Stát by měl zakázat umísťování dětí mladších sedmi let do ústavů, žádá Rada pro lidská práva

ČTK ČTK
28. 12. 2015 15:49
V brzké době bude projednávat kabinet požadavek Rady vlády pro lidská práva, aby nebyly do ústavů umisťovány děti do sedmi let věku. Česká republika je dlouhodobě kritizovaná za vysoký počet dětí v dětských domovech, přestože jich postupně ubývá. V domovech pro děti nad tři roky bylo koncem letošního listopadu 4300 dětí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Rada vlády pro lidská práva žádá o uzákonění zákazu umísťování dětí do sedmi let do ústavů. Do domovů a jiných zařízení by se mohly dostat jen ve výjimečných případech, postarat by se o ně měla díky pomoci a službám vlastní, či náhradní rodina. Návrh paragrafů by měl být podle rady na stole do konce listopadu příštího roku. V brzké době by požadavek měl projednat kabinet.

ČR dlouhodobě sklízí kritiku domácích expertů i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle vedení asociace Dítě a rodina je Česko poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. V roce 2012 tehdejší vláda schválila strategii péče o ohrožené děti. Podle dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014 a děti do sedmi let pak od roku 2016.

Rada žádá, aby vláda do konce listopadu příštího roku dostala návrh změn zákonů, které možnost posílat děti do sedmi let do ústavů omezí. Upřesnit by se měly i podmínky, za kterých by umístění bylo přípustné. Zákaz by měl začít platit postupně. Nejdřív by se týkal dětí do roku, později do tří let a nakonec do sedmi let. Prosadit by se měl ale maximálně do šesti let.

Autoři návrhu zdůrazňují, že zákaz neznamená uzavření všech ústavů. Měly by se ale proměnit v malé domovy. "Některá zařízení dosud disponují desítkami až stovkou lůžek," uvedla rada v podnětu pro vládu. Dodala, že nejčastějším důvodem pro umístění do ústavu bývá nepříznivá situace rodiny, problémy s bydlením a dluhy. Přispívá k tomu i nedostupnost služeb.

Rada svůj požadavek opírá o úmluvu o právech dítěte, mezinárodní směrnice i výzkumy. Jejich výsledky ukázaly, že pobyt v ústavech má nepříznivý vliv na vývoj dětí. Rada proto považuje ústavní péči za nevhodnou a také "právně nepřípustnou". Připomněla, že ostatní středoevropské země zákaz posílání dětí do ústavu mají. Na Slovensku platí od roku 2012, a to pro děti do šesti let.

Podle rady by do konce listopadu měl být na stole nejen návrh podoby zákazu, ale i plán postupného snižování kapacity ústavů a zavádění služeb pro rodiny. Péče by se také měla v budoucnu sjednotit pod jeden resort. Nyní ji mají na starosti ministerstva práce, školství a zdravotnictví. Podle rady jsou tak systém a jeho řízení roztříštěné a pomoc není efektivní. Rada dodala, že jednotnou péči v EU nemají kromě ČR jen Bulharsko, Rumunsko a Lotyšsko.

Ministryně Marksová hodlá projednat sjednocení péče pod její resort

Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) se chtěla se svými kolegy ze zdravotnictví a školství letos na sjednocení péče pod svůj resort dohodnout. Zatím se jí to nepodařilo.

Dětí v ústavech postupně ubývá. Na konci loňska bylo v zařízeních 1213 dětí do tří let. V dětských domovech pro děti nad tři roky je kolem pět tisíc lůžek, počátkem listopadu tam pobývalo 4300 dětí.

Do péče o ohrožené děti v roce 2013 putovalo 8,2 miliardy korun. Ústavům připadla částka 4,1 miliardy, náhradním rodinám 2,4 miliardy, azylovým domům a klokánkům 200 milionů. Prevence a terénní služby vyšly na 700 milionů. Za sociální pracovníky stát zaplatil 800 milionů. Do prevence se tedy dalo necelých devět procent rozpočtu, do ústavů 52 procent. Podle rady se suma na ústavní péči nemění, i když dětí v ní ubývá. "Výrazně se tak zvyšují průměrné náklady na jedno dítě za měsíc," dodává rada.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Britská vláda dává poslancům tři dny na přijetí zákona o brexitu

Za tři dny plánuje britská vláda v dolní komoře parlamentu prosadit prováděcí zákon k dohodě o brexitu. V pondělí to potvrdil Jacob Rees-Mogg, který za kabinet premiéra Borise Johnsona dojednává agendu Dolní sněmovny. Poprvé prý budou o návrhu zákona poslanci hlasovat v úterý, do pátku jej mají předat horní komoře parlamentu.Přijetí zákona je nutnou podmínkou pro ratifikaci dohody o podmínkách britského odchodu z EU. Opatření musí mimo jiné vysvětlit, jak bude Británie splácet unii dojednané vyrovnání finančních závazků, nebo jak bude fungovat mechanismus pro zachování volného režimu na irské hranici.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Praha vypsala nový tendr na novoroční videomapping. Nabídla, že zajistí bezpečnost

Pražský magistrát vypsal nové výběrové řízení na organizátora promítání na budovy, které by mělo nahradit novoroční ohňostroj. Do prvního výběrového řízení se přihlásil jen jeden zájemce, který nesplnil podmínky. Oproti prvnímu tendru magistrát odstranil z podmínek povinnost zajistit bezpečnost akce, kterou si vezme na starost město. "Zakázku jsme zjednodušili a očekáváme, že se do ní přihlásí více uchazečů," uvedl mluvčí Prahy Vít Hofman. Maximální částka, kterou je město ochotné za atrakci zaplatit, zůstala dva miliony korun. Zájemci mohou nabídky podávat do 6. listopadu, ihned poté by měla zasednout výběrová komise a pokud někdo uspěje, smlouva by podle mluvčího měla být uzavřena v polovině listopadu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy