kryty byly skutečně konstruovány zejména k ochraně před zbraněmi hromadného ničení. Dokážou odolat světelnému i tepelnému záření, pronikavé radiaci i kontaminaci radioaktivním prachem. Problém ale je, že jsou konstruovány tak, aby poskytly útočiště po dobu 72 hodin. Delší využití už vyžaduje dodatečné zásobování. "Takže by v případě jaderné apokalypsy stejně nikomu nepomohly," říká Vyhnánek. 

S Vyhnánkem v tomto směru souhlasil i bývalý radní pro bezpečnost Libor Hadrava (ANO). "Charakter ochrany krytů se již neslučuje se současnou vojenskou strategií nebo s vysokým účinkem a inteligencí zbraňových systémů," uvedl už dříve Hadrava.

Další věcí je, že ty největší kryty v metru nenabízejí mnoho ochrany proti živelním pohromám. To ukázaly například povodně v roce 2002, které zaplavily hned 18 stanic metra. Reálnou využitelnost krytů omezuje i fakt, že velká část Pražanů neví, kde se nejbližší kryt nachází, snad s výjimkou stanic metra. 

Vyhnánek se chlubí cizím peřím, stěžuje si Hlubuček

Sám Vyhnánek přiznává, že zrušení pražských protiatomových krytů nebude jednoduché. "Musíme projít a případně modifikovat relevantní bezpečnostní předpisy, zodpovědět si otázku, co s technikou, která v bunkrech je, a konečně, tam, kde to bude možné, najít pro tyto unikátní prostory nové využití," uvedl radní. V úvahu podle něj připadají sklady, obchodní prostory, garáže, kluby, hydroponické farmy, prostory pro filmaře i galerie a muzea.

Takový plán má ostatně i Hlubuček, který si stěžuje, že se Vyhnánek na sítích chlubí jeho nápadem. Sám Hlubuček prý zadal revizi krytů a studii jejich využitelnosti a poté se pokusí najít do podzemních prostor nájemce.

Už dnes jsou ostatně některé kryty komerčně využívány, zejména jako sklady. Nijak velký zájem o tyto nemovitosti ale není. Nájemci se totiž musí zavázat, že v případě potřeby jsou prostory schopni neprodleně vyklidit. Nemohou v nich ani dělat úpravy, které by ohrozily jejich použití v okamžicích krize. Další využití krytů navíc ztěžuje i to, že často nejsou napojeny například na kanalizaci. 

"Třeba v Londýně podobnou přeměnu zvládli. Nevidím proto důvod, proč by to nezvládla i Praha. Je načase žít přítomností, a ne v zajetí minulých hrozeb," uzavírá Vyhnánek. Zatímco Vyhnánek však naznačuje, že by se město mělo zbavit i krytů v metru, na které jde nejvíce peněz - asi 45 milionů korun ročně, Hlubuček to vylučuje.

"Nedokážu si představovat, že bychom to neudržovali, protože to je skutečně nedílná součást metra. Jsou to obrovské prostory se speciálními technologiemi na čištění vzduchu i vody, ale jsou to i záložní systémy metra v případě blackoutu. Není možné jen tak si říct, že to nebudeme používat, a tu technologii zasypat," říká Hlubuček.

Ochranná funkce metra se ale Praze v příštích letech poměrně prodraží, protože až dosud na ni přispívalo ministerstvo financí 40 miliony korun ročně. "To od letošního roku není. Paní ministryně Schillerová tuto položku zrušila," říká Hlubuček. Město tak podle něj pravděpodobně bude muset částku - celkem asi 45 milionů - zaplatit ze svého.

U ostatních asi 170 krytů v majetku města, jejichž správa vyjde ročně na 15 milionů korun, si však také Hlubuček přeje najít úspory. Souhlasí s tím, že v dnešní době jde o do značné míry přežitá zařízení. Kromě pronájmů by se nebránil ani prodeji části těchto krytů. Nejdříve je ale podle něj potřeba vytipovat které a s bezpečnostními složkami probrat, zda je možné je ze systému civilní ochrany vyloučit.

"Každé město má jiný problém. Pro Prahu jsou tím největším povodně, na které se hodně soustřeďujeme. Je ale potřeba se samozřejmě připravit i na hrozby dnešní a budoucí. Těmi jsou především počítačová kriminalita, terorismus nebo vojenské využití nových technologií, jako jsou například drony," říká Hlubuček. Ani proti jedné ze zmíněných hrozeb však protiatomové kryty příliš ochrany nenabízejí.

Tajemný kryt K-116

S výjimkou metra a Strahovského tunelu pojme většina krytů 100 až 400 lidí, ty největší ale i několik tisíc osob. Zcela největším klasickým krytem je v Praze Bezovka v parku Parukářka na Žižkově, která skýtá útočiště pro 2500 lidí. Malá není ani Folimanka schovaná za pancéřovými vraty v ulici Pod Karlovem, za kterými se může ukrýt až 1300 osob.

Ne všechny pražské kryty jsou však určeny pro ochranu veřejnosti. Například tajemný podzemní komplex K-116 v Prokopském údolí, který vznikl už za protektorátu jako nacistická továrna na součástky pro letadla Junkers. Dnes je místo ostře střeženo vojenskou osádkou a kamerovým systémem a pro veřejnost zcela uzavřeno. Jednou z teorií je, že v této podzemní stavbě vzniklo záložní stanoviště československé a posléze i české armády. Ta však informace ohledně komplexu tají.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Basketbalisté Philadelphie a Miami drží domácí neporazitelnost

Basketbalisté Philadelphie zůstávají i nadále v této sezoně NBA před svými fanoušky neporažení. V hale Wells Fargo Center v úterý zdolali ve třináctém domácím zápase Denver 97:92. O dvě utkání kratší domácí neporazitelnost uhájilo i Miami, které zdolalo Atlantu až po prodloužení 135:121.

Výsledky NBA:

Charlotte - Washington 114:107, Miami - Atlanta 135:121 po prodl., Philadelphia - Denver 97:92, Portland - New York 115:87.

Další zprávy